1. S ohledem na smlouvu ustavující Evropské společenství a obzvláště na její čl. 75 odst. 1, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru regionu, v souladu s postupem stanoveným v článku 25 Smlouvy a na základě společného textu schváleného Dohodovacím výborem dne 8. července 2000, vzhledem k tomu, že voda není komerčním produktem jako ostatní výrobky, ale spíše dědictvím, které musí být chráněno, střeženo a nakládáno s ním jako takovým.
2. Závěry Semináře ministrů o vodní politice Společenství ve Frankfurtu v roce 1988 zdůraznily potřebu právních předpisů Společenství pokrývajících ekologickou kvalitu. Rada ve svém usnesení z 28. června 1988 požádala Komisi, aby předložila návrhy na zlepšení ekologické kvality povrchových vod Společenství.
3. Prohlášení Semináře ministrů o podzemních vodách konaného v roce 1991 v Haagu vyjádřilo potřebu opatření, která by odvrátila dlouhodobé zhoršování jakosti a snižování množství sladkých vod, a požadovalo, aby byl do roku 2000 uskutečněn program činností zaměřený na udržitelné hospodaření a ochranu zdrojů sladkých vod. Rada ve svých usneseních z 25. února 1992 a z 20. února 1995 uložila zpracovat akční program pro podzemní vody a revizi směrnice Rady 80/68/EHS ze 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami jako součást celkové politiky pro ochranu sladkých vod.
4. Vody ve Společenství podléhají vzrůstajícím nárokům vyplývajícím ze stále rostoucích požadavků na dostatečné množství vody dobré jakosti ke všem účelům. Dne 10. listopadu 1995 uvedla Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě "Životní prostředí v Evropské Unii - 1995" aktualizované sdělení o stavu životního prostředí, které potvrdilo potřebu opatření na ochranu vod Společenství jak z hlediska jakosti, tak i množství.
5. Dne 18. prosince 1995 přijala Rada závěry požadující mimo jiné vypracování návrhu nové rámcové směrnice ustavující základní zásady trvale udržitelné vodní politiky v Evropské Unii a vyzvala Komisi k předložení návrhu.
6. Dne 21. února 1996 schválila Komise Sdělení Evropskému parlamentu a Radě o vodní politice Evropského společenství, které stanovuje zásady vodní politiky Společenství.
7. Dne 9. září 1996 předložila Komise návrh rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady o akčním programu pro integrovanou ochranu podzemních vod a hospodaření s nimi. V tomto návrhu Komise zdůraznila potřebu stanovení postupů pro regulaci odběrů sladkých vod a pro monitoring jakosti a množství sladkých vod.
8. Dne 29. května schválila Komise sdělení Evropskému Parlamentu a Radě o uvážlivém využívání a zachování mokřadů, které uznalo jejich důležitou funkci pro ochranu vodních zdrojů.
9. Je nezbytné vytvořit provázanou vodní politiku Společenství.
10. Rada dne 25. června 1996, Výbor regionů 19. září 1996, Hospodářský a sociální výbor 26. září 1996 a Evropský parlament 23. října 1996 vyzvaly Komisi, aby předložila návrh směrnice Rady ustavující rámec evropské vodní politiky.
11. Podle článku 174 Smlouvy má politika Společenství pro životní prostředí přispět k prosazování cílů zachování, ochrany a zvýšení kvality životního prostředí, při uváženém a rozumném využívání přírodních zdrojů a má být založena na principu předběžné opatrnosti, na principech přijímání preventivních opatření, nápravy škod na životním prostředí prvotně u zdroje a na principu, že znečišťovatel má platit.
12. Ve smyslu článku 174 Smlouvy má Společenství vzít při přípravě své politiky životního prostředí v úvahu dostupné vědecké a odborné údaje, podmínky životního prostředí v různých oblastech Společenství a ekonomický a sociální rozvoj Společenství jako celku a vyvážený rozvoj svých regionů, jakož i potenciální přínosy a náklady související s realizací nebo absencí opatření.
