Kvůli nesmyslně vysoké spotřebě hrozí naší společnosti i celé biosféře zánik, což většina lidí stále jaksi nechce vzít na vědomí. A naopak v rámci nyní tolik populárního zvyšování ekonomické prosperity propagujeme další a další spotřebu všeho, co spotřebovávat lze. Změna životního stylu, která může toto nebezpečí odvrátit, znamená hmotnou skromnost a příklon k hodnotám spíše duchovního rázu. Ovšem například také většina reklam nám nabízí zcela jiné cesty, či spíše scestí.
Jak se s tohoto scestí dostat?
Pokusme se více orientovat na ty výrobce, kteří jsou ochotni přistoupit na naše speciální požadavky na objednaný výrobek. K takto pořízené věci si vytvoříme mnohem osobnější vztah, šetrněji s ní zacházíme, lépe ji udržujeme, a proto nám většinou vydrží mnohem delší dobu.
Snažme se vždy nepodléhat reklamním svodům a nekupujme levnější výrobky, které nic nevydrží, a v delší časové řadě nás proto přijdou i dráž než nákladnější, ale kvalitnější výrobky s delší životností a mnohdy i s vyššími ekologickými parametry. Snažíme se posoudit a odhadnout, zda energie vložená do výroby, ale i likvidace výrobku je úměrná jeho užitné hodnotě a životnosti.
Nad předměty, které se chystáme vyhodit, pečlivěji zauvažujeme, nenajdou-li ještě vhodné uplatnění na burze, jestli je není možné opravit (boty, brašny, deštníky, sportovní vybavení apod.) či přešít, využít aspoň na hadry (prádlo a oděvy). Nebo se můžeme inspirovat kouzlem staršího nábytku, opravit jej a dotvořit v kombinaci s novým. Jistě není k zahození i ten fakt, že starší nábytek bývá z poctivého dřeva, a tudíž z něj neprchají různé formaldehydy a další chemické látky, kterými oplývá nábytek moderní.
Své přednosti mohou ještě prokázat i starší rádia, magnetofony, fény a řada dalších spotřebičů, pokud jejich opravu svěříme skutečným odborníkům. Stane-li se však používání starších vysavačů, ohřívačů, svítidel, rádií a jiných spotřebičů nehospodárné (např. mnohé starší chladničky spotřebují 2-4x více elektřiny než současné) nebo jsou už nevyhovující z hlediska bezpečnosti, pak je vyřadíme z provozu bez rozpaků a pokud je opravdu potřebujeme, pořídíme nové. Zde většinou platí známé rčení o tom, že nejsme tak bohatí, abychom si dovolili nakupovat levné věci. Je tedy dobré nečekat s koupí dražšího kvalitního výrobku do doby »až budeme mít víc peněz«, neboť tato doba, jak známo, nenastává nikdy, a zkusíme si ušetřit raději tím, že si odepřeme koupi něčeho, co je pro nás postradatelnější.
Z uvedených důvodů dáváme přednost výrobkům renomovaných firem s mnohaletou tradicí před šuntem prodávaným stánkaři na nárožích. Vyřazené spotřebiče je správné nabídnout zdarma serióznímu soukromému opraváři, který z nich může využít na náhradní díly to, co bychom zbytečně vyhodili do kontejneru. hudební předěl
Podléhat momentálním výstřelkům módy (nejen v oblékání, ale i ve spotřebním zboží) bývá mnohdy snobské, zbytečné a většinou i velice nehospodárné. Každou reklamu je nutno brát se značnou rezervou. Je dětinské, podléháme-li jí neuváženě a nekriticky. Výrobky posuzujeme především podle jejich vlivu na životní prostředí, a to nejen podle spotřeby materiálu a energie na výrobu, ale také s ohledem na možné způsoby jejich bezpečné likvidace. Na seriózní, zákonem chráněné označování kvalitních a přírodě neškodících výrobků stále ještě čekáme. A tak nás mnozí šejdíři vodí za nos nejrůznějšími biosirupy a naturprodukty. Nelze tedy než doporučit velikou obezřetnost a uvážlivost při nákupech takto (vlastně nezákonně) označeného zboží.
Najděme zalíbení ve výrobcích z přírodních materiálů, které jsou příjemnější a zdravější než předměty a oděvy z plastických hmot a syntetických tkanin. Sympatičtější, ale i přírodě bližší jsou nesporně i další výrobky z přírodních tkanin, skla, kůže, hlíny, dřeva místního původu, a také přírodní kosmetika, nebo i obyčejné jádrové mýdlo. Za pozornost sto jí i pořizování zdánlivých maličkostí, jako jsou dřevěné kolíčky na prádlo (místo plastových), hliněné květináče, dřevěné truhlíky apod. Rozhodně tím však nemíníme výrobky z těl ohrožených druhů (jako peněženky z hadí kůže, koš ze sloní nohy, nábytek z tropických dřev apod.)
