Žrouti elektřiny

V průměrné domácnosti bez elektrického topení tvoří spotřeba elektřiny zhruba 5 až 25% veškeré spotřeby energie. Elektřina je však vyráběna s účinností méně než 30% takže vliv je velmi významný z hlediska ochrany přírody a klimatu a je třeba jej co nejvíce snižovat.

Elektrický ohřev vody

• Plynový ohřev je vždy úspornější než ohřev elektrický.
• V porovnání zásobníkového ohřevu (v bojleru) s ohřevem průtokovým vychází lépe průtokový, neboť odpadají tepelné ztráty zásobníku.
• Používáme-li i přesto bojler, je prvním předpokladem k efektivnímu využití energie udržovat zásobník a zejména topné těleso v čistotě bez usazeného vodního kamene, teplota vody v bojleru by neměla překročit 45-50°C.
• Tloušťka tepelné izolace bojleru by měla být alespoň 10 cm. To většinou komerčně dodávané zásobníky nenabízejí, proto je zapotřebí dodatečná izolace např. minerální vatou. Velikost zásobníku by neměla překračovat jednodenní spotřebu domácnosti.
• Průtokový ohřívač by měl být umístěn co nejblíže k  výtoku, odstraníme tím ztráty v potrubí.
• Radikální úspory energie na přípravu teplé užitkové vody dosáhneme instalací solárních kolektorů. Úspora činí 50 až 80%.

Vaření na elektrice

• Plynový sporák je z hlediska úspor energie vhodnější než elektrický.
• Zvolíme-li však z nejrůznějších důvodů elektrický sporák, pak by měl být opatřen sklokeramickou varnou deskou, která je mnohem účinnější než litinové plotny.
• Na vaření je vhodné volit nerezové hrnce (průměru vždy většího než nejmenší plotna), jež mají díky nízkému vyzařování tepla větší izolační schopnosti.
• Elektrický sporák má oproti plynovému tu výhodou, že nespotřebovává vzduch z interiéru.
• Ačkoli je plynová tróba energeticky příznivější, dnes se i v kombinacích s plynovou varnou deskou často setkáváme s elektrickou troubou, která má zejména výhodu vysokého komfortu v možnostech a způsobech pečení.
• Úsporu přináší přiizolování trouby. Nedostatečné provedení izolace je hlavní příčinou vysoké spotřeby.
• Jako energeticky velmi výhodná se jeví mikrovlnná trouba na ohřev pokrmů a rychlovarná konvice na ohřev menšího množství vody.

Chlazení a mražení elektrikou

• Úspory dosáhneme umístěním lednice do chladnější části domu či bytu, pozor ovšem na dodržení teplotního zařazení lednice omezující minimální teplotu na 10, 16 resp 18°C.
• Jednoduchým opatřením je správné nastavení vnitřní teploty, která by se měla pohybovat mezi 4-8°C. Teplotu lze v počátku sledovat teploměrem vloženým do lednice.
• Největší část spotřeby lednice je ovšem dána přestupem tepla stěnou lednice. Máme-li tedy kolem spotřebiče prostor neměli bychom váhat s jeho přiizolováním.
• Spotřeba lednice resp. kombinace chladničky a mrazničky by neměla stoupnout nad 1,0 kWh/den. Při spotřebě okolo 2,5 kWh/den se koupě nové lednice vrátí za méně než sedm let.

Praní elektrikou

• Nejvýznamněji se na spotřebě automatické pračky podílí elektrický ohřev vody.
• Můžeme uspořit, budeme-li prát na co možná nejnižší teplotu.
• Také můžeme do pračky přivádět vodu ohřátou solárními kolektory.
• Průměrná spotřeba pračky by neměla překročit 1,0 kWh na jedno praní. Větší spotřeba značí buď závadu nebo prostě starý typ ohřívající příliš velké množství vody.

Svícení elektrikou

• Sviťme pouze tam kde potřebujeme, po dobu kdy potřebujeme, s co možná nejnižší intenzitou.
• Zářivková svítidla a kompaktní zářivky jsou zhruba pětkrát účinnější než klasické žárovky. Jejich instalace se zcela určitě vyplatí. Pozor však na to že při likvidaci patří zářivky do nebezpečného odpadu.
• Vylučme venkovní svítidla. Na dveřní zámek posvítí malá baterka velikosti krabičky zápalek lépe a levněji něž celou noc svítící venkovní světlo nade dveřmi.