13. Ve Společenství existují rozdílné podmínky a potřeby, které vyžadují různá specifická řešení. Tato rozdílnost má být zohledněna při plánování a provádění opatření k zajištění ochrany a udržitelného užívání vod v rámci povodí. Rozhodnutí mají být přijímána co nejblíže k místům, kde je voda ovlivňována nebo užívána. Přednost má být dávána působnosti členských států v rámci jejich kompetencí prostřednictvím návrhů programů opatření přizpůsobených regionálním a místním podmínkám.
14. Úspěšné uplatnění této směrnice závisí na úzké spolupráci a provázané činnosti na úrovni Společenství, členských států a na místní úrovni, jakož i na informovanosti, konzultacích a zapojení veřejnosti včetně uživatelů.
15. Zásobování vodou je službou v obecném zájmu, jak je vyjádřeno ve sdělení Komise o službách v obecném zájmu v Evropě.
16. Je nutná hlubší integrace udržitelného hospodaření s vodou do ostatních sektorů politiky Společenství, jako je energetika, doprava, zemědělství, rybářství, regionální politika a turistika. Tato směrnice má poskytnout základ pro pokračující dialog a rozvoj strategií k dalšímu sbližování sektorových politik. Tato směrnice může též významně přispět ke spolupráci mezi členskými státy v dalších oblastech, mimo jiné v rámci Perspektivy rozvoje v evropském prostoru (ESDP).
17. Účinná a důsledná vodní politika musí vzít v úvahu zranitelnost vodních ekosystémů ležících v blízkosti pobřeží a ústí řek, zálivů nebo relativně uzavřených moří, neboť jejich rovnováha je silně ovlivněna jakostí vnitrozemských vod, které do nich vyúsťují. Ochrana stavu vod v rámci povodí přinese ekonomický užitek tím, že přispěje k ochraně rybích společenstev, včetně společenstev ryb v pobřežních oblastech.
18. Vodní politika Společenství vyžaduje průhledný, účinný a důsledný právní rámec. Společenství má zajistit obecné principy a celkový rámec pro příslušná opatření. Tato směrnice má takový rámec poskytnout a koordinovat, integrovat a v delší perspektivě dále rozvíjet společné principy a struktury pro ochranu a udržitelné užívání vod v rámci Společenství v souladu se zásadami subsidiarity.
19. Tato směrnice usiluje o udržení a zlepšení vodního prostředí ve Společenství. Tento účel se v první řadě týká jakosti příslušných vod. Řízení množství je podpůrným prvkem při dosahování dobré jakosti vod, a proto mají rovněž být přijata opatření týkající se množství, podporující cíl zajištění dobré jakosti.
20. Kvantitativní stav útvaru podzemní vody může mít vliv na ekologickou kvalitu povrchových vod a suchozemských ekosystémů spojených s takovým útvarem podzemní vody.
21. Společenství a členské státy jsou smluvními stranami různých mezinárodních dohod obsahujících důležité závazky na ochranu mořských vod před znečištěním, zejména úmluvy o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře, podepsané v Helsinkách 9. dubna 1992 a schválené rozhodnutím Rady 94/157/ES, úmluvy o ochraně mořského prostředí v severovýchodním Atlantiku, podepsané v Paříži 22. září 1992 a schválené rozhodnutím Rady 98/249/ES a úmluvy o ochraně Středozemního moře před znečištěním, podepsané 16. února 1976 v Barceloně a schválené rozhodnutím Rady 77/585/EHS a jejím Protokolem o ochraně Středozemního moře před znečištěním ze zdrojů na pevnině, podepsaným v Aténách 17. května 1980 a schváleným rozhodnutím Rady 83/101/EHS. Tato směrnice má přispět a umožnit Společenství a členským státům splnit tyto závazky.
22. Tato směrnice má přispět k cílenému snižování vypouštění nebezpečných látek do vod.
23. Je třeba společných principů pro koordinaci úsilí členských států ke zlepšení ochrany vod Společenství z hlediska množství a jakosti, k podpoře udržitelného užívání vod, k řešení problémů na vodách přesahujících hranice, k ochraně vodních a suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo na nich závislých a k zachování a rozvoji potenciálního užívání vod Společenství.
