5. Světelné znečištění lze snižovat snáze než chemické
Množství světla uměle přidávaného do nočního ovzduší roste zhruba dvakrát každých deset let. Ve většině případů jde o světlo špatně směrované, s řadou nežádoucích důsledků pro zdraví, přírodu, bezpečnost a kulturu. Jedinou, spolehlivou cestou k zastavení prudkého růstu tohoto typu znečištění a ke snižování množství světla jdoucího nepatřičnými směry jsou, jak ukazuje praxe z řady míst světa, výslovné pokyny uvedené přímo v zákoně. Jejich minimální soubor je obsažen v předloženém pozměňovacím návrhu.
Světelné znečištění je v mnoha ohledech podobné chemickému, lze je ale snáze a rychleji snížit. Získá se tím příjemnější, bezpečnější a přehlednější noční prostředí a současně významné finanční úspory. Změnou zákona o ovzduší se Česká republika stane, coby suverénní stát, v tomto oboru „světovou jedničkou“.
Ochrana ovzduší před světelným znečištěním znamená vlastně ochranu nočního prostředí, snahu zachovat, či spíše získat zpět tu jeho vlastnost, která je pro ně klíčová: totiž přírodní tmu.
Střídání dne a noci, světla a tmy je základním rytmem životního prostředí. Rytmem tak samozřejmým, že kdysi nikoho nenapadlo, že je stále více ohrožen. Všechny živé organismy, které nežijí ve věčně temných hloubkách, jsou na něj zvyklé a potřebují jej. Tma není méně důležitá než světlo.
Na zemském povrchu nejde nikdy o tmu absolutní, ve skutečnosti i lidský zrak, jak se během stmívání přizpůsobí šeru, venku i za hluboké bezměsíčné noci vidí (ne drobné detaily, ale např. cestu před sebou), tím spíše za světlých letních nocí nebo při měsíčku.
Přírodní tmy ale všude rychle ubývá, venkovní noční osvětlení se v průměru zdvojnásobuje každých deset let. Je to příklad zcela neudržitelného exponenciálního růstu.
Mnohde je umělé osvětlení terénu i jiných věcí v nějaké míře potřebné - večer silnější, pozdě v noci slabší nebo žádné. Je technicky snadno možné realizovat osvětlení tak, aby světlo z lamp takřka nešlo mimo plochy k osvětlení určené (a vůbec nešlo vzhůru do ovzduší) a aby jej bylo právě tolik, kolik je zrovna potřeba. Narušení okolního nočního prostředí lze tím minimalizovat a kvalitu osvětlení cílových prostor naopak ohromně zvýšit.
Zákon už ve své první verzi zahrnul ochranu ovzduší před uměle přidávaným světlem (zejména tím, které jde do zjevně nežádoucích směrů), nicméně vydání pokynů, jak si při venkovním svícení počínat, delegoval na vládu.
Ukázalo se, že taková cesta k ochraně nočního prostředí nevede. Ostatně, stejnou zkušenost mají ze všech míst na světě, kde cíl snižovat světelné znečištění v legislativě jen deklarovali a další aktivity ponechali na exekutivě. Na tu zřejmě všude dokáží zastánci dosavadní, rychle expandující a většinou žádné ohledy neberoucí osvětlovací praxe působit účinněji než na zákonodárce.
Naopak, tam, kde jsou nějaká základní pravidla pro venkovní osvětlování v zákoně zakotvena, růst světelného znečištění to přinejmenším účinně zbrzdilo. A pokud šlo o pravidla účinná, pak se růst znečištění zastavil a obrátil v pokles, stejně jako se to povedlo u mnoha dalších způsobů znečišťování ovzduší.
I u nás je proto potřeba začlenit taková, alespoň minimální pravidla přímo do zákona. Je naštěstí odkud se poučit, v těch místech na světě, kde taková účinná pravidla mají, jsou s jejich důsledky všichni velmi spokojeni, a to nakonec včetně firem vyrábějících osvětlovací techniku - ona totiž vedou k inovacím, takové firmy se pak lépe uplatňují na světovém trhu. Alespoň někteří zákazníci totiž sáhnou po kvalitním osvětlení i bez přinucení zákona, i v České republice se takové příklady najdou, jen jich je zatím jak šafránu.
spočívá v zavedení všeobecného rámce a pravidel pro budoucí aktivity při venkovním osvětlování a dále v malém kroku k urychlené ochraně v těsném okolí nejcitlivějších lokalit.