Elektronika

• Rádia, televize, videa, počítače apod. mají tzv. stand-by režim.
• Pohotovostní režim má při zdánlivě vypnutém stavu příkon 5 až 30 W, což z naší peněženky každý rok zbytečně odčerpá 100 až 700 Korun na jeden spotřebič. Stand-by režim lze zrušit "tvrdým" odpojením spotřebiče od sítě pomocí předřazeného vypínače. Některé spotřebiče neustálý odběr vyžadují pro udržení záznamů předvoleb, neplatí to však o všech. Velikost příkonu v stand-by režimu je možné změřit či odečíst ze štítku.
• Spotřeba zapnuté elektroniky se jednoduchými prostředky ovlivnit nedá.
• Za zvláštní pozornost stojí osobní počítač, jehož spotřebu lze omezit nastavením automatického vypínání monitoru v době přerušení práce a "tvrdého" odpojení v době delší nečinnosti.
• Zejména je třeba upozornit na některé druhy spořičů obrazovky, které spotřebu elektřiny dokonce zvyšují.

Co, kdo a jak vyrábí elektřinu a jak ji spotřebováváme

• Roční spotřeba elektřiny v České republice je více než 50 000 GWh, přičemž v domácnostech se spotřebuje přibližně čtvrtina z toho množství.
• Největším výrobcem elektřiny u nás je ČEZ a.s. (České energetické závody) Její podíl na trhu činí více než 60%, zbytek je pokryt malými společnostmi jako jsou teplárny, povodí a další soukromí výrobci a také dovozem elektřiny.
• Podíl jednotlivých zdrojů ČEZu je následující: 62% uhelné elektrárny, 35% jaderné a 3% malé a velké vodní elektrárny (rok 2002). U ostatních dodavatelů lze odhadovat, že podíl fosil-ních paliv pro výrobu elektřiny překračuje 90%. Vývoz elektřiny z České republiky dosahuje 30% celkové výroby.
• Účinnost výroby elektřiny je cca 30% neboli na jednu spotřebovanou kilowatthodinu při-padne přibližně 3,3 kWh primární energie (70% tvoří úniky tepla, vlastní spotřeba elektrárny, úniky v síti a další). Do tothoto nízkého poměru není započítána energie nutná na dobývání a transport uhlí či úpravu a transport jaderného paliva. Lepší účinnosti, okolo 70%, dosáhneme kogenerací tepla a elektřiny.
• Podíl obnovitelných zdrojů, tedy větrných, malých vodních a solárních elektráren a podíl bio-masy v uhelných elektrárnách, činil v roce 2000 cca 0,5% (odhad pro rok 2003 - cca 1%). Malou vodní elektrárnou se rozumí elektrárna do výkonu 10 MW.
• Zimní spotřeba elektřiny je v domácnostech zvýšena oproti letní o 50%. To nezpůsobuje jen větší podíl svícení, ale hlavně elektrické vytápění domácností a větší spotřeba teplé vody. Větší spotřeba elektřiny je kryta převážně z tepelných elektráren, které pracují v letním období na nižší než stoprocentní výkon.
• Spotřeba elektřiny zajišťující chod domácích či obecních obnovitelných zdrojů energie (ter-mosolární systém, biomasový systém, systém rekuperace větracího vzduchu apod.) je v naprosté většině případů třiceti- až stonásobně nižší než zisk obnovitelné energie. Jen ve velkých a složitých systémech využívající současně několik menších obnovitelných zdrojů tepla je nutné této spotřebě věnovat pozornost a případně ji ověřit výpočtem.
• Současný návrh státní energetické koncepce předpokládá nárůst spotřeby elektřiny o 25% do roku 2025. Tento trend je naprosto nepřístupný a státní politika by se měla všemi prostředky zasadit o co nejbližší opačný trend - tedy trend úspor.
• Jednoznačnou podporou pro úsporná opatření je příprava zavedení tzv. ekologické daňové reformy. Znamená to zvýšené zdanění neekologických energeticky náročných technologií a naopak snížení daní ze mzdy a ze zisku. Současný stav je jednoznačně nastaven na využití velkého množství energie na co nejlevnějších strojích s co možná nejmenším počtem zaměstnanců. Ekologická daňová reforma by měla zavést výhodnost práce při co nejefektivnějším tzn. co nejnižším možném využití energie.

   

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů