Je alobal za radiátorem účinným opatřením pro úsporu energie?

V rámci projektu Ekoškola bychom rádi umístili za radiátory úsporné hliníkové fólie. Dají se koupit, ale jsou moc drahé. Rádi bychom je vyrobili jednoduše tak, že potáhneme lepenkový karton obyčejným alobalem, co se používá v kuchyni. Vyšlo by to určitě mnohem levněji a navíc by to žáci mohli sami vyrobit a instalovat, což by asi na celém projektu bylo to nejpřínosnější. Otázkou je, jak dalece je takto vyrobená pomůcka účinná (co se úspory energie týče) v porovnání s produkty nabízenými na trhu. Tak v tom bych prosil o radu. Pokud máte nějaký tip na to, jak to vyrobit líp, než jsem popsal, tak to bychom taky uvítali.

Vážený pane učiteli,

Vámi zvažovaná verze je rozhodně účinnější než jakákoliv hliníková vrstva v rámci plastového souvrství, pokud by se to či ono instalovalo přímo na zeď nebo k ní s mezerou jen v řádu milimetru. On ten plast, který lesklou aluminiovou vrstvu kryje, jen kazí jeho odrazné vlastnosti v oboru vlnových délek nad pět mikrometrů. A tepelně-izolační vlastnosti polyetylénové pěny, která je tlustá jen pár milimetrů a přimknutá ke zdi, nestojí moc za řeč (jeden milimetr, ač s hliníkem na straně k radiátoru, má součinitel tepelné vodivosti ?, stěží lepší než 0,03 W/m.K, čili sám, při zanedbání tepelného odporu nepohyblivé vzduchové vrstvičky u fólie, měrnou tepelnou prostupnost tak 30 W/m².K, dva milimetry tedy 15 W/m².K). Řeči prodejců o zázračných vlastnostech takových tenkých souvrství jsou lži. Tepelná izolace nemůže být tenká (jen ta vakuová smí být tak pětinová oproti nevakuové).

Trochu jiná situace by byla v případě, že by skvělé odrazné vlastnosti hliníku měly příležitost fungovat na obě strany, tj. že by i na straně ke zdi byla vzduchová mezera tloušťky řádu centimetrů, do níž by vzduch ohřátý radiátorem nemohl snadno pronikat. Jako možné technické řešení k tomu mě napadá fólie přilepená na horní tyčce a zatížená tyčkou dolní, jak o tom píšu v knížce Co s okny (zdarma ke stažení).

Metr čtvereční vychází myslím tak na padesát korun, prodává se to asi i v lékárnách, je to předepsáno do aut. Plastová vrstva je tak tenoučká, že i jednostranně nanesený hliník funguje skoro stejně dobře i skrz ten plast. Já o takové konfiguraci psal asi jen pro případ instalace pod stropy sklepů (http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/keepd.pdf strana 12), ale i za radiátory by to mohlo být užitečné. 

V anglicky mluvících zemích se užívají lesklé tvarované hliníkové plechy, které se staví za radiátor ke zdi. Jsou drahé a mají nanejvýš omezenou škálu velikostí a tvarů. Já k nim do projektu SPIRIT napsal:

Radiator panels:
Need not be panels, foils using aluminium layers work well too. The original specific heat flux through the part of walls behind radiators might be one half larger than through other parts of outer walls, or even up to twice larger, if there are niches behind large old radiators (the wall being thinner there). If the walls are from solid bricks, less then 50 cm thick and have no thermal insulation, then the thermal flux through them is really significant. Applying a reflective layer behind radiator reduces the temperature of the interior surface of the wall almost to the temperature of the air circulating  behind radiators. This would reduce the thermal flux through these parts of wall by some 1/3. If the area of such radiator-heated wall parts comprise 1/15 of the building envelope (assuming double windows, insulating not much worse than uninsulated walls), the total conductive heat flux through the envelope might be reduced by 2 %. If the building is rather airtight (not losing much heat due to excessive ventilation), total heating savings might be up to 1.5 %. So, 1 % is a good estimate for average non-insulated buildings.

Jak patrno, nejsou-li zdi za radiátory zvláště tenké, žádné zázraky se od instalace čekat nedají. Jen má člověk radost, že tam teplo neutíká úplně zbytečně.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů