Přízrak zvaný nádraží v centru

O nádraží v centru slyšeli všichni, jen málokdo však tuší, jak tento projekt doopravdy vypadá.

Především v žádném případě se kupodivu nejedná o zachování odbavovací haly na dnešním místě. Jedná se o naprosto mimořádný projekt, jehož cílem je zcela zásadní transformace osobní železniční dopravy na území města Brna, který má železnici co nejblíže přiblížit obyvatelům města Brna a zapojit ji do života města.

Výsledkem bude:

1) Existence železniční rychlodráhy v trase Řečkovice, Královo Pole, Šumavská, Konečného náměstí, Moravské náměstí, Hlavní nádraží, Zvonařka, Modřice, který umožní drtivé většině každodenně dojíždějících cestovat až do centra města, co nejblíže svého pracoviště či školy. Tímto „metrem“ budou moci jezdit všechny osobní vlaky od Tišnova, Břeclavi, Bučovic, Třebíče, Ivančic, Židlochovic a Hustopečí. Nebude sloužit jenom vlakům od České Třebové a Vyškova, které nejde do „metra“ zapojit. Pro tyto cestující tedy zůstane zachovaný status quo, pro ostatní se situace výrazně zlepší. Vždyť z okraje města dosáhnete Moravského náměstí za nějakých 8 až 10 minut.

Takto uvolněná kapacita dnešního nádraží plně postačí pro dálkovou dopravu.

Řečeno slovy otce projektu:

Bez severojižní kolejové magistrály nebude odsunuté nádraží životaschopné. V případě existence této magistrály není třeba nádraží odsouvat .

Protože metro bude podcházet hlavní nádraží v podzemí pod Petrovem, vznikne nová výpravní budova v těchto místech (vedle pošty).

Z pohledu uživatelů dnešní hlavní nádraží tedy zůstane ve stejném místě, pouze se změní poloha výpravní haly. Vždyť z ústí Masarykovy ulice je to do dnešní haly

150 m vlevo a do nové to bude 150 m vpravo.

2) Dalším jedinečným výsledkem bude možnost zcela odsunout nákladní železniční dopravu z centra, využitím opuštěných tratí na východě města (Komárovská spojka a Přerovka). Nákladní vlaky pak pojedou v trase Brno-Maloměřice, Černovice-Chrlice a po nové spojce směr Rajhrad. Tuto spojku současně využijí i osobní vlaky relace Bučovice, Slavkov, Sokolnice, Modřice, které se zde zapojí do severojižní rychlodráhy.

3) Třetí velevýznamným přínosem je, že na území uzlu Brno zmizí přetížené úseky a všechny vážné kolizní body (mimoúrovňové křížení kolejí) což je v historii železničních uzlů (včetně zahraničních) doslova unikátní.

Tento projekt pochází již z roku 1992 a jeho autorem je ing. Jiří Dukát, tehdy celomoravský ředitel osobní dopravy ČSD v Olomouci.

O projektu se však nikdy ani nediskutovalo, protože vedení města Brna umanutě sledovalo výhradně variantu odsunu osobního nádraží.

V Brně, září 2009 Marcela Alterová ve spolupráci s Václavem Čermákem

Konzultace s Jiřím Dukátem a úprava textu je financována z projektu podpořeného SFŽP.