Národní park, chráněná krajinná oblast či přírodní rezervace jsou pojmy, se kterými se v dnešní době běžně setkáváme. Například samotné město Brno má na svém území řadu chráněných území zejména díky tomu, že město samo se nachází na rozhraní dvou odlišných geomorfologických jednotek – České Vysočiny a Západních Karpat. Ve srovnání s Vysočinou jsou Západní Karpaty mnohem mladší, vznikly během třetihor jako jeden z projevů alpinského vrásnění v místech, kde před vyvrásněním bývalo moře. Brno se může pyšnit tím, že na jeho území zasahuje chráněná krajinná oblast Moravský kras. Kromě toho tu najdete 30 maloplošných chráněných území, 2 přírodní parky a 72 významných krajinných prvků. - Všechny termíny, které jste nyní slyšeli pocházejí ze zákona o ochraně přírody a krajiny, který je platný od roku 1992. V době vzniku, ale i dnes, je to zákon velmi důležitý. Ne vždy tomu tak bylo. Historie chráněných území v českých zemích sahá až do počátku 19. století. Tehdejší šlechta chránila své lesy hlavně jako honitby. Někteří majitelé však oceňovali lesy nejen kvůli svému potěšení z lovu a chránili les jako takový. Mezi takové majitele patřil hrabě Jiří Augustina Langueval – Buquoy. Ten v roce 1935 zřídil nařízením rezervaci v Novohradském panství. V témž roce hrabě zakládá druhou pralesovou rezervaci v katastru Hojná Voda. V Evropě se jedná o nejstarší rezervace. Z podnětu českých lesníků vzniká v roce 1858 další významná středoevropská pralesní rezervace, ve světové literatuře známá pod jménem „Kubany Urwald“ – u nás pak Boubínský prales.
Postupem času se ochraně přírody začaly věnovat spolky a od roku 1918 i stát. Dlouho byla státní péče o přírodu spojována s památkovou péčí. Teprve po sametové revoluci vzniká ministerstvo životního prostředí, zákon o ochraně přírody a krajiny.
Vraťme se do Brna, na jižní Moravu a podívejme se, jaká chráněná území můžeme navštívit. Nejpřísnější režim ochrany platí v národních parcích – v našem případě v Podyjí. Každý národní park má návštěvní řád, který přesně říká, co je zakázáno a co je povoleno. Všeobecně však platí, že oheň zde smíte rozdělávat jen na dovolených místech. Pro pohyb v parku je nezbytné se držet značených cest. Není zde možné zneškodňovat odpady, vjíždět bez povolení motorovými vozidly atd. Národní parky se zpravidla dělí na tři zóny, přičemž první zóna je prostor s nejpřísnější ochranou. Chrání se zde přírodní hodnoty významné v národním či mezinárodním měřítku.
Pálava, Moravský kras jsou příklady chráněných krajinný oblastí. Můžete se zde pohybovat volněji než v národním parku, ale opět je zakázáno táboření mimo vyhrazená místa, likvidace odpadů, vjezd vozidel, ale také pořádání závodů nebo například chemický posyp. Chráněné krajinné oblasti mají nejméně 3, zpravidla však 4 zóny. Jak už sám název napovídá – do této kategorie spadají rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou a přirozenými ekosystémy.
A teď několik vět k národním přírodním rezervacím a k národním přírodním památkám. Jedná se o menší území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku. Zatímco národní přírodní rezervace chrání především přírodní hodnoty a ekosystémy, národní přírodní památky jsou zpravidla geologické útvary, naleziště nerostů, fragmenty ekosystémů, ale i lidských výtvorů jako jsou například rybníky. V Brně jsou národní přírodní památky dvě – Stránská skála a Červený kopec. Pokud se jedná o menší území, vyhlašuje státní správa ochrany přírody přírodní památky a přírodní rezervace.
Všechny kategorie, které jsme si doposud společně prošli, mají několik styčných míst. Jedná se o takzvaná zvláště chráněná území. V těchto územích se hospodaří podle plánů péče. Plán péče je navržen tak, aby se zde v maximálně možné míře dochovalo veškeré bohatství lokality. V krajině poznáte zvláště chráněné území snadno – jistě jste se na svých cestách setkali s tmavě zelenou tabulí se státním znakem uprostřed a s názvem chráněného území. Mimo cesty je možné hranici takového území nalézt podle červených pruhů na stromech. Pokud jdete do území se zvláštní ochranou, vidíte červené pruhy dva, pokud jdete naopak ven z chráněného území, vidíte na stromě pruh jenom jeden. Každé zvláště chráněné území má ochranné pásmo. Pokud to není upraveno jinak, platí zde šířka pásma 50 metrů od hranice území. Návrh na vyhlášení chráněného území může podat kdokoliv, i vy sami.
Pokud vlastníte pozemek v chráněném území, máte nárok na úlevu z daní a možnost státní dotace na obhospodařování. Dotace je však vázána na takovou činnost, která nepoškodí ekosystém a která je v souladu s plány péče.
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje vymezit území, kde je nutné chránit krajinný ráz. Příkladem jsou přírodní park Podkomorské lesy nebo přírodní park Baba. Malá území je možné chránit jako významný krajinný prvek. Jak už jsem řekla na začátku pořadu – jenom v Brně je těchto prvků 72.
A aby toho nebylo málo, přinesla nám Evropská unie další novinky , a to evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Existují seznamy druhů organismů a společenstev, která je nezbytné chránit v celoevropském měřítku. Podle těchto seznamů bylo celé území našeho státu zmapováno a navrženy evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Souhrnný název pro oba tyto druhy území je NATURA 2000. V současné době Evropská unie projednává návrh, který předložilo Ministerstvo životního prostředí. Už teď jsou ale vytipovaná území chráněna, péči o lokality a kompenzace za omezené hospodaření bude projednávat stát s jednotlivými vlastníky. Jenom v Brně je navrženo 10 evropsky významných lokalit. Mezi ptačí oblasti patří například Mušovská jezera pod Pálavou. Zajímavostí je, že ptačí oblastí může být i území, kde se významné ptačí druhy vyskytují pouze přechodně.