Radon – podceňovaný zabiják bez barvy a zápachu

Odkud se radon bere a proč se jím máme zabývat? Jak radon škodí? Máme se bát radonu v domě nebo bytě? Jak se radon měří a lze se ho zbavit? A kde hledat pomoc?

Proč se radonem zabývat?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je radon druhou nejčastější příčinou rakoviny plic, hned po kouření. Česká republika se přitom řadí mezi země, kde množství radonu v budovách patří mezi nejvyšší na světě. Analýzy zdravotního rizika odhadují, že v České republice je radon zodpovědný za předčasnou smrt zhruba 900 lidí každý rok. Pro ilustraci výše rizika vyplývajícího z vystavení člověka působení radonu odborníci uvádějí, že pokud strávíte rok v domě, kde množství radonu přesahuje doporučenou hodnotu, jste vystaveni většímu ozáření, než pokud byste každý den absolvovali rentgenový snímek plic!

Proč radon škodí?

Radon je radioaktivní prvek, jehož poločas rozpadu činí zhruba 3,8 dne. Rozpadem atomu radonu se uvolňuje záření alfa, přičemž vzniká další radioaktivní prvek - polonium. I to se ale opět rychle rozpadá, uvolňuje se další radiace a vzniká další radioaktivní prvek. Podobný proces se rychle několikrát opakuje, přičemž se uvolňuje další radiace. Pokud tedy člověk vdechne radon a k jeho rozpadu dojde v plicní tkáni, může uvolněná radiace poškodit některou z buněk takovým způsobem, že odstartuje vznik rakoviny.

Kde se radon bere?

Radon je přírodní plyn bez barvy a bez zápachu. Vzniká postupným rozpadem uranu v horninách, z nichž se následně uvolňuje a stává se součástí vzduchu v zemině. Ze země pak radon proniká do domů, v nichž se následně může hromadit.

Kolik radonu máme kolem sebe?

Množství radonu v ovzduší se vyjadřuje jako takzvaná objemová aktivita v becquerelech na metr krychlový. Tato jednotka v podstatě udává, kolik atomů radonu v kubickém metru vzduchu se rozpadne každou sekundu. Ve venkovním ovzduší se radon rozptyluje a jeho koncentrace bývá velmi nízká, hodnoty se běžně pohybují kolem 5 až 10 Bq/m³. V budovách by podle Světové zdravotnické organizace hodnoty neměly překračovat 100 Bq/m³. V České republice činí průměrná hodnota radonu v bytech 118 Bq/m³ a patří mezi nejvyšší na světě. Podle české legislativy by v nově stavěných domech neměla být překročena hodnota 200 Bq/m³ a u stávajících domů 400 Bq/m³. Na základě rozsáhlých epidemiologických studií došli odborníci k závěru, že dlouhodobé vystavení každým 100 Bq/m³ zvyšuje riziko onemocnění rakovinou plic asi o 16 %.

Kde si dát na radon pozor?

Množství radonu v budovách souvisí s geologickým složením území a závisí na obsahu radioaktivních prvků v horninách. Česká republika má díky svému podloží jedny z nejvyšších koncentrací radonu v budovách. Nicméně výskyt radonu se v jednotlivých regionech významně liší. Představu o výskytu radonu ve svém okolí můžete získat nahlédnutím do radonové mapy, kterou na základě provedených měření sestavil Státní ústav radiační ochrany (viz níže).

Jak se radon měří?

Radon lze měřit několika způsoby. Měření obvykle probíhá delší dobu, neboť obsah radonu v ovzduší kolísá v závislosti na mnoha okolnostech. Radon do domu proniká zejména z podloží, ale jeho zdrojem mohou být i použité stavební materiály nebo se může uvolňovat z vody přiváděné do domu. Koncentrace radonu závisí také na ročním období, meteorologických podmínkách nebo na chování lidí v domě. Obvykle se měří buď průměrná koncentrace radonu během celého roku, nebo během dvou měsíců, a to pomocí tzv. stopových detektorů. Takové měření je pro občany bezplatné v rámci státního programu vyhledávání budov s vyšším výskytem radonu.

Můžeme se před radonem chránit?

Existují funkční protiradonová opatření, která jsou schopná omezit vstup radonu do domu. Jednodušší je samozřejmě uplatnit taková opatření při stavbě nové budovy, ale ozdravit lze i starší budovu. U těch by základem měla být tzv. radonová diagnostika, která  zjišťuje konkrétní zdroje radonu a cesty jeho šíření uvnitř objektu. Na základě této diagnostiky vám jsou odborníci schopni doporučit konkrétní opatření pro daný dům. Může jít buď o utěsnění vstupních cest radonu, nebo zvýšení intenzity výměny vzduchu. Například o utěsnění trhlin ve stavebních konstrukcích, nahrazení trativodů, utěsnění stávajících nebo osazení nových dveří, položení protiradonové izolace, zavedení nucené ventilace atd.

Co můžete udělat VY?

• Zkontrolujte si, zda bydlíte v oblasti s vyšším výskytem radonu, zvláště pokud bydlíte v přízemním bytě nebo v rodinném domě. Můžete si vyhledat i výsledky měření už provedených v městě nebo v obci, kde bydlíte: https://www.radonovyprogram.cz/radon-v-cr/
• Pokud žijete v oblasti se zvýšeným výskytem radonu, nechte si jeho výskyt v domě či bytě změřit.
• Na radon myslete v případě, pokud chystáte výměnu oken či zateplení domu či bytu. Omezení ventilace by totiž mohlo vést k hromadění radonu v interiéru.
• Na problém radonu myslete, i pokud se teprve chystáte koupit nemovitost nebo pokud plánujete stavět nový dům.
• Pokud potřebujete poradit či pomoci, obraťte se na příslušný krajský úřad. Každý kraj má určeného pracovníka, který se věnuje radonovému programu.

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví Článek vznikl úpravou textu pro rubriku „Zdraví v cajku“, kterou autor připravuje pro Český rozhlas Plzeň od září 2016: www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/