24. Dobrá jakost vody přispěje k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
25. Má být stanovena obecná definice stavu vod, pokud jde o jejich jakost, a ve vztahu k účelům ochrany životního prostředí, i definice množství. Mají být stanoveny environmentální cíle k tomu, aby bylo dosaženo dobrého stavu povrchových a podzemních vod v celém Společenství a na úrovni Společenství zabráněno zhoršování stavu vod.
26. Členské státy mají usilovat o dosažení přinejmenším dobrého stavu vod prostřednictvím stanovení a zavedení nezbytných opatření v rámci integrovaných programů opatření, a to s ohledem na existující požadavky Společenství. Tam kde dobrý stav vody již existuje, má být udržován. U podzemních vod má být navíc k požadavku dobrého stavu identifikován a zvrácen jakýkoliv významný a trvalý vzestupný trend koncentrace kterékoliv znečišťující látky.
27. Konečným cílem této směrnice je dosáhnout eliminace prioritních nebezpečných látek a přispět k dosažení takových koncentrací látek v mořském prostředí, které jsou blízké k hodnotám jejich přirozeného výskytu.
28. Povrchové a podzemní vody jsou v zásadě obnovitelné přírodní zdroje; obzvláště úkol zajistit dobrý stav podzemních vod vyžaduje včasné zásahy a trvalé dlouhodobé plánování ochranných opatření s ohledem na přirozené zpoždění při jejich vytváření a obnově. Tento časový posun ve zlepšení stavu je třeba vzít v úvahu v harmonogramech při určování opatření pro dosažení dobrého stavu podzemních vod a zvrácení každého významného a trvalého vzestupného trendu koncentrace kterékoliv znečišťující látky v podzemních vodách.
29. Při snaze dosáhnout cílů stanovených touto směrnicí a při tvorbě programu opatření k jejich zajištění, mohou členské státy rozdělit program opatření na etapy, aby rozložily náklady na jeho implementaci.
30. K zajištění plné a důsledné implementace této směrnice má být jakékoliv zpoždění podloženo odpovídajícími, jasnými a průhlednými kritérii a zdůvodněno členskými státy v plánech povodí.
31. V případech, kdy je vodní útvar natolik ovlivněn lidskou činností nebo jeho přírodní poměry jsou takové, že dosažení dobrého stavu by bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, mohou být na základě odpovídajících, jasných a průhledných kritérií stanoveny méně přísné environmentální cíle a mají být podstoupeny všechny schůdné kroky, aby se zamezilo jakémukoliv dalšímu zhoršování stavu vod.
32. Ve specifických podmínkách mohou existovat důvody pro výjimky z požadavku na zamezení dalšího zhoršování nebo dosažení dobrého stavu, pokud je neúspěch výsledkem neočekávaných nebo výjimečných okolností, zejména povodní nebo suchých období, nebo z důvodů nadřazeného veřejného zájmu, nově změněných fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin u útvarů podzemní vody, za předpokladu, že se podstoupí všechny dostupné kroky ke zmírnění nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru.
33. Cíl dosažení dobrého stavu vod má být uplatňován pro každé povodí, aby tak mohla být koordinována opatření ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám náležejícím ke stejnému ekologickému, hydrologickému a hydrogeologickému systému.
34. Za účelem ochrany životního prostředí je třeba většího provázání kvalitativních a kvantitativních aspektů jak povrchových, tak podzemních vod se zřetelem na přirozené odtokové poměry v rámci hydrologického cyklu.
35. V povodích, kde může mít užívání vod účinky přesahující hranice, mají být požadavky na dosažení environmentálních cílů stanovené touto směrnicí, a zvláště všechny programy opatření, koordinovány v celé oblasti povodí. Pro povodí přesahující hranice Společenství mají členské státy usilovat o zajištění odpovídající koordinace s příslušnými nečlenskými státy. Tato směrnice má přispět k plnění závazků Společenství podle mezinárodních úmluv o ochraně vod a hospodaření s nimi, zejména úmluvy Spojených národů o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, schválené rozhodnutím Rady 95/308/ES, a každé návazné dohody o její aplikaci.
