Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Výrobci osobních automobilů se snaží snížit emise CO2 ze svých vozidel a díky tomu nabídka a prodej elektromobilů rychle roste. Očekává se, že do roku 2030 se jejich celkový počet na silnicích v celé Evropě (EU, Británie, Norsko, Švýcarsko, Island) zvýší více než 23krát (z 1,9 milionu elektromobilů na konci roku 2020 na 44 milionů v roce 2030). To znamená, že 95 % elektromobilů, které budou jezdit v roce 2030, ještě nebylo prodáno.
Od nástupu elektromobilů se objevila řada analýz životního cyklu (LCA), ve kterých se mimo jiné odhadují emise skleníkových plynů elektromobilů, včetně baterií a nabíjení. Ty se porovnávají s konvenčními automobily, tedy na benzín či naftu. Bohužel mnohé výzkumy vycházely ze zastaralých údajů, některé analýzy jsou záměrně zavádějící. Mnohé z nich srovnávají nedokonalé, ale rychle se vyvíjející a zlepšující elektromobily s vyspělou benzinovou nebo dieselovou technologií, kde už je jen malý prostor pro zlepšení. Nejnovější výpočty ukazují, že průměrný elektromobil v Evropské unii je z hlediska dopadu na klima již dnes téměř třikrát lepší než ekvivalentní konvenční automobil. Je důležité poznamenat, že elektromobily budou v příštích několika letech s dekarbonizací energetiky výrazně čistší. To znamená, že v roce 2030 budou klimaticky průměrné elektromobily více než čtyřikrát ekologičtější než jejich konvenční ekvivalenty na naftu a benzín.
Elektromobily překonávají naftové a benzinové motory ve všech scénářích, a to i v těch zemích, kde má výroba elektřiny velkou uhlíkovou stopu. Tedy i v Polsku, kde elektřina pochází z velké části z uhelných elektráren (a které je v rámci EU nejhorší), jsou elektromobily přibližně o 30 % lepší než konvenční automobily. V České republice jsou elektromobily ekologičtější přibližně o 50 %, na Slovensku o 70 %, či např. ve Švédsku je díky vysokému podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů tato úspora 79 %. V nejlepším případě (elektromobil jezdící na čistou elektřinu s baterií vyrobenou za pomocí elektřiny pocházejí výhradně z obnovitelných zdrojů) jsou elektromobily již nyní zhruba o pětkrát čistší než konvenční ekvivalenty. Zásadní je, že elektromobily – poháněné průměrnou elektřinou – splácí svůj „uhlíkový dluh“ z výroby baterie jen o něco déle než rok a za dobu své životnosti ušetří více než 30 tun CO2 ekv. ve srovnání s konvenčním automobilem. Elektromobily, které najezdí velké množství kilometrů (např. sdílená vozidla, služební auta) ušetří za dobu své životnosti až 85 tun (ve srovnání s vozidly na naftu).
Z automobilů prodávaných v roce 2020 v Evropě vypustí průměrný elektromobil střední velikosti za dobu své životnosti přibližně 90 g CO2 ekv./km, zatímco naftový protějšek vypouští 234 g CO2 ekv./km a benzínový automobil 253 g/km, včetně započtení emisí z výroby. Za dobu očekávaného nájezdu vozidla to představuje 20 tun, resp. 53 tun a 57 tun CO2 ekv. Jinými slovy, v průměru v Evropě vypustí elektromobil z roku 2020 přibližně 2,7krát méně CO2 než konvenční automobil (2,6krát méně než naftový a 2,8krát méně než benzínový). Pokud se baterie vyrábí pomocí uhlíkově neutrální elektřiny, dopad elektromobilů se sníží na 86 g/km, tedy 2,7 až 3,0 krát méně než u spalovacích vozidel. V nejlepším případě, pokud je elektromobil poháněn čistou elektřinou z obnovitelných zdrojů, pak se dopad skleníkových plynů sníží na 11 tun CO2 ekv. (47 g/km), což je 5,0 a 5,4 krát méně než pro ekvivalentní vozidlo na naftu a benzin.
Průměrný elektromobil provozovaný v České republice a nabíjený z běžné elektrické sítě vypustí 126 g skleníkových plynů na každý kilometr, to je asi o 40 % více než je průměr v Evropě (90 g/km), ale přesto je hlediska dopadů na klima asi dvakrát lepší než auta se spalovacím motorem. Je tomu i navzdory klimaticky nepříliš příznivému původu elektřiny z našich elektráren.
Nejnovější výpočty aktualizované studie společnosti IVL Sweden ukazují, že uhlíkový dopad výroby baterií pohybuje v rozmezí 61 až 106 kg CO2 ekv. na jednu kWh kapacity baterie (s horní hranicí maximálně 77 kg CO2 ekv. /kWh při optimalizaci zdroje vytápění v továrně). Předchozí odhad této společnosti z roku 2017 se pohyboval v rozmezí 150 až 200 kg CO2 ekv./kWh a vycházel z nedostatečných nebo zastaralých údajů. To znamená, že dopad je maximálně 100 kg ekvivalentu CO2 na jednu kilowatthodinu kapacity baterie. U běžného elektromobilu s kapacitou 36 kWh to vychází 3600 kg CO2 ekv., neboli 3,6 tuny CO2 ekv.