Hlavním navrženým způsobem úpravy zákona je doplnění zvláštní hlavy věnované ochraně nočního prostředí. V té jsou všechna nezbytná pravidla uvedena. Většina z nich se týká svícení na celém území státu, a to s jedinou výjimkou svícení budoucího, tj. nově instalovaného nebo rekonstruovaného. Používání svítidel a jejich soustav, které minimalizují světelné znečištění, místo těch, které se dnes užívají nejběžněji, není o nic nákladnější. O tom svědčí praxe obcí, které takové technologie použily samy - proto, aby ušetřily. Svítidla mnohem lépe směrující světlo nemusejí být o nic dražší (vyrábějí se ve všech cenových kategoriích, i u nás v licenci italských firem, které získaly náskok díky tamní legislativě). Regulační systémy, které řídí množství světla dle skutečné potřeby, jsou sice investicí „navíc“, ale tak výhodnou, že jejich nasazení umožňuje celé rekonstrukce osvětlovacích soustav financovat komerčně (to je např. případ všech brněnských výpadovek).
Tou jedinou výjimkou, kdy se požaduje celoplošný zásah do osvětlení současného, je zákaz používání světlometů mířících záměrně jen do nebe (samozřejmě, s výjimkou použití pro účely letecké). Přestat je používat lze zcela bez nákladů, ze dne na den. Znečištění, které vytvářejí, je tak extrémní, že je zákaz zcela na místě. Újmu to stěží může představovat, spíše jen konec neoprávněného zvýhodnění některých podnikatelů vůči jiným; o tom, že jde o velké znečištění a obtěžování tisíců lidí, daní podnikatelé dobře vědí.
V závěrečné části nové hlavy je požadován zásah do osvětlení dnes existujícího. Požadavek je ale omezen na těsné okolí těch lokalit, které jsou špatnými svítidly zvláště poškozovány a přitom u nich existuje konsensus, že si ochranu rozhodně zaslouží. Přímo v návrhu jsou uvedeny dva typy takových lokalit: takové, pro které platí nejvyšší stupeň ochrany živé přírody a takové, odkud lidé sledují noční nebe a pozemská světla jim to velmi ztěžují až znemožňují.
Hlavní požadavek na nápravu v jejich těsném okolí je velmi skromný: přestat svítit silně směrem na tyto lokality. Pro nejtěsnější okolí je na to lhůta přes jeden rok, pro to širší přes čtyři roky. Nepůjde o velké náklady, nejde o moc náročnější zásahy, než je běžná údržba svítidel. A pomocný požadavek je ještě jednodušší: pozdě v noci v jejich nejtěsnějším okolí vypnout ta světla, která nejsou nutná. Ten lze splnit prakticky bez nákladů (přestavením spínacích hodin) ihned.
Kromě zařazení konkrétních pravidel pro noční osvětlování se změny týkají toho, aby světlo uměle přidané do nočního prostředí bylo jednoduše zařazeno po bok „klasickým“ znečišťujícím látkám. Aby se vyjasnilo, že jde skutečně o znečištění ovzduší. A aby bylo možné uplatnit standardní mechanismy, které stát pro ochranu ovzduší má. Současně se z vlády snímá břemeno formulovat pravidla pro ochranu nočního prostředí. Obcím se naopak dává plná možnost, chránit je účinněji a rychleji než jen dle minimálních pravidel uvedených ve zvláštní hlavě zákona.
Ona je totiž rychlá náprava nočního prostředí velmi žádoucí.
Milióny obyvatel vinou lamp, které jim zbytečně svítí do oken, často celou noc naplno, hůře spí, mnozí aniž si to uvědomují. Existuje navíc vážné podezření, že světlo v noci má i další vážné následky, zejména zvýšené množství nádorů.
Ještě výrazněji poškozují zdálky viditelné lampy živočichy, kteří jsou aktivní v noci, především hmyz a ptáky během tahu (hlavně malí, neplachtící ptáci táhnou v noci). Populace některých druhů hmyzu jsou vinou špatných svítidel ztenčeny na zlomek počtů, které by existovaly nebýt rušení nekvalitním osvětlením, s rozsáhlými dopady na potravní řetězce a celé ekosystémy.
Nedbalé osvětlování ale ruší i lidi, kteří se pohybují venku, když jim svítí do očí místo jen na cestu. Oslňující světla (nad kdejakým zavřeným autobazarem, liduprázdným nádražím nebo namířená vzhůru na budovy, atd.) jsou často přímo nebezpečná pro řidiče, kteří jejich vinou mohou přehlédnout např. chodce či cyklistu.
A samozřejmě, mezi oslnivými lampami si už lidé stěží všimnou světel přírodních, totiž hvězd. Děti netuší, že planety nejsou jen obrázky v časopisech nebo na internetu, ale že jsou to ty nejjasnější světelné body na nebi. Většině lidí už není běžně dostupné ani trochu zajímavé hvězdné nebe. Úchvatnou nádheru nebe skutečně přírodního zažije jen malý zlomek dorůstající generace. To má asi hlubší důsledky, než si uvědomujeme. Dnešní politici, alespoň ti starší, mohli v mládí krásné noční nebe vidět alespoň čtvrtinu večerů do měsíce... Ve třetím tisíciletí, i když je člověk daleko od sídel a lamp, má vzduch vysoko nad sebou osvětlený desítky kilometrů vzdálenými špatnými svítidly tak moc, že už nikde v České republice není obloha blízká té přírodní.