36. Je nutné, aby byly provedeny analýzy charakteristik povodí a dopadů lidské činnosti, stejně jako ekonomická analýza užívání vod. Vývoj stavu vod má být sledován členskými státy na systematickém a srovnatelném základě v rámci celého Společenství. Tyto informace jsou nezbytné k poskytnutí spolehlivého základu členským státům k vytvoření programů opatření směřujících k dosažení cílů stanovených touto Směrnicí.
37. Členské státy mají určit vody užívané pro odběr pitné vody a zajistit dosažení souladu se směrnicí Rady 80/778/EHS z 15. července 1980, týkající se jakosti vody určené k lidské spotřebě.
38. Využití ekonomických nástrojů může být vhodné jako součást programu opatření. Přitom má být vzata v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na životní prostředí a vodní zdroje spojených s poškozením nebo nepříznivým ovlivněním vodního prostředí, a to zejména v souladu s principem, že znečišťovatel platí. Pro tento účel bude nezbytná ekonomická analýza vodohospodářských služeb založená na dlouhodobé předpovědi nabídky a poptávky po vodě v oblasti povodí.
39. Je zapotřebí předcházet nebo snížit vliv nehod, v důsledku kterých jsou vody havarijně znečištěny. Cíleně zaměřená opatření by měla být součástí programu opatření.
40. S ohledem na prevenci a omezování znečištění má být vodní politika Společenství založena na sdruženém přístupu s využitím omezování znečistění u zdroje stanovením hodnot emisních limitů a standardů environmentální kvality.
41. Pokud jde o množství vody, mají být stanoveny všeobecné zásady pro regulaci odběrů a vzdouvání vody, aby byla zajištěna trvalá environmentální udržitelnost dotčených vodních systémů.
42. Společné standardy environmentální kvality a emisní limity pro určité skupiny nebo druhy znečišťujících látek mají být jako minimální požadavky stanoveny právními předpisy Společenství. Opatření k přijetí takovýchto standardů mají být zajištěna na úrovni Společenství.
43. Znečišťování vypouštěním, emisemi nebo úniky prioritních nebezpečných látek se musí zastavit nebo postupně odstranit. Evropský parlament a Rada se mají, na návrh Komise, dohodnout na látkách, které budou považovány z hlediska zásahu za prioritní, a na specifických opatřeních, která mají být přijata proti znečišťování vod těmito látkami, přičemž je třeba vzít do úvahy všechny významné zdroje a stanovit nákladově efektivní a proporcionální úroveň a kombinaci omezujících opatření.
44. Při identifikaci prioritních nebezpečných látek má být vzat v úvahu princip předběžné opatrnosti, opírající se zejména o určení všech potenciálně nepříznivých vlivů příslušného výrobku a odborné posouzení rizika.
45. Členské státy mají přijmout opatření k odstranění znečištění povrchových vod prioritními látkami a k cílenému snižování znečištění dalšími látkami, což by jinak znemožnilo členským státům dosáhnout příslušných cílů pro útvary povrchových vod.
46. Pro zajištění účasti veřejnosti včetně uživatelů vody na sestavování a aktualizaci plánů povodí je nezbytné poskytovat patřičné informace o plánovaných opatřeních a podávat zprávu o postupu jejich realizace s ohledem na zapojení veřejnosti před přijetím konečných rozhodnutí o nutných opatřeních.
47. Tato směrnice má vytvořit mechanismy přístupu k překážkám bránícím postupu při zlepšování stavu vod tam, kde spadají mimo působnost legislativy Společenství vztahující se k vodě, a to s ohledem na vytvoření vhodných strategií Společenství pro jejich překonání.
48. Komise má každoročně předložit aktualizovaný plán všech záměrů, které má v úmyslu navrhnout pro oblast vod.
49. Jako součást této směrnice mají být stanoveny technické specifikace zajišťující jednotný přístup v rámci Společenství. Kritéria pro hodnocení stavu vod jsou důležitým krokem vpřed. Přizpůsobování určitých technických prvků technickému pokroku a normalizace monitorování, vzorkování a analytických metod mají být schváleny procedurou výboru.
K podpoře důkladného pochopení a důsledné aplikace kritérií pro charakterizaci oblastí povodí a hodnocení stavu vod může Komise přijmout pokyny určující způsob použití těchto kritérií.
