Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Rubrika „ekologická poradna“ z časopisu Veronica. Zobrazte si všechny poradenské články.
Velká spotřeba čisticích a pracích prostředků představuje nemalou zátěž pro životní prostředí. Dostávají se do vzduchu, půdy a především s vodou do čistíren odpadních vod a odtud do potoků a řek. Dojem čistoty a uklizenosti je přitom mnohdy falešný. Lesk a „příjemná" vůně mají s hygienou pramálo společného. Navozují pocit čistoty, i když uklizeno bylo nedostatečně, a většinou svědčí spíše o větším množství chemických prostředků. Uvážlivý výběr ekologicky i zdravotně šetrnějších čisticích prostředků, přiměřené dávkování a alternativní čisticí metody znamenají nejen snížení našich finančních nákladů, ale také menší zdravotní zátěž pro ty, kteří uklízejí.
Mezi hlavní znaky ekologicky šetrného úklidu patří:
opatření, která brání znečištění
omezení škály používaných výrobků
omezení výrobků, jejichž používání není nezbytně nutné
alternativní úklidové postupy
Důležitými opatřeními, která brání znečištění, jsou v prvé řadě rohože a čisticí zóny u všech vchodů. Správné umístění a velikost rohoží snižuje množství nečistot v budovách až o 80 %, čímž se omezuje frekvence úklidu i přemíra čisticích prostředků. Podobně sítky v dřezech a vanách předcházíme ucpání odpadních trubek.
Důležitými mechanickými úklidovými pomůckami jsou mikrovláknové utěrky a hadry (tzv. švédské utěrky). Dříve byly velmi drahé, dnes je to záležitost několika desetikorun. Mají několikanásobně větší účinek, umí vázat vodu i tuky a déle vydrží. Mohou ušetřit až 80 % čisticích prostředků. Mikrovláknové utěrky používáme vždy jen navlhko, nikdy namokro, a bez jakékoliv další chemie. Po každém ušpinění stačí umýt je mýdlem, jednou za několik měsíců se dají vyprat v pračce. Je dobré mít různé mikrovláknové hadry na různé předměty, jedny na podlahu, jedny na nábytek, jiné na okna či monitory počítačů.
Účinnost úklidu nezávisí jen na chemické síle použitého prostředku, ale především na době působení, teplotě a mechanickém tlaku.
Chemické prostředky aplikujeme ve správném množství dle pokynů na obalu. Zamezíme tím zbytečně velké spotřebě přípravku. Přesné dávkování usnadňují různé dávkovací pomůcky - dávkovací lahve, uzávěry nebo mechanické rozprašovače (ty jsou z hlediska dávkování nejúspornější).
Jako při každém nákupu přihlížíme ke způsobu balení (obal by měl být recyklovatelný či vratný, nikdy ne z PVC) a délce transportu, tj. z jaké vzdálenosti výrobek pochází. Někteří výrobci umějí mycí prostředky opakovaně plnit do přinesených obalů.
Nakupujeme prostředky bez chloru a jeho sloučenin, jež se vyskytují hlavně v přípravcích na čištění WC (např. obchodní jméno SAVO, Domestos). Problematická je nejen jejich výroba, ale i dlouhodobé používání. Agresivní prostředek časem naruší glazuru WC mísy či umývadla a na narušeném povrchu se snáze tvoří vodní a močový kámen. Vyhýbáme se též používání prostředků s tzv. varovnými větami, odborně zvanými R-věty (např. prostředky na hubení hmyzu).
Jako jisté vodítko při výběru čisticích prostředků může posloužit značka Ekologicky šetrný výrobek - kategorie „tekuté čisticí prostředky", příp. „tenzidové mycí kosmetické přípravky" (např. tekutá mýdla) či „prací prostředky pro textilie" - která oproti obvyklým výrobkům garantuje relativní šetrnost vůči životnímu prostředí.
Při uklízení omezujeme i dezinfekční prostředky. Jejich užití je opodstatněné v nemocnicích a při doporučení lékaře, ale při běžném úklidu jsou zcela zbytečné, a to i při úklidu sanitárních zařízení. Při pravidelném čištění pouhou vodou může být důkladným odstraněním nečistot dosaženo snížení počtu mikroorganismů o 50 až 80 %.
Dezinfekci můžeme při prodloužení doby účinnosti nahradit k přírodě šetrnými alternativami octem či kyselinou citronovou. Ocