Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Lze recyklovat fotovoltaické panely? Není recyklace moc energeticky náročná? Vyplatí se?
Recyklace by po technické stránce neměla představovat zásadní problém: Většinu suroviny představuje křemík v podobě skla (přetavitelný beze ztráty kvality, recyklací se navíc ušetří značné množství energie a sníží uhlíková stopa) a křemík v podobě článků (recyklace je složitější a ve vývoji, ale je dobře možná z 90 %), kovové rámy (bez problémů) a jisté množství prvků potenciálně nebezpečných, zejména jde o těžké kovy. Opět je potřeba zajišťovat maximální recyklaci a opětovné využití, což platí o veškeré elektronice. Pokud budou fotovoltaické panely končit na skládkách v rozvojových zemích, není to problém fotovoltaiky, ale neudržitelného a nezodpovědného odpadového hospodářství.
Na FV panely se vztahuje povinnost zpětného odběru (obdobně jako např. na baterie nebo jiná elektrozařízení), což zajišťují tzv. kolektivní systémy. Financování je obdobné jako u elektrozařízení – z tzv. recyklačních poplatků, tedy částky, která je schovaná v ceně výrobku (a zaplatil ji výrobce nebo dovozce). Pokud máte pár panelů na střeše, můžete je odevzdat na sběrném místě, stejně jako třeba starou pračku. Solárníci nad 30kWp musí mít uzavřenou smlouvu s některým kolektivním systémem, který budoucí recyklaci zajistí.
Je důležité si uvědomit, že panely jsou investice na mnoho let dopředu a je potřeba zohlednit životnost střechy a budoucí využití domu. Je optimální vybrat si nejlepší dostupnou technologii, i když se výroba bouřlivě vyvíjí a za pár let bude současná špička zaostávat za nejnovějšími řešeními. Nepodléhejte módě, investici za několik stovek tisíc korun není vhodné kvůli novější technologii předčasně vyměňovat. Panel má obvykle záruku na 25 let, že neklesne jeho účinnost pod 80%, potom může ale docela dobře fungovat dál. Situace je jiná než u před lety probíhající výměny žárovek za úsporné zářivky nebo LEDky – tam se vyplatilo s výměnou neváhat, protože rozdíl ve spotřebě je enormní.
Argumentem pro výměnu panelů může být – za oněch 25 let – že bude potřeba střechy využívat efektivně (osadit je nejúčinnějšími dostupnými panely), protože budou vyčerpané vhodné plochy. Pak se může výměna environmentálně vyplatit.
Každý přesun elektřiny znamená ztráty a zároveň dává zabrat rozvodné síti. Elektřina ze střechy by měla v prvé řadě sloužit pro vlastní (místní) spotřebu, i když nemáte ostrovní systém oddělený od zbytku sítě. Je proto vhodné provázat domácí fotovoltaiku s dalšími investicemi a uspořádáním domácnosti, například využitím pro nabíjení elektromobilů, nastavení spotřeby (např. ohřev vody) na špičky výkonu střešní elektrárny atd. Domácí výroba čisté elektřiny by se ale neměla stát impulsem pro plýtvání.
Recyklace skla podle Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR: https://askpcr.cz/o-skle/recyklace-skla
Recyklace celých FV panelů jako technologická výzva: Research and development priorities for silicon photovoltaic module recycling to support a circular economy
Autor: Renata Placková; Ekologický institut Veronica
Další dotazy z kategorie: Energie Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.