50. Opatření nezbytná pro zavedení této směrnice mají být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES z 28. června 1999 stanovujícím postupy pro uplatnění výkonných pravomocí udělených Komisi.
51. Zavedením této směrnice má být dosaženo přinejmenším stejného stupně ochrany vod, jaký je zajištěn určitými předchozími předpisy, které tudíž mají být zrušeny, jakmile budou plně zavedena ustanovení této směrnice.
52. Ustanovení této směrnice přebírají rámec pro omezování znečištění nebezpečnými látkami zavedený podle směrnice 76/464/EHS. Ta má být proto zrušena, jakmile budou ustanovení této směrnice plně zavedena.
53. Má být zajištěno plné zavedení a vymahatelnost existující environmentální legislativy k ochraně vod. Je zapotřebí zajistit řádnou aplikaci ustanovení realizujících tuto směrnici v rámci Společenství prostřednictvím odpovídajících sankcí podle legislativy členských států. Takovéto sankce mají být účinné, úměrné a odrazující,
přijaly tuto směrnici:
a) zabrání dalšímu zhoršování a ochrání a zlepší stav vodních ekosystémů a, s ohledem na jejich potřebu vody, suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo závisejících na vodních ekosystémech:
b) podpoří trvale udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných vodních zdrojů;
c) povede ke zvýšené ochraně a zlepšení vodního prostředí, mimo jiné též prostřednictvím specifických opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek;
d) zajistí cílené snižování znečištění podzemních vod a zabrání jejich dalšímu znečišťování, a
e) přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha, a tím i k:
f) zajištění dostatečných zásob povrchových vod a podzemních vod dobré jakosti potřebných pro udržitelné, vyvážené a vyrovnané užívání vod;
g) významnému snížení znečištění podzemních vod;
h) ochraně teritoriálních a mořských vod, a
i) dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí, v souladu s opatřeními Společenství podle čl. 16 odst. 3 k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout koncentrací v mořském prostředí blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.
1. Povrchové vody jsou vnitrozemské vody s výjimkou vod podzemních, brakické a pobřežní vody; ve vztahu k problematice chemického stavu zahrnou též teritoriální vody.
2. Podzemní vody jsou veškeré vody pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém kontaktu s horninovým prostředím nebo půdním podložím.
3. Vnitrozemské vody jsou veškeré stojaté nebo tekoucí vody na zemském povrchu a všechny podzemní vody na straně pevniny od základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod.
4. Řeka je útvar vnitrozemské vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který ale může téci v části toku pod povrchem.
5. Jezero je útvar stojaté vnitrozemské povrchové vody.
6. Brakické vody jsou útvary povrchové vody poblíž ústí řek, které jsou svou povahou částečně slané v důsledku jejich blízkosti k pobřežním vodám, avšak jsou podstatně ovlivněné přítokem sladké vody.
7. Pobřežní vody jsou povrchové vody nacházející se směrem k pevnině od čáry, jejíž každý bod je ve vzdálenosti jedné námořní míle směrem do moře z nejbližšího bodu základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod, dosahující tam, kde to odpovídá situaci, až k vnější hranici brakických vod.
8. Umělý vodní útvar je útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.
9. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností má podstatně změněný charakter, podle vymezení členským státem v souladu s ustanoveními přílohy II.
10. Útvar povrchové vody je samostatný a významný prvek povrchových vod, jako jezero, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakická voda, nebo úsek pobřežních vod.
11. Zvodeň je podzemní vrstva nebo souvrství hornin nebo jiných geologických vrstev o dostatečné pórovitosti a propustnosti umožňující buď významné proudění podzemních vod nebo odběr významných množství podzemních vod.
12. Útvar podzemní vody je příslušný objem podzemní vody ve zvodni nebo zvodních.
13. Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí potoků, řek a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě toku.
14. Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká systémem potoků, řek a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
15. Oblast povodí je území pevniny a moře tvořené jedním nebo více sousedícími povodími, společně s podzemními vodami a pobřežními vodami k nim příslušejícími, určená podle čl. 3 odst. 1 jako hlavní jednotka pro správu povodí.