Škodlivé důsledky nočního osvětlování nejsou daní pokroku, jen nedbalosti. Světelné znečištění má tu ohromnou výhodu před znečištěním chemickým, že jej lze radikálně snížit rychle a s velkými úsporami. A přitom ještě mít mnohem pěknější města či návsi, kde bude lépe vidět na cestu. Jen k tomu musí být dán rozhodující impuls. A tím jsou nekompromisní požadavky zákona.
Česká republika získala světové renomé už tím, že do významného zákona světlo jako znečišťující faktor zahrnula. Teď má příležitost stanovit základní pravidla, která se stanou precedentem pro další státy i pro EU a získat si renomé i v praktickém snižování tohoto „nového typu znečištění“ (když při ochraně ozonové vrstvy a klimatu Země byla a je řekněme „v pelotonu“). Prospěje tím také svému průmyslu a především svým občanům.
Bonata, D.: Save the Sky, program pro optimalizaci venkovního osvětlení. Freeware, ver. 1.7, http://www.vialattea.net/bonata/stsky.htm
Bruderer, B. Artificial light and nocturnal bird migration. Lecture at Dark Sky 2002, Lucerne. Abstract at http://www.darksky.ch/ds2002/AbstractsLucerne.pdf
Cielobuio, stránky italské organizace prakticky chránící noční prostředí http://www.cielobuio.org
Cinzano, P. - Falchi, F. - Elvidge, C.D.: The First World Atlas of the Artificial Night Sky Brightness. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, vol. 328, pp. 689-707. Downloadable at http://http://dipastro.pd.astro.it/cinzano/papers.html
Cinzano, P.: Technical measures for an effective limitation of the effect of light pollution In Light Pollution and the Protection of the Night Environment, Proceedings of the IDA Regional Meeting "Venice: Let's save the night". Thiene: ISTIL 2002, pages 193-205. ISBN 88-88517-01-4. PDF version at http://www.lightpollution.it/istil/venice/
Cinzano, P.: RoadPollution. A software to evaluate and understand light pollution from road lighting installations. PRESENTATION CIE Division 4 - Meeting in Torino 28 Sep/2 Oct 2002. Viz položky ve výčtu http://www.cielobuio.org/modules.php?op=modload&name=Downloads&file=index&req=viewdownload&cid=10
Clark, B.A.J.: Outdoor lighting and crime [online], Part 1: Little or no Benefit, ver. 2002-11-26, Part 2: Coupled growth, ver. 2003-05-23, available at http://amper.ped.muni.cz/light/crime/
Ecological Consequences of Artificial Nighttime Lighting. Symposium, 2002, Los Angeles, UCLA. Abstracts and list of literature at http://www.urbanwildlands.org
Eisenbeis, G.: Ecological consequences of light pollution on nocturnal insects. Lecture at Dark Sky 2002, Lucerne, Switzerland. Abstract at http://www.darksky.ch/ds2002/AbstractsLucerne.pdf
Erren, T.C. - Piekarski, C. (ed.): Light, Endocrine Systems and Cancer. Neuroendocrinology Letters, 2002, Vol. 23, Suppl. 2., 104 pages. ISSN 0172-780X. Abstracts see http://www.uni-koeln.de/symposium2002/
Fornasari, L.: Malpensa airport and bird migration: a matter of light pollution. In Light Pollution and the Protection of the Night Environment, Proceedings of the IDA Regional Meeting "Venice: Let's save the night". Thiene: ISTIL 2002, pages 123-136. ISBN 88-88517-01-4. PDF version at http://www.lightpollution.it/istil/venice/
Hollan, J.: Ochrana nočního prostředí, úvodní česká www stránka (s odkazy na legislativu platnou jinde i její překlady) http://svetlo.astro.cz/
Hollan, J.: Obec v noci, příručka o kvalitním venkovním osvětlování [online] http://svetlo.astro.cz/obce/. Zkrácená verze dostupná jako součást manuálu Starosta a občané, vydaného nakladatelstvím Raabe (viz http://www.raabe.de/cz/RAABEProdVerS.php#Anchor-44867)
International Dark Sky Association, stránky světové organizace pro ochranu nočního prostředí http://www.darksky.org
Luginbuhl, Ch.: IDA Lighting Code Handbook [online]. Ver. 1.14, 2002. Available at http://www.darksky.org/ordsregs/lchintro.html
Visual regolamento, zákon regionu Lombardie 17/2000 a manuál osvětlování pro obce, viz http://www.cielobuio.org/visualreg17.php nebo pdf verzi http://www.vialattea.net/cielobuio/lrl17/visualreg17.zip, její přibližný anglický překlad http://amper.ped.muni.cz/light/VISUALreg17eng.pdf, ve formátech html a MSword pak na http://www.cielobuio.org/lombardy.php