Řada výrobců pronikajících na náš trh už konečně přichází i s přijatelnějšími obaly, než jsou zcela zavrženíhodné tetrapaky, které jsou sice pohodlné a relativně praktické, avšak vytvářejí zcela nerecyklovatelný odpad (neoddělitelné souvrství papíru, plastové a hliníkové fólie). Pokud jsme se rozhodli pro změnu životního stylu, pro šetrný způsob života, nechávejme mléko, jogurt, smetanu a podobné výrobky balené v tetrapakových krabicích v regálech bez povšimnutí a jednoznačně dávejme přednost balení ve vratných skleněných lahvích (s hliníkovým či plastikovým víčkem).
Obdobným problémovým obalem jsou populární PET-láhve, do kterých je balena nejen cola, ale bohužel také kojenecká a jiná dobrá voda. Jejich počty prodané na našem trhu za jediný rok dosahují desítky milionů! Jsme-li okolnostmi přinuceni PET-láhev přece jen zakoupit, pak se ji snažíme mnohonásobně využít, třeba k přepravě moštů, vody ze studánky, na výlety do přírody apod. Musíme jim totiž přiznat jeden klad: dokonale těsní díky odlišným plastům použitým k výrobě uzávěru a láhve. I děti si rády přivyknou na nelakované dřevěné pastelky, mnohonásobně využitelná inkoustová plnicí pera s pístem, sešity a zápisníky z recyklovaného papíru. Bude správné jim včas a správně vysvětlit, proč raději používat našedlý recyklovaný papír namísto papíru běleného. Každý recyklovaný papír znamená především úsporu dřeva. Zkusme si někdy s dětmi spočítat, kolik papíru spotřebuje průměrná rodina za jediný rok. Školní sešity, zápisníky, noviny a časopisy, obaly, formuláře, reklamní letáky - stovky kilogramů různě kvalitního papíru. Je proto dobré objevovat i další postupy přátelské vůči našim lesům. Významnou úsporou papíru se může stát i důsledné odstranění zbytečného zlozvyku psát pouze po jedné straně listu. Také sešity a bloky je dobré využívat do poslední stránky.
I když v našich velkých samoobsluhách dnes převažují potraviny porcované a balené do polystyrenových misek a polyetylenových fólií, snažme se dávat přednost těm maloobchodníkům, kteří prodávají na váhu krájený sýr, ovoce, zeleninu. Nepovažujme tento způsob prodeje za méně hygienický, naopak ušetříme potraviny zbytečného styku s plasty, a především takto odmítáme zbytečné obaly, jejichž znovuvyužití i likvidace jsou velmi problematické. Většinou tyto nesmyslně vyplýtvané obalové hmoty končí na skládkách a ve spalovně, a přitom mnohdy vůbec nemusely být použity.
Snažme se důsledně vyhýbat zbytečným a vícenásobným obalům.
Ani vánoce nemusí být svátky přepychu a plýtvání. Pohoda a radost jistě nejsou závislé na množství a cenách dárků. To je však věcí rodinných zvyklostí a uznávaných hodnotových orientací. Rozhodně však není hanbou balit dárečky tak, abychom vánoční obrázkový papír mohli využít ještě několikrát stačí balit bez použití samolepek a pod mašličku zasunout lístek se jménem obdarovaného.
Místo každoročně uříznutého stromku si můžeme pořídit malý stromeček v květináči. Po vánocích šup s ním do chladna, a na jaře šup s ním do země. Místo jednoho zničeného stromku na vánoce naopak jeden vysazený na jaře. Mysleme však i na to, kam jej umístíme, a nezapomeňme si představit, jak takový smrk může být veliký za 100 let!
A k pravidelnému běžnému nákupu v seriálu o šetrném způsobu života ještě několik rad a doporučení:
Mezinárodně uznávanou značkou pro svá přísná kritéria je i německá ekoznačka tzv. Modrý anděl.
Ale pozor: Za ekoznačku mnoho lidí mylně považuje i německou značku »Zelený bod« (Der Grüne Punkt), která se vyskytuje na téměř všech německých (i na některých našich) obalech na jedno použití. Výrobce takto označeného obalu zaplatil určitou částku firmě DSD, která ze získaných prostředků provozuje v Německu separovaný sběr a recyklaci těchto obalů. Výrobce k placení nutí nařízení německé vlády o odpadech z obalů. U nás žádný systém sběru obalů označených Zeleným bodem neexistuje, proto pro nás tato značka nemá žádný význam.