Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Již více než rok se marně snažím nalézt odpověď na otázku jak se ekologicky zbavit hryzců na naší bio zahradě. Zahrada je velká 8 000 m2, začali jsme na louce před 4 lety takže jsou všechny rostliny malé a ze třech stran je pasvina končící po cca 100 m lesem. Pořídili jsme si i 3 kočky ale uloví dohromady v průměru tak 3 kusy za týden, přestali jsme mulčovat kolem stromků ale přesto každých 14 dní začíná vadnout nějaký keř nebo strom. Po měsíci to končí vytažením rostliny bez kořenů ořezané jako tužka. Jediné rosliny, které nebyly dosud napadeny jsou asi jedličky, aronie, šípky a divoké naroubované semenáčky. Zkusili jsme i solární ultrazvukové vysílače a kolem rostlin jsme začali vysekávat "golfové" plochy ale nic nepomohlo. Teď manžel začal stavět dva posedy pro dravé ptáky. Byla by jsem Vám moc vděčná kdybyste mi něco poradili. Bere nám to veškerou radost i energii z budování zahrady.
Připravit tzv. berličky pro dravce je dobrý nápad, funguje ale nejlépe na otevřeném prostoru. Hryzce však udrží pod kontrolou nejlépe dospělé užovky obojkové, protože na rozdíl od koček i dravců za nimi vlezou drze do díry a sežerou jim i mláďata. Rozhodně se ale nevydávejte na lov užovek, jediný způsob, jak je na zahradu přilákat a hlavně, jak je tam spolehlivě udržet a získat pro spolupráci, je připravit jim hadník(y), tedy místo, kam mohou naklást vajíčka.
Hadník je vlastně něco jako dlouhodobý kompost, který nepřehazujeme. Pokud byste se styděli, že si na zahradě chováte hady, můžete to i za kompost vydávat. Ale sousedům to raději řekněte a přineste jim ukázat malinkou užovku, až nějakou za rok na podzim potkáte, aby se nebáli. Jen pokud vaše zahrada leží v oblasti hojného výskytu zmijí, buďte opatrní a hadník oddělte od zbylé zahrady širším pruhem sečeného trávníku, přes který se hadi neradi vydávají, protože se tam necítí v bezpečí, nebo ho raději nezakládejte, pokud máte malé děti.
Nejlepší způsob založení hadníku je za pomoci čtyř sekcí starého drátěného plotu - to je pletivo upevněné do rámu 1 × 2 metry (na obrázku vpravo). Sestavíme je do čtverce a v rozích spojíme drátem. Pokud nemáme pletivo, stačí třeba plaňky nebo trámy, ale musí mezi nimi být cca 3 cm mezery (na obrázku vlevo). Na dno ohrazeného prostoru naklademe vrstvu větviček, klacíků, dokonce i velkých větví a překryjeme papírem. Na to dáme vrstvu klacíků a zase papír. Další vrstva bude výhřevnější, poslouží nám třeba plesnivé seno, listí, posečená tráva, piliny a hobliny, ořezané výhonky růží, plevele a třeba i přírodní textil. A zase větvičky a zase papír a zase směs organického materiálu až do úplného vyčerpání zásob. Pak nejméně rok neděláme nic, ale taky nic neočekáváme. Hromada se sesedne a tak můžeme ještě přidat další materiál.
Po roce můžete nakouknout pod horní vrstvy. Pokud odhalíte velké množství mnohonožek, stonožek, svinek a stinek, tak je to na dobré cestě. Možná, že zde již najdete slepýše nebo ještěrku. Za další rok, půjde-li všechno dobře, se zde setkáte s vajíčky užovky obojkové nebo hladké. Připomínají malinké pink-pongové míčky. Ten samý rok se rozloučíte s hraboši a hryzci, kteří, ač neradi, opustí vaši pohostinnou zahradu a postěhují se ke vzdálenému sousedovi (zn..: „nemá hadník“) nebo skončí v hadím žaludku.
Pro zimní období je dobré kmeny obložit kameny a nemulčovat větší vrstvou materiálu, přece jen je možné, že se nějaký přeživší hryzec může objevit, tak mu to neusnadňujte. Věřím, že si s ním poradí kočky. Pro nové výsadby doporučuji udělat větší jámu a dát do ní dvě vrstvy králíkářského pletiva. Tak se alespoň podaří chránit kořeny. Také je možné použít vibrující PET lahve (asi znáte), ale působnost je na necelé dva metry, to byste museli dávat jen ke vzácnějším stromečkům.
S hadníky máme dlouholeté výborné zkušenosti, vymyslel je můj muž, který se dlohodobě zabýval sledováním výskytu obojživelníků a plazů a odpozoroval to z přírody.
Věřím, že se Vám podaří stromky ochránit do té doby, než Vaši zahradu obsadí užovky. Jen poznámka na závěr. Pokud máte odpor k hadům, mohu Vás ujistit, že tihle pomocníci jsou plaší a nenápadní, rozhodně o ně nebudete na zahradě zakopávat. Pokud budete tišší, může se vám podařit nějakého zahlédnout. To spíše najdete hadí "košilku" neboli svlečku. Nejlépe je mít sestavu hadníků, ještě než rozeberete starý, měli byste mít nachystaný nový, aby si hadi nemuseli hledat líheň jinde.
Autor: Helena Vlašínová; Ekologická poradna Veronica
Další dotazy z kategorie: Živočichové Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.