Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Vážení,
dovolujeme si Vás požádat o konzultaci v oblasti zateplení domu slámou. Prohlédli jsme si Vaše internetové stránky, kde publikujete Vaši výstavbu v obci Hostětín. Sami uvažujeme o zateplení našeho domu pomocí svázané slámy. Jedná se o samostatně stojící čtyřpatrovou budovu, kolaudovanou v roce 1982 (bývalá ubytovna) s břízolitovou omítkou o obvodu 120m, zděná z děrovaných cihelných bloků 45cm. Při výměně oken jsme počítali s nadstandardním zateplením, proto jsme okna osadili na venkovní hraně nosných zdí. Dále uvažujeme o použití této techniky k zateplení solární nádrže o obsahu cca 400 m3 (nádrž vyráběná ve Vítkovických železárnách pro zemědělské účely, ze smaltovaných plechů a rovným ocelovým dnem). Rádi bychom věděli jaké technické řešení by jste zvolili pro kotvení balíků slámy a venkovní úpravy zateplené stěny. U solární nádrže nás zajímají možnosti tepelného odizolování dna nádrže. Prozatím děkujeme za Vaši ochotu.
Možností dodatečného izolování slaměnými balíky je řada, otázkou je jaký se vám bude zdát nejpřijatelnější:
1. Přivazování balíků k ocelovým očkům v hmoždinkách. Tento způsob je levný ale velmi pracný. Omítka je pak nanesena přímo na balíky.
2. Vkládání balíků mezi nosníčky, které mohou být vytvořeny spojením dvou rovnoběžných střešních latí pomocí čtverců z OSB desky. Vzdálenost latí je rovna šířce balíků tedy tloušťce zateplení tedy cca 35 až 40 cm. Nosníčky jsou ke stěně přišroubovány pomocí ocelových úhelníku. Vzdálenost nosníků je na jednu nebo dvě délky balíku. Balíky se mohou proti posunu zajistit vodorovnou latí, která se vždy po provedení jednoho šáru přiloží z vrchu, zatlačí a zajistí přišroubováním k nosníčkům. Balíky je pak možné omítat na pletivo s tím, že je zapotřebí dbát na dobré přetažení pletiva přes nosníčky. Jako kontaktní omítku je možné použít pouze paropropustnou vápennou omítku nebo tzv. Multibat (či Unimalt).
Je vhodné balíky před instalací do zateplení namočit v "hliněné polívce" (tj. směs vody a jílu o viskozitě podobné smetaně) tou stranou, která přijde ke stěně. Zamezí se tím zvýšenému proudění vzduchu ve spáře mezi stěnou a slámou, zvýší se izolační vlastnosti, sláma se lépe ochrání před vlhkostí a zvýší se požární odolnost.
Balíky lze zajistit proti posunu také jakýmikoliv tuhými deskami přišroubovanými zvenku k nosníčkům. (heraklit, OSB aj.) Pod desky by měla přijít závětrná fólie. Povrchová úprava zadeskovaného domu je pak čistě na vaší fantazii. Může to být omítka, může to být nějaký obklad ...
Vrstva balíků by měla být založena na základě sahajícím do stejné hloubky jako základ zdi příp. alespoň do hloubky 80 cm pod terén. Základ je tvořen betonovým základovým pasem (výška cca 20 až 30 cm), na něj se pokračuje přímo polystyrenem tloušťky cca 20cm a přizdívkou z betonových tvárnic (ztracené bednění prolité betonem) tloušťky 15 cm. (takže tloušťka soklové konstrukce je 35 cm). Tato skladba končí 30 cm nad terénem, pak se vloží IPA a pokračuje sláma. To ovšem platí tehdy je-li zeď víceméně suchá.
Pokud je zeď vlhká, je zapotřebí ke zdi pod terénem přiložit nopovou fólii (kalíšky ke zdi), která se nahoře i dole zahne. Nahoře bude vyústěna ven těsně pod balíky (ty jsou ještě podloženy OSB deskou), která tvoří základ slaměného zateplení. Vytvoří se tak kontinuální vzduchová mezera těsně u zdi, která je však vyústěna ještě pod slámou. Mezera mezi OSB a stěnou musí být zatmelena, aby vlhký vzduch nemohl do balíků.
3. Asi jsou možné i další metody.
Co se týká nádrže. My jsme využívali samonosnosti balíků a pouze jsem je k nádrži přitahovali pomocí vázací pásky (a páskovačky). Izolaci je zapotřebí provést ve dvou vrstvách a vrstvy od sebe oddělit (např. papírem nebo tzv. závětrnou fólií). Vrch nádrže by se měl izolovat ve třech vrstvách vzájemně oddělených paropropustnou fólií. (na to je asi lepší použít minerální vatu než slámu). Je zapotřebí si uvědomit, že rozdíl v teplot uvnitř nádrže a venku může dosáhnout i ke stovce, což už je pro tyto izolace náročný úkol. Sláma musí být zakryta paropropustnou fólií a obkladem nebo paropropustnou omítkou. Základ pod slámu může tvořit pouze štěrk. Přímo pod slámu je však vhodné umístit ještě cca 10 cm polystyrenu s tím že na obvodě je dobré krýt slámu do výšky 30 cm nad terén.
Autor: Ludvík Trnka; Ekologická poradna Veronica
Další dotazy z kategorie: Ekologické stavění Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.