Jak snížím svoji uhlíkovou stopu, když se přestanu létat?

Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, i v České republice se stalo normální si na víkend někam zaletět, „užít si eurovíkend“. I stále více zboží je přepravováno letadly. Letectví je zodpovědné za významnou část celkových emisí skleníkových plynů na světě, i když létá méně než 10 % světové populace.Přitom se očekává, že emise z letectví se do roku 2050 zdvojnásobí.

Klimatické dopady letectví

Letecká doprava je nejvíce poškozující způsob dopravy. Národní emise v České republice samotného CO₂ z letecké dopravy jsou za rok více než milion tun CO₂, tvoří asi 6 % všech emisí oxidu uhličitého z dopravy. [zdroj: Cenia]

Letecká doprava se podílí na celkových celosvětových emisích CO₂ asi 2 %. Průměrné emise komerčních letů na celém světě jsou asi 75 až 95 g CO₂ osobokilometr, přičemž u regionálních letů do 500 km rostou až na téměř 160 g CO₂ na osobokilometr. [zdroj: icct.org] V samotné Evropě to je téměř 100 g oxidu uhličitého na osobokilometr. [zdroj Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví]

Na klima mají vliv i další emise, nejen oxid uhličitý. Patří sem např. oxidy dusíku, částice (sazí a síranů), oxidy síry, oxid uhelnatý, nedokonale spálené uhlovodíky, tetraethylolovo. Letadly vypouštěné další látky v součtu způsobují, že celkové klimatické dopady letectví, tzv. radiační působení, jsou přibližně dvojnásobek až čtyřnásobek přímých emisí CO₂. [zdroj: IPCC]

Letectví má i další škodlivé vlivy, nejen přímo na klima: zábor půdy na stavbu nových zařízení (dráhy, budovy, parkoviště), hluk, místní znečištění.

Hlavní příčiny problému

Hlavní příčiny růstu letectví spočívají v „špatném“ individuálním chování, ale i v uměle nízkých cenách, které neodrážejí skutečné náklady na létání, v síle leteckého průmyslu a v podpoře vlád ve formě velkých dotací. Například na rozdíl od automobilového paliva není letecké palivo zdaněno. Levné ceny a nedostatek alternativ často vede lidi k tomu, že letí letadlem, i když by rádi dali přednost vlaku.

V posledních letech (2020–2021) se situace naštěstí mění a stále více železničních společností v Evropě plánuje revitalizaci nočních dálkových vlaků.

Když letím letadlem…

Pokud letíme letadlem, máme uhlíkovou stopu až třikrát větší, než když stejnou vzdálenost podnikneme sami v osobním autě. [zdroj EEA]. Rozdíl je významný, ale ne tak obrovský. Zásadní rozdíl dělá cestovní vzdálenost. Nikdo si například nemyslí, že by během pár dní na dovolené najel autem 12 000 kilometrů, jako lze snadno nalétat letadlem.

Konkrétní uhlíková stopa mého letu záleží na řadě faktorů: letadle, obsazenosti, volbě cestovní třídy, cílové destinaci. Celkový klimatický dopad dálkového letu je kolem 200 až 320 g ekv. CO₂ na kilometr a osobu. Výpočet se nejčastěji provádí pomocí dopravních klimatických kalkulaček.

Například zpáteční let Praha–New York, což je asi 13 000 km, může mít uhlíkovou stopu asi 2,8 tuny CO₂ na jednoho pasažéra v ekonomické třídě [zdroj: La Fondation GoodPlanet] a 3,3 tuny CO₂ dle německé organizace atmosfair.de. Tato kalkulačka ukáže, i jaký je podíl emisí oxidu uhličitého (1,1 tuny) a klimatický dopad kondenzačních stop, ozónu atd. (2,2 tuny) [zdroj: atmosfair.de]

Zpáteční let Praha–Dubaj (asi 9 000 km) vychází na 2,5 tuny dle GoodPlanet a 2,8 tuny CO₂ dle atmosfair.de (cca 1 t přímé emise CO₂ a 1,8 t další účinky).

Česká kalkulačka Mojeco2.cz uvádí hodnotu 2,4 t do New Yorku a 1,68 tuny do Dubaje, což je výrazně méně než výše zmíněné kalkulačky. [zdroj: mojeco2.cz], Česká kalkulačka však neumožňuje nastavit konkrétní místa odletu a příletu, jen cestovní vzdálenost mezi dvěma místy.

V Evropě je nejčastější destinací je Moskva, vzdálená asi 1700 km. Dle mojeco2.cz je uhlíková stopa zpátečního letu 710 kg, dle atmosfair.de 890 kg a dle GoodPlanet dokonce 1,4 tuny.

Vliv létání lze porovnat třeba s ročním provozem chladničky s mrazícím boxem, který znamená emise přibližně 50 až 200 kilo CO₂.

Moje klimatické úspory

Být mezi deseti procenty lidí na Zemi, kteří létají letadly, může být opojné, ale za mnohametrákové rance emisí to nestojí. Prožitek pomalejší cesty vlakem ve srovnání s rychlým přesunem přináší povědomí o tom, co je mezi dvěma místy, a daleko nejlépe tak odpovídá označení cesta. Pokud budeme sami méně cestovat, přispějeme ke snížení množství skleníkových plynů, které vypouštíme.

Spousta z nás konzumuje ráda lokální potraviny, protože kupovat dovozové avokádo nám připadá jako bláznovství. Konzumujme tedy rádi i lokální cestování a nekupujme si zbytečné dálkové cesty leteckou dopravou.

Nepoletíme-li jednou do Moskvy, ušetřím 700 kg až tunu emisí, pokud nepoletím do Dubaje, ušetřím asi 2,5 tuny emisí skleníkových plynů na jeden zpáteční let.

Více informací

• Uhlíková kalkulačka letání goodplanet.org (anglicky, francouzsky)
• Uhlíkovová kalkulačka létání atmosfair.de (anglicky, německy)
• Výpočet uhlíkové stopy cestování mojeco2.cz
• Environmentální dopady letectví, článek na Wikipedii se spoustou zdrojů
• www.neletam.cz, manifest Ekologického institutu Veronica

Podpořilo Ministerstvo životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Podpořila Nadace Veronica.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů