Jak ochránit jírovce před klíněnkou?

Setkala jsem se s prací Marka Mráze, ve které je uváděno jak postupovat při záchraně kaštanů. V propagaci uváděli, že je potřeba teď v dubnu natřít kmen kaštanu nějakou chemickou látkou, která škůdce zahubí. Finanční náklady jsou přitom velice nízké. Na záchranu jednoho stromu je uváděná cena pouze 1 Kč. Proč se to tedy neprovádí v širším měřítku?

Škůdcem kaštanů, o kterém se zmiňujete, je klíněnka jírovcová, jejíž housenky napadají listy kaštanů a tím způsobují jejich předčasné usychání a opadávání, které je patrné na první pohled. O tom jak pomoci musí však rozhodovat odborníci, kteří se touto problematikou zabývají. Věc je složitější, než se na první pohled jeví. Především je klíněnka poměrně nedávno objevený druh. Její první nálezy byly na našem území učiněny teprve v roce 1993 a způsob jejího života a vývoje je stále předmětem zkoumání. Vyplývá z něj, že dospělí motýlci se vylíhnou na jaře z přezimujících kukel, uložených uvnitř opadaného listí. Odtud zatím jediná rada jak pomoci jírovcům - důkladným vyhrabáváním spadaného listí a jeho následným kompostováním. Dřívější rada, listí pálit, se nedoporučuje, protože v opadaném listí přezimují i kukly jiného hmyzu, přirozeného nepřítele klíněnek. Zatímco kukly klíněnky se kompostováním zničí, kukly chalcidek ( tak se jejich nepřítel nazývá) zůstanou živé.

Na jaře vylíhlí motýlci lezou do korun kaštanů, kde se zabydlí ve spodní části koruny a samičky tam nakladou vajíčka opět na svrchní stranu listí.Problém však spočívá v tom, že někteří motýlci jsou schopni do koruny vyletět bez vlastního kontaktu s kmenem stromu. V koruně stromů probíhá další vývoj. Motýlci po oplodnění nakladou vajíčka a z nich se vylíhnou housenky. A právě ty se po vylíhnutí prokousávají listem a po celou dobu svého vývoje se živí listovým pletivem. Celý životní cyklus klíněnky se za jeden rok opakuje nejméně třikrát. Z toho mimo jiné vyplývá, že použití chemických přípravků k natření kmene na jaře, kdy právě po kmeni lezou do koruny vylíhlí motýlci, nemůže být zcela účinné právě proto, že v samotné koruně proběhnou další minimálně dva cykly vývoje. Také je potřeba upozornit na to, že samotný doporučovaný chemický přípravek není, alespoň v uváděné koncentraci, povolen státní rostlinolékařskou správou. Také ze stanoviska hygienické stanice vyplývá, že k rozsáhlejšímu použití chemického přípravku v hustě zabydlených lokalitách může dojít pouze za těch podmínek, kdy každý ošetřený strom bude výrazně označen tabulkou s upozorněním na použití chemikálie a že bude ohrazen tak, aby nedošlo ke kontaktu ošetřeného kmene s jinými živočichy, například psy. To celé by ochranu napadených stromů použitím chemických přípravků finančně prodražilo. Zmiňovaná 1 Kč je částkou za samotný přípravek. Není v ní zahrnuta práce, doprava, ani ostatní potřebné náklady. Přesto jsou prováděna i chemická ošetření, a to především v místech, která nejsou hustě zabydlená.

Ve velkých městech je zatím jako nejlepší způsob ochrany uváděno vyhrabávání listí s jeho následným kompostováním. Předčasná ztráta listové plochy kaštany bezpochyby velice oslabuje. Ze všech našich i zahraničních zkušeností však vyplývá, že nikde nedošlo k prokazatelnému drastickému odumírání napadených stromů. Zdaleka ne ve všech případech je za usychání kaštanů vina klíněnka. Je třeba dbát také na co možná nejmenší zasolení půdy, na odstraňování izolací kořenového systému nepropustnými povrchy (asfalt, beton aj.) a na minimalizaci mechanického poranění kmenů. Je potřeba si také uvědomit, že k předčasnému opadávání listí mnohdy dojde z důvodu námi neovlivnitelných, jako je nedostatek vláhy, sucho. To je jedním z velkých problémů nejen pro kaštany, ale pro všechny stromy ve městě.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů