Kolik kg CO₂ absorbuje za svůj průměrný život jeden strom?

Rádi bychom vypočítali, kolik by bylo třeba vysadit stromů, kdybychom se v naší firmě rozhodli mít např. jeden výrobek uhlíko-neutrální. Na internetu však nejde najít informaci, kolik kg CO₂ absorbuje za svůj průměrný život jeden strom. Pouze jsme našli odhad, že 1 průměrný strom za svůj život (100 let) absorbuje 1 tunu CO₂.

Váš odhad je přibližně správný. Dřevo se skládá z atomů uhlíku C, vodíku H a kyslíku O. Část H a O je ve formě vody (u dřeva ve stavbách je zvlášť malá, je hodně suché), větší část je součástí celulózy, hemicelulózy a ligninu, ze kterých se dřevo skládá. Pro kvantitativní odhad množství CO₂ uloženého ve dřevě se vezme hmotnost obsaženého C a vynásobí číslem 44/12 (molekulová hmotnost CO₂ / m.h. C).

Pak už jde jen o objemovou hmotnost suchého dřeva. Pro nejtěžší druhy to může být i 0,6 t/m³, pak je v nich 0,25 t uhlíku, přepočítáno na CO₂ je to skoro tuna. I u smrku je to tak 0,7 t / m³. Takhle na objem to platí i pro čerstvé dřevo. Nějaké údaje o objemech stromů, či spíše jejich kmenu, který se prodává, jsou v této prezentaci v jejím případě byl objem pro prodej tak 0,8 m³ na strom, CO₂ to znamená tak půl tuny na strom.

Nicméně strom během života uloží více uhlíku, např. prostřednictvím opadu a následného zvýšení množství uhlíku na povrchu půdy a v ní, pokud se opad neodstraňuje. Další pak do koruny, což by šlo započítat, kdyby se energeticky využila nebo proměnila v biouhel (místo aby se zbytky bez užitku spálily na místě nebo byly ponechány poměrně rychlému rozkladu). Počítat v lesním porostu celý jeden kubík na strom je realistické zejména v případě, že by se jednalo o tzv. výběrný les.

U toho je totiž naděje, že během jeho trvalé existence bude skutečně množství uhlíku pod stromy stoupat. Pokud těží plošně a les se prosvětlí, proteplí a půda vysuší, uhlíku hodně ubude. Změna hospodaření v lese na výběrný způsob je asi lepší než zakládání nových lesních ploch. U nich je totiž nejisté, zdali změnu klimatu brzdí, zejména, obsahují-li stálezelené jehličnany. Na vině je, že nelesní plocha pohlcuje méně slunečního záření (má vyšší tzv. albedo), ale přesto může být teplejší, tedy více vyzařuje vzhůru, zčásti i přímo do vesmíru (nechladí se tolik vzduchem, jako koruny stromů), což je také prospěšné. Výrazný přínos pro klima představuje jen zalesňování v tropech, kde bývá tmavá i krajina odlesněná - i když ne tak veliký přínos, jako když se tam zabrání odlesnění. Vzrostlé stromy ve městech na ulicích a ve dvorech mají důležitější roli adaptační, totiž místní snížení letních veder. Jejich role při snižování přebytku záření, které si Země ponechává, je podružná.

Skutečný výpočet, jak docílit radiační neutrality (to je přesnější než neutralita jen uhlíková, vzhledem ke změnám albeda krajiny změnou jejího pokryvu výsadbou stromů), je pro stromy v mírném pásu věc ještě spíše nezvládnutá.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů