Anketa k tomu, jak by mohlo vypadat město Brno

oživená průmyslový zóna - autorka obrázku Kateřina Coufalová

Průmyslové zóny

Na území města Brna se nachází množství těchto opuštěných zón, které jsou pozůstatkem industriální éry města. Nejrozsáhlejší z nich je Posvitavská průmyslová zóna zahrnující území podél toku Svitavy od Obřan přes Židenice (Zbrojovka) po Komárov (Škrobárny), tzn. včetně oblasti Cejl, Křenová, Špitálka, která přímo navazuje na historické jádro města. Tato oblast nabízí nespočet možností pro vytvoření stovky nových obchodů, kanceláří i bytů. Proč nevyužít toho, že tu existuje potenciál, že je na co navazovat? Mohli bychom vrátit této městské krajině život, vytvořit zdravé a atraktivní město, příjemné místo pro život.

Ne, staré průmyslové areály mi nevadí. Vadí mi  
Ano, vím o nevyužitém neutěšeném území v mém okolí 

Uvítal(a) bych jeho využití pro
      rekreaci, zeleň
      bydlení
      služby
      jiné

živé nábřeží - autorka obrázku Hana Havlíčková

Vodní toky v Brně dříve a dnes

Brno vzniklo při soutoku Svratky a Svitavy. Vodní toky podstatně ovlivnily morfologii brněnské krajiny, která byla původně značně bažinatá. Nacházelo se zde množství rybníků a drobných toků. Uvnitř hradeb tekl potok. Ve 13. století, kdy voda již nestačila pokrýt potřeby města (obrana, požáry, mlýny, sladovny, lázně..), byly vybudovány říční náhony s využitím vyschlých ramen obou řek a koryta říčky Ponávky.

V 19. stol. existovaly v Brně části, které nesly názvy jako Malé Benátky. Bya zde silná tradice lázeňství. Během 19. a 20. stol. však voda postupně z města mizí. Svratka a Svitava jsou regulovány, jejich toky napřímeny. Vzdalují se centru, jejich soutok je odsunut za město. Svratecký náhon je zasypán, z Podávky se stává podzemní stoka.

Dnes můžeme tušit, kudy všude voda tekla, jen podle názvů ulic (Vodní, Rybářská, Ponávka..) Svratka ani Svitava nemají přístupná nábřeží, která by je propojila s okolním městem, jsou spíše bariérami. V případě větších přívalů se voda v narovnaných zpevněných korytech toků nemá kam rozlévat, odtéká rychleji a s větší silou.

Městem Brnem, nedaleko historického jádra, dodnes protéká Svitavský náhon, poslední z říčních náhonů na území města. V dolní části, od ulice Vlhké, využívá původního koryta říčky Ponávky. Jeho revitalizace by mohla být jednou z možností, jak vrátit vodu zpět do města. Podél náhonu v celé jeho délce by mohla vzniknout nová ulice se stromořadím a cyklostezkou. To by umožnilo propojení obou řek Svitavy a Svratky a tedy možnost dostat se podél vody v zeleni z centra města ven a to třemi směry. Na náhon by byla navázána síť parků, zelených náměstí, svažujících se k toku. Voda by zde byla "nadosah". Proč nevyužít toho, že tu existuje potenciál, že je na co navazovat? Mohli bychom vrátit této městské krajině vodu, nechat ji vyplout na povrch a vytvořit tak zdravé a atraktivní město, příjemné místo pro život.

Je mi to jedno, voda mi ve městě nechybí.
Ne, nechci vodu ve městě a jsem proti obnově toků. Raději bych
Ano, líbilo by se mi, kdyby se drobné vodní toky vrátily zpět do města.

Doprava - město pro lidi nebo pro auta

Dle zahraničních podkladů by délka cyklistické sítě města s počtem obyvatel, jako má Brno, měla být alespoň 100 km, což je pětkrát méně než odpovídá dnešnímu stavu. Přitom podle posledních statistik my, občané města Brna, máme kolo v čím dál větší oblibě.

Víte, že v Brně máme na jednoho obyvatele 18 mm cyklostezky?

Železniční viadukt z hlavního nádraží východním směrem na Českou Třebovou je dnes velkou bariérou v území. Z větší části je veden v náspu a celé území mezi Cejlem a Křenovou je tak zcela neprostupné. Proč násep neodstranit, neodkrýt oblouky a nezaplnit je kavárnami, obchody a galeriemi? Podél viaduktu by tak mohlo vzniknout vyhledáváné pěší korzo, které by propojilo tuto dnes ještě průmyslovou část s centrem města.

Je mi to jedno. Jedno mi není
Chtěl bych zlepšit podmínky pro
      jízdu autem
      jízdu MHD
      jízdu na kole
      jízdu na bruslích
      jízdu s kočárkem
      vozíčkáře
      svobodnější chůzi městem
      Líbílo by se mi

Chci dostávat e-mailem pravidelné měsíční novinky o činnosti Veroniky (RozVerky) - v tomto případě zadejte Váš e-mail:
    

Děkujeme za vaše názory a podněty prostřednictvím vyplněné ankety