16. Kompetentní úřad je úřad nebo úřady určené podle čl. 3 odst. 2 nebo 3.
17. Stav povrchové vody je obecným vyjádřením stavu útvaru povrchové vody, určený horším z jeho ekologického nebo chemického stavu.
18. Dobrý stav povrchové vody je takový stav útvaru povrchové vody, kdy jeho jak ekologický, tak chemický stav je přinejmenším "dobrý".
19. Stav podzemní vody je obecným vyjádřením stavu útvaru podzemní vody, daný horším z jeho kvantitativního nebo chemického stavu.
20. Dobrý stav podzemní vody je takový stav útvaru podzemní vody, kdy jeho jak kvantitativní, tak chemický stav je přinejmenším "dobrý".
21. Ekologický stav je vyjádřením kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami, klasifikovanými v souladu s přílohou V.
22. Dobrý ekologický stav je stav útvaru povrchové vody podle klasifikace v souladu s přílohou V.
23. Dobrý ekologický potenciál je stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V.
24. Dobrý chemický stav povrchové vody je chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody specifikovaných v čl. 4 odst. 1 písm. a), tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují standardy environmentální kvality stanovené v příloze IX, podle čl. 16 odst. 7 a podle dalších příslušných právních předpisů Společenství stanovujících standardy environmentální kvality na úrovni Společenství.
25. Dobrý chemický stav podzemní vody je chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V.
26. Kvantitativní stav je vyjádřením stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry.
27. Dosažitelný zdroj podzemní vody je dlouhodobé roční průměrné množství celkového doplňování útvaru podzemní vody snížené o dlouhodobé průměrné roční množství odtoku nutného pro dosažení cílů ekologické kvality u souvisejících povrchových vod specifikovaných podle článku 4, aby nedošlo k jakémukoliv významnému zhoršení ekologického stavu těchto vod a vyloučilo se jakékoliv významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.
28. Dobrý kvantitativní stav je stav definovaný v tabulce 2.1.2 přílohy V.
29 Nebezpečné látky jsou látky nebo skupiny látek, které jsou toxické, perzistentní a náchylné k bioakumulaci a další látky nebo skupiny látek, které vyvolávají obdobnou míru pozornosti.
30. Prioritní látky jsou látky identifikované v souladu s čl. 16 odst. 2 a vyjmenované v příloze X. Mezi těmito látkami jsou prioritní nebezpečné látky, což jsou látky identifikované v souladu s čl. 16 odst. 3 a 6, pro které musí být přijata opatření v souladu s čl. 16 odst. 1 a 8.
31. Znečišťující látka je jakákoliv látka schopná způsobit znečištění, zejména látky uvedené v příloze VIII.
32. Přímé vypouštění do podzemních vod je vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím.
33. Znečišťování je přímé nebo nepřímé zavádění, jako důsledek lidské činnosti, látek nebo tepla do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro kvalitu vodních ekosystémů nebo suchozemských ekosystémů přímo na nich závislých, vyúsťuje v poškození hmotného majetku nebo zhoršuje či narušuje hodnoty životního prostředí a další uznávané způsoby jeho užívání.
34. Environmentální cíle jsou cíle stanovené v článku 4.
35. Standard environmentální kvality je koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nemá být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
36. Sdružený přístup je omezování vypouštění a emisí do povrchových vod podle přístupu stanoveného v článku 10.
37. Voda určená pro lidskou spotřebu má stejný význam jako ve směrnici 80/778/EHS novelizované směrnicí 98/83/ES.
38. Vodohospodářské služby jsou veškeré činnosti, které zajišťují pro domácnosti, veřejné instituce nebo pro jakoukoliv hospodářskou činnost:
a) odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod,
b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod.