Uhlíková stopa výroby baterií se liší dle místa výroby a uhlíkové náročnosti elektřiny použité pro výrobní procesy. Většina nově vyráběných elektromobilů obsahuje Li-NMC baterii (s nikl-mangan-kobaltovou katodu) a obsah kobaltu se postupně snižuje.
Emise elektromobilů v rámci LCA se jistě více sníží ve srovnání se současnými odhady, protože se objevují nové důkazy o delší životnosti baterií díky inovacím a recyklaci baterií a rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie ve výrobě i při nabíjení vozidel. Odhady zatím nezahrnují potenciálně možnou úplnou recyklaci baterií. Nakládání s bateriemi po skončení životnosti má ovšem nepatrný dopad ve srovnání s výrobou a používáním. V nejhorším případě by se výsledky životního cyklu elektromobilu nezhoršily.
Potenciál elektromobilů snížit emise skleníkových plynů je naprosto jasný a EU by měla urychlit přechod na elektromobilitu a v souladu se svými klimatickými ambicemi v rámci Zelené dohody vytěsnit z provozu automobily se spalovacími motory. Podobně by se měl zachovat každý z nás.
Při provozu auta se spalovacím motorem přichází většina energie obsažené v palivu nazmar, jelikož uniká v podobě tepla do ovzduší. Pokud se ale napájí elektřinou, ta může být vyrobena v teplárnách, v zařízeních kde se vyrábí kombinovaně teplo i elektřina. Teplo tak místo do „vzduchu" posílají do potrubních sítí. Pro budoucnost je elektrický pohon (v porovnání s možnou konkurencí) velmi slibný a navíc dostupný již teď. Elektromobily mohou navíc vyrovnávat výkyvy spotřeby elektřiny – nabíjet se, když je jí přebytek, vracet ji, když je o ni nouze a je drahá.
Pokud nákup elektromobilu povede k tomu, že budete jezdit více autem, místo abyste jezdili autobusem, vlakem, na kole či chodili pěšky, může se dokonce vaše uhlíková stopa zvýšit. Mějte na paměti, že i pokud máte elektromobil poháněný elektřinou výhradně z obnovitelných zdrojů (např. vlastních), tak průměrná uhlíková stopa je v nejlepším případě 47 g CO2 ekv. na každý ujetý kilometr (viz výše). Což je pořád hodně ve srovnání s nulovou stopou chůze nebo vlakem a jeho 14 g/km (viz náš text Jak snížím svoji uhlíkovou stopu, když se přestanu létat?).
Avšak v konečném důsledku je nákup elektromobilu vždy ekologičtější než nákup vozidla se spalovacím motorem. Výměna auta se spalovacím motorem za elektromobil obvykle znamená relativní zmenšení uhlíkové stopy. Většina uhlíkové stopy je totiž v provozu, ne ve výrobě auta. Stejně tak bylo s nástupem úsporných svítidel ekologičtější vyměnit všechny žárovky ještě před skončením jejich životnosti. Výjimkou jsou situace, kdy vaše auto používáte a budete používat jen velmi málo a na krátké vzdálenosti, mnohem méně než je průměrný roční dojezd automobilů.
Majitelé elektromobilů si stále musí být stále vědomi dopadů aut (stojících i jedoucích) na životní prostředí. A stále je třeba podniknout kroky k minimalizaci jejich dopadu. Kupte si ojetý (elektro) vůz, pokud je to možné, jezděte úsporně, využívejte rekuperaci při brždění, udržujte auto v bezvadném technickém stavu. A kdykoliv ho opravdu nepotřebujete, nechte auto doma.
Elektromobily jsou dle hodnocení životního cyklu lepší než diesely a benzinové vozy, a to i v sítích s vysokou uhlíkovou náročností, jako je Polsko, kde jsou přibližně o 30 % lepší než konvenční vozy. Platí to pro všechny segmenty osobních vozidel, od nejmenších po SUV. V nejlepším případě (elektromobil na čistou elektřinu s baterií vyrobenou z čisté elektřiny) jsou již nyní elektromobily přibližně pětkrát čistší než jejich konvenční ekvivalenty. Zásadní je, že z dat vyplývá, že elektromobily – poháněné průměrnou elektřinou – splácí svůj „uhlíkový dluh“ z výroby baterie o něco déle než rok a za dobu své životnosti ušetří více než 30 tun CO2 ve srovnání s konvenčním ekvivalentem. Zároveň je zřejmé, že elektromobil nelze nazývat čistým či dokonce ekologickým vozem.
Autor: Petr Ledvina; Ekologický institut Veronica
Další dotazy z kategorie: Energie Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.