V prvním případě se jednalo o dospělého samce, který byl vyhublý a těžce poraněný. Našly ho dne 21. května 2001 děti na chodníku v Žabčicích; netopýr se dostal na Katedru zoologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity, kde byl prozkoumán, určen a posléze šetrně usmrcen, vzhledem k tomu, že jeho zranění byla nevyléčitelná.. Studium literatury vedlo k závěru, že netopýr k nám pravděpodobně aktivně přiletěl a že lokalita představuje nejsevernější místo jeho souvislého výskytu v Evropě. Nejbližší jižněji položené nálezy jsou známé z Rakouska a Maďarska. Druhý netopýr byl objeven navečer 24. února 2003 přímo v Brně. Lezl po chodníku poblíž budovy Technického muzea města Brna, které se nachází na Purkyňově ulici v Králově Poli. Netopýra přinesl anonymní nálezce do Ekologické poradny Veronica ve snaze netopýra zachránit. Potvrdilo se, že se jedná o netopýra Saviova. Netopýr byl opět zvážen a změřen a zaznamenány všechny znaky potřebné pro jeho druhové určení. Jednalo se o plně dorostlou samici. Pravděpodobně se narodila v létě roku 2002. Netopýr nevykazoval známky poranění a ochotně přijímal vodu i potravu (larvy potemníka moučného). Byl proto dokumentován za použití digitální kamery a označen kroužkem s nápisem N. Museum Praha X 22901. Protože klimatické podmínky byly zprvu nepříznivé, byl netopýr krátce chován v zajetí a krmen. Vypuštěn byl 26. února 2003 v Komárově a po vypuštění odletěl bez zjevných problémů.
Uvedené případy ukazují, jak je důležité, aby netopýra (nebo jiného živočicha) sebraného s cílem jeho záchrany, případně už mrtvého, viděl a prozkoumal odborník. Většinou se jistě jedná o druhy známé a hojné, ale mezi takto nalezenými mohou být i vzácné nebo pro naše území zcela nové druhy.