Domů >> Přírodní zahrady >> Abeceda přírodní zahrady

Jak je půda na vaší zahradě těžká poznáte snadno, když si do ruky vezmete hrst vlhké půdy a stisknete ji v dlani. Pokud se ihned rozpadne, je to půda lehká. Takovou půdu zlepšíme dodáním organické hmoty, která pomůže zachytit v půdě vláhu a živiny. Pokud zůstane zemina po rozevření dlaně slepená, je to půda těžká, jílovitá. I takovou půdu zlepšíme dodáním organické hmoty, zde můžeme použít s výhodou například koňský hnůj s pilinami a podrcené listí. Pomůže i dodání písku, popela ze dřeva a kompostované, drcené kůry. Dobře půdu provzdušní a zároveň obohatí o organický dusík také kořínky bobovitých rostlin. Zlepšíme ji tedy pěstováním luštěnin a také jetelovin, vikví apod., které uplatníme jako pícniny nebo použijeme jako zelené hnojení. Takové půdě prospěje i kypření. Není ji ale nutné obracet, můžeme jen zapíchnout do takové půdy rycí vidle, trochu s nimi zahýbat a postupovat po kouscích dál. Stačí to i ke snadnějšímu vytažení kořenové zeleniny a plevelů. Snad jedinou výjimkou je sklizeň brambor. Ale i tam není rytí nutné, pokud je pěstujeme na zvýšených záhonech. Většina půd se nachází na přechodu mezi těmito dvěma extrémy a označujeme je jako hlinito-písčité nebo písčito-hlinité.