39. Užívání vod jsou vodohospodářské služby, spolu s jakoukoliv další činností, které mají podle hodnocení v článku 5 a příloze II významný vliv na stav vod. Toto pojetí se vztahuje k účelům článku 1 a k ekonomické analýze zpracované podle článku 5 a přílohy III písm. b);
40. Hodnoty emisních limitů jsou množství vyjádřená určitými specifickými ukazateli, koncentracemi a/nebo úrovněmi emisí, které nesmí být překročeny v jednom nebo v několika časových obdobích. Hodnoty emisních limitů mohou být rovněž stanoveny pro určité skupiny, třídy nebo kategorie látek, zejména těch, které jsou uvedeny v článku 16. Hodnoty emisních limitů pro jednotlivé látky obvykle platí v místě, kde emise opouštějí určité zařízení, přičemž se při jejich určování nebere v úvahu ředění. Při nepřímém vypouštění do vod lze při určování hodnot emisních limitů daného zařízení vzít v úvahu účinek čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena stejná úroveň ochrany životního prostředí jako celku, a že přitom nedojde ke zvýšení úrovně znečištění v životním prostředí.
41. Regulování emisí jsou opatření určující požadavky na omezování emisí, např. hodnotou emisního limitu nebo jinak určenými limity nebo podmínkami pro vlivy, povahu nebo jiné charakteristiky emisí nebo provozních podmínek, které emise ovlivňují. Užití pojmu regulování emisí v této směrnici nemá být vzhledem k ustanovením jakékoliv jiné směrnice v žádném ohledu považováno za novou interpretaci těchto ustanovení.
a) pro povrchové vody
I. Členské státy provedou potřebná opatření k zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, při uplatnění odstavců 6 a 7 a bez újmy k odstavci 8;
II. Členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů povrchových vod, s ohledem na ustanovení bodu III pro umělé a silně ovlivněné vodní útvary, s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchové vody nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti této směrnice, v souladu s ustanoveními specifikovanými v příloze V, při uplatnění odstavce 4 poskytujícího možnost časového posunu a uplatnění odstavců 5, 6 a 7 a bez újmy k ustanovením odstavce 8;
III. Členské státy zajistí ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů, s cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu povrchové vody nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti této směrnice, v souladu s ustanoveními specifikovanými v příloze V, při uplatnění odstavce 4 poskytujícího možnost časového posunu a uplatnění odstavců 5, 6 a 7 a bez újmy k ustanovením odstavce 8;
IV. Členské státy provedou nezbytná opatření v souladu s čl. 16 odst. 1 a 8 se záměrem cíleně snížit znečištění prioritními látkami a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek; bez újmy k odpovídajícím mezinárodním dohodám dotčených stran zmíněným v článku 1.
b) pro podzemní vody
I. Členské státy provedou potřebná opatření k zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a k zamezení zhoršení stavu všech útvarů podzemních vod, při uplatnění odstavců 6 a 7 a bez újmy k ustanovením odstavce 8 tohoto článku a při uplatnění čl. 11 odst. 3 písm. j);
II. Členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajistí vyvážený stav mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemní vody nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti této směrnice, v souladu s ustanoveními specifikovanými v příloze V, při uplatnění odstavce 4 poskytujícího možnost časového posunu a uplatnění odstavců 5, 6 a 7 a bez újmy k ustanovením odstavce 8 tohoto článku a při uplatnění čl. 11 odst. 3 písm. j);
III. Členské státy provedou za účelem účinného snížení znečištění podzemních vod potřebná opatření k tomu, aby zvrátily jakýkoliv významný a trvající vzestupný trend koncentrace jakékoliv znečišťující látky jako důsledku dopadů lidské činnosti.
Opatření ke zvrácení trendů musí být realizována v souladu s odstavci 2, 4 a 5 článku 17, přičemž budou vzaty v úvahu příslušné standardy stanovené v odpovídající legislativě Společenství, při uplatnění odstavců 6 a 7 a bez újmy k ustanovením odstavce 8;
c) pro chráněné oblasti
1. Členské státy dosáhnou souladu se všemi standardy a cíli nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti této směrnice, pokud legislativa Společenství, podle které byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny, nestanovuje odlišné požadavky.
