Jsou ibuprofen, hormonální antikoncepce nebo antidepresiva nebezpečná pro vodní prostředí?

Jsou ibuprofen, hormonální antikoncepce nebo antidepresiva nebezpečná pro vodní prostředí?

Vlivem lidské činnosti se do koloběhu vody dostává řada znečišťujících látek. S některými si dokážou poradit čistírny odpadních vod nebo vodní organismy. Jiné se však ve vodě nerozkládají a dostávají se do těl rostlin i živočichů. Narušují rovnováhu ekosystému a potravním řetězcem navíc mohou proniknout zpět k lidem.

Farmaka a produkty osobní péče

Jedním z druhů látek, které ve vodě zůstávají i po vyčištění, jsou tzv. PPCPs (léčiva a přípravky osobní hygieny, anglicky pharmaceuticals and personal care products) – účinné složky léků a drogistického zboží. Jedná se o umělé, přírodě cizí látky (xenobiotika), jejichž odbourávání je problematické. Najdeme je v běžně používaných čistících prostředcích, produktech osobní hygieny a samozřejmě v lécích. Tyto aktivní látky nadále působí i poté, co se dostanou do odpadních vod a následně do koloběhu vody. Tam mohou i v nepatrném množství napáchat velké škody. Další nepředvídatelné účinky mohou vznikat jejich synergickým působením nebo dlouhodobou akumulací v prostředí.

Problém PPCPs je relativně nový. Rozmach farmaceutického průmyslu v jeho současné podobě vypukl teprve po druhé světové válce. Plošné užívání léků a drogistického zboží je pak výdobytkem současných vyspělých civilizací, masírovaných navíc silným farmaceutickým lobby. V plenkách je rovněž samotný výzkum vlivu pronikání těchto látek do koloběhu vody. Výsledky prvních studií jsou nicméně znepokojivé.

Ibuprofen je účinnou složkou řady léků proti bolesti. Patří tak k jedné z nejužívanějších látek. Roční spotřeba v ČR činí cca 200 tun (plus cca 10 tun čistého ibuprofenu z nelegálních výroben drog). Ibuprofen vyniká vysokou stabilitou a je velice obtížné ho zachytit v ČOV. V minulosti byly stopy ibuprofenu zachyceny v povrchových i podzemních vodách. Malé množství ibuprofenu bylo při posledních výzkumech naměřeno ve vodě z kohoutku. V současné době však nejde o množství, které by ohrožovalo lidské zdraví.

Antibiotika se rozkládají působením UV záření. Tato metoda je však nákladná a není jisté, jaký efekt by měla na další látky obsažené ve vodě, proto se v čistírnách odpadních vod běžně nepoužívá. Antibiotika používaná v lidské i veterinární medicíně tak v různých stadiích rozkladu pronikají do vody a půdy. Při výzkumu v okolí australského Brisbane objevili vědci ve vodních tocích 26 různých druhů antibiotik. Jejich obsah v odpadních vodách byl nejvyšší v ranních hodinách – když jdou nemocní na toaletu.

Kromě toho vědci v přírodě objevili bakterie odolné proti běžně používaným druhů antibiotik. Pokud se tam rezistentní kmeny nedostaly přímo z lidských splašků, vypěstovaly si vodní a půdní bakterie tuto imunitu samy. V každém případě hrozí, že tuto schopnost odolat antibiotikům předají i těm bakteriím, které způsobují nemoci. Konzumace ryb infikovaných rezistentními bakteriemi nebo jen koupel v takto kontaminované vodě může představovat riziko pro člověka. Antibiotika přítomná ve vodách a kalech usazenin navíc snižují účinnost přátelských bakterií zodpovědných za rozklad a koloběh živin.

Antidepresiva se v Česku ve srovnání s jinými zeměmi zatím neužívají tak často. V severoamerických řekách se nicméně již objevily aktivní složky Prozacu a Zoloftu, dvou nejoblíbenějších antidepresiv. Vědci látky zachytili v mozku, játrech a svalovině sladkovodních ryb. Nalezené množství není pro člověka nebezpečné, může ale narušit stabilitu říčního ekosystému. Stejně jako v ostatních případech je i zde otázkou, jaké následky bude mít zvyšování množství těchto chemikálií ve vodě a jejich interakce s dalšími látkami.

