Spravedlivá čokoláda - krůčky ke globální zodpovědnosti

V této rubrice se pokoušíme čtenáře upozorňovat na to, jaký vliv má naše každodenní chování a používání různých výrobků na životní prostředí, i na možnosti, jak vlastním chováním a rozhodováním přispět k tomu, aby nepříznivý vliv byl co nejmenší. Většinou se naše úvahy týkají našeho bezprostředního okolí, našich vod, našich lesů, naší zemědělské krajiny. V prvním čísle Veroniky, které vychází v roce často označovaném jako pomezí dvou ér, se na roli i odpovědnost spotřebitelskou podívejme šířeji, než tomu bylo doposud. Snad i proto, že po letech mlčení konečně vrcholný český představitel promlouvá k české veřejnosti o globálních souvislostech. Ve svém novoročním projevu prezident Havel mimo jiné řekl: "... měli bychom daleko silněji chápat, že nejsme jen členy své rodiny, zaměstnanci či majiteli svého podniku, obyvateli své obce či města, příslušníky své profese, členy svého spolku či své strany a příslušníky svého národa, ale že jsme i obyvateli této Země a že osud každého z nás je ovlivňován celkovým osudem lidského rodu víc než kdy dosud, přičemž každý z nás je zároveň víc než kdy dosud za tento celkový osud odpovědný." Jak se ale spotřebitel o souvislostech produkce a spotřeby výrobků dovídá? Určitě těžko. Nezávislé informace zejména o původu surovin nejsou běžně dostupné a navíc úroveň environmnetálního povědomí zdaleka není taková (i vinou ignorance politiků), aby se lidé sami po takových informacích pídili. Natož, když se odevšad hrnou zprávy o tak báječných slevách, že jich snad nelze nevyužít. A uvažovat o tom, co bylo na počátku, kolik asi dostal za zboží jeho pěstitel či výrobce? Proč?

Jen maličko lepší je situace výrobků tuzemských. Zdá se, že se blýsklo na časy produktům ekologického zemědělství (a tudíž snad i trvale udržitelnému rozvoji ve venkovském prostoru - viz Veroniku 3/99), ale například značka "Ekologicky šetrný výrobek" je nadále popelkou, o níž nemají zájem spotřebitelé ani výrobci.

Spravedlivý obchod

Přesto není nesmyslné, abychom se seznamovali s dalšími trendy ovlivňování spotřebitelského chování, které mnohem komplexněji uvažují o globálních souvislostech. Jedním z nich je tzv. spravedlivý obchod se zeměmi třetího světa. Pod značkou TransFair se pomalu objevuje v bohatých zemích západní Evropy. V současné době se týká především kávy, čaje, kakaa a čokolády, banánů a postupně i dalších výrobků. Jeho základním posláním je dosáhnout toho, aby producenti v zemích třetího světa nedostávali "dárky" v podobě různých rozvojových pomocí, ale to, co si skutečně zaslouží - spravedlivé ceny za těžkou práci, kterou vkládají do produkce vysoce kvalitních produktů. Prvním produktem spravedlivého obchodu byla káva, která je mimochodem po ropě druhým nejvýnamnějším exportním artiklem na světě. Pod značkou TransFair (či Max Havelaar) se káva prodává v Evropě již deset let. Značka znamená následující:

1. Kávu pěstují sdružení malých pěstitelů a při jejím prodeji se neuplatní žádné (většinou vydřidušské) mezičlánky.

2. Producenti dostávají záruku odběru stanoveného objemu produkce a sklizeň je částečně (až do výše 60 %) předem zaplacena (to je ochranou proti potřebě nevýhodných úvěrů).

3. Káva se pěstuje a zpracovává za podmínek co nejbližších ekologickému zemědělství.

4. Výkupní ceny, které producenti dostávají, jsou vyšší než na světovém trhu, a zaručují jistou exitenci.

5. Produceti musí pěstovat i další plodiny, aby se předcházelo nadprodukci.

6. O využití zisku se společně rozhoduje - většinou ve prospěch vzdělávacích programů, důchodového systému apod.

Kávu ze spravedlivého obchodu lze koupit v některých evropských zemích ve zcela "normálních" obchodech. Například ve Švýcarsku už přesáhla pětiprocentní podíl na trhu. (V českých obchodech viděna nebyla.)

Prodává se i příběh

Čokoláda už dávno není v našich zemích jen pochoutkou pro slavnostnější příležitosti. Pro většinu lidí není rozdílu mezi tím, zda zakousnou do rohlíhu či čokolády. Pro producenty nejdůležitějších surovin pro výrobu čokolády má tento sladký příběh hořký rub: spekulace a celosvětová nadprodukce drasticky stlačily světové ceny kakaa i cukru. O zcela opačný trend usiluje doposud jediný výrobce čokolády ze spravedlivého obchodu - Mascao. Nejdůležitější suroviny pro výrobu čokolády ze spravedlivého obchodu - kakao a surový třtinový cukr - nakupuje výrobce od družstev menších rolníků v Bolívii a na Filipínách. Kakao z Bolívie je produktem sdružení malorolníků El Ceibo, kteří dnes společně vlastní i továrnu na výrobu kakového másla a kakového prášku. Navíc mají i příkladný vzdělávací program, zaměřený na oblast zemědělství i správy a řízení. Tímto způsobem zvyšují šance uplatnit své produkty na trhu.

Zemědělci a dělníci na filipínském ostrově Negros, kteří se zabývají pěstováním a zpracováním cukrové třtiny, ji prodávají obecně prospěšné společnosti alternativního obchodování ATC (Alter Trade Corporation). Ta pak cukr poskytuje výrobci bio-čokolády. Obchodní společnost ATC vznikla na Filipínách právě proto, aby ve špatné hospodářské situaci pomohla malým rolníkům tím, že jim nabídne vyšší cenu za jejich produkty, jestliže je budou schopni pěstovat za podmínek ekologicky co nejšetrnějších.

Od pěstitelů kakaa a cukrové třtiny výrobce vykupuje suroviny za cenu mnohem vyšší, než je cena na světovém trhu. Pěstitelé dále dostávají příplatky za ekologické a sociální projekty, mají dlouhodobé smlouvy o výkupu produktů a také dostávají zálohy na budoucích sklizeň. Vlastní čokoláda je zcela přírodním produktem, vyrábí se bez aromatických přísad a bez sojového lecitinu. Suroviny se zpracovávají s velkou péčí značně náročným tradičním způsobem, který je navíc třikrát až šestkrát pomalejší než dnes obvyklé způsoby. Použitím této metody se dosáhne dokonalého spojení přísad bez použití emulgátorů.

Obal čokolády, kromě toho že nese příslušnou značku - Trans Fair - a na vnitřní straně celou informaci o původu výrobku, se liší od obvyklé čokolády i tím, že neobsahuje vnitřní obal z hliníkové fólie. Čokoláda je zabalená v polypropylénovém obalu, který je energeticky méně náročný.

I když si člověk koupí čokoládu hořkou, je hořká zcela jinak. I čaj ze spravedlivého obchodu je jinak hořký a káva jinak černá.

S využitím informací organizace Transfair a obalů darovaných káv, čajů a čokolád. Autorka děkuje své lucemburské přítelkyni a kolegyni Adri van Westerop za trvalou péči o ekologickou osvětu českých spotřebitelů.