2. Pokud se na předmětný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
3. Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:
a) změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu tohoto útvaru, výrazně nepříznivě ovlivnily:
I. širší okolí,
II. plavbu, včetně přístavních zařízení, nebo rekreaci,
III. činnosti, pro něž je voda jímána, jako je zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy,
IV. úpravu vodních poměrů, ochranu před povodněmi, odvodňování, nebo
V. jiné stejně důležité trvalé rozvojové činnosti člověka.
b) užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí. Takovéto vymezení vodních útvarů a jeho důvody budou výslovně uvedeny v plánech povodí požadovaných podle článku 13 a revidovaných každých šest let.
4. Termíny stanovené podle odstavce 1 mohou být prodlouženy za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary za předpokladu, že se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, a to při splnění všech následujících podmínek:
a) Členské státy dojdou k závěru, že všechna potřebná zlepšení stavu vodních útvarů nelze rozumně dosáhnout v časových termínech uvedených ve zmíněném odstavci, a to z nejméně jednoho z dále uvedených důvodů:
I. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují časové termíny;
II. dosažení odpovídajícího zlepšení v rámci daného termínu by bylo neúměrně nákladné;
III. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru.
b) Prodloužení termínu splnění a jeho důvody budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí požadovaném podle článku 13;
c) Prodloužení termínů budou omezena na období maximálně dvou následných revizí plánu povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle nemohou být v těchto obdobích dosaženy.
d) Souhrn opatření požadovaných podle článku 11, která jsou považována za nezbytná k cílenému dosažení požadovaného stavu vodního útvaru v prodlouženém termínu, důvody jakéhokoliv významného zpoždění funkčnosti těchto opatření a očekávaný časový plán jejich realizace jsou uvedeny v plánu povodí. Přehled o realizaci těchto opatření a souhrn všech dodatečných opatření budou součástí revidovaného plánu povodí.
5. Členské státy mohou připustit pro specifické vodní útvary dosažení méně přísných environmentálních cílů než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a) environmentální a sociálně-ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady;
b) členské státy zajistí,
- pro povrchové vody, že bude dosaženo nejvyššího možného ekologického a chemického stavu, při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění;
- pro podzemní vody, nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění;
c) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru;
d) stanovení méně přísných environmentálních cílů a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí podle článku 13 a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
6. Dočasné zhoršení stavu vodních útvarů nebude porušením požadavků této směrnice, pokud bude výsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předpokládány, zejména extrémních povodní a déletrvajících suchých období, nebo důsledkem okolností způsobených haváriemi, které nebylo rozumně možné předvídat, a budou-li splněny všechny následující podmínky:
a) jsou přijaty všechny schůdné kroky s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a s účelem neustoupit od dosažení cílů této směrnice u ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi;
b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí;
c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu kvality daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností;
d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody stanovené v odst. 4 písm. a) se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou událostí, a
e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
7. Členské státy neporuší tuto směrnici pokud:
- nedosažení dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu nebo, kde je to relevantní, dobrého ekologického potenciálu nebo neúspěch při předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody jsou důsledkem vlivu nově změněných fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemní vody, nebo
- neúspěch při zamezení zhoršení z velmi dobrého na dobrý stav útvaru povrchové vody je důsledkem nových trvalých rozvojových činností člověka a jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru;
b) důvody těchto vlivů nebo změn jsou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí požadovaném podle článku 13 a dané cíle budou přezkoumány každých šest let;
c) důvody těchto vlivů nebo změn vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu a nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů stanovených v odstavci 1 převáženy přínosy z nových vlivů nebo změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo trvale udržitelný rozvoj,
d) přínosy poskytované těmito vlivy nebo změnami vodního útvaru nemohou být, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí.
8. Při uplatňování odstavců 3, 4, 5, 6 a 7 členské státy zabezpečí, že nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů požadovaných touto směrnicí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí, a že uplatňování bude v souladu se zaváděním dílčích předpisů Společenství v oblasti životního prostředí.
9. Musí být podstoupeny kroky k zajištění, že uplatňování nových ustanovení, včetně uplatňování odstavců 3, 4, 5, 6 a 7, zaručí přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako stávající legislativa Společenství.
V Lucemburku dne 23. října 2000
Za Evropský parlament předseda N. FONTAINE
Za Radu předseda J. GLAVANYl
Převzato z http://www.env.cebin.cz/publikace/3_smernice_voda/obsah.html