Hormonální antikoncepce tvoří samostatnou skupinu farmak. Patří do skupiny EDC (endokrinní disruptory, anglicky endocrine disrupting compounds) – látek, které mohou narušit činnost žláz. V tomto případě jde o látky s estrogenní aktivitou. To znamená, že imitují chování hormonu estron. Hormony byly prvními fyziologickými látkami zaznamenanými ve vodách odtékajících z čistíren.

Hormonální antikoncepci užívá více než polovina českých žen ve věku 15 - 49 let. Aktivní látky se přitom v těle zcela nevstřebávají a s močí putují do odpadních vod. Část z nich projde i filtrem čističek. Tam se navíc setkávají s bakteriemi, které je částečně rozkládají a dále tak mění jejich účinky. Některé z takto vzniklých látek mohou být dokonce účinnější než původní „pilulky“.

Několik výzkumů prokázalo narušení hormonální rovnováhy u savců, ptáků, plazů, ryb a měkkýšů. Hovoří se o změnách vývoje pohlaví u ryb a jiných vodních organismů. Při jednom z dlouhodobých experimentů vědci vypouštěli do izolovaného jezera roztok hormonální antikoncepce. Během pěti let zde vymizela sledovaná populace střevle — došlo k narušení rozmnožovacího procesu, samci přestali produkovat mlíčí a samicím se snížila plodnost. Negativní vliv „antikoncepčních“ hormonů potvrdily i jiné výzkumy: například švédská studie dokládá pomocí experimentu měnící se pohlaví u skokana hnědého, v Britské Kolumbii zjistili transformace pohlaví u lososů, na Floridě vývojové poruchy u aligátorů a v Kanadě úhyn jednoho vývojového stadia pstruha.

Není navíc vyloučeno, že malé množství hormonů proniká i do zdrojů pitné vody. Pokud se čistírenské kaly využijí jako hnojivo v zemědělství, mohou se dostat do potravního řetězce – a kruh se uzavírá.

Co můžete udělat?

Separace PPCPs z odpadních vod je úkolem pro biology a techniky. Svým každodenním chováním však může množství těchto látek v koloběhu vody ovlivnit každý z nás.

• Omezte užívání léků na nezbytné případy. Kromě přírody tím pomůžete i svému zdraví.

• Šetřete také produkty osobní hygieny. Pokud je to možné, vybírejte si přírodní, biologicky odbouratelnou kosmetiku.

• S čistícími prostředky a jinou domácí chemií nakládejte jako s nebezpečným odpadem a likvidujte je podle doporučení výrobce.

• Prošlé nebo nepoužité léky zásadně vracejte do lékárny.

• Zajímejte se o složení kosmetiky a léků, které užíváte, a informujte o této problematice své okolí.

Kde se dozvědět víc?

Léčiva a přípravky osobní hygieny:

• PPCPs farmarka a produkty osobní péče a vody

O pronikání léků do koloběhu vody:

• Antibiotika v odpadních vodách
• Z vodovodu teče i nepatrné množství ibuprofenu, změřil zdravotní ústav

O environmentálních souvislostech hormonální antikoncepce:

• Což takhle NEdát si pilulku? (Sedmá generace 4/2012, Romana Mikulčická)
• Martina Čížková: Modely a experimentální hodnocení endokrinní disrupce u vodních živočichů (diplomová práce)
• Antikoncepce může vyhubit ryby
• Čechová, Eliška. Stanovení estrogenů v odpadních vodách. Diplomová práce. 2012. Přírodovědecká fakulta MU.
• Mrtvá voda hermafroditů
• Ženské hormony v povrchových vodách, čističkách a pitné vodě v Praze

O kosmetice a úklidových prostředcích šetrných k přírodě i člověku:

• Existuje nějaká kosmetika, která nezatěžuje životní prostředí?
• Co je skutečná přírodní kosmetika? Prospěšné a zátěžové složky přípravků (časopis Veronica, č. 2/2011
• Environmentálně šetrné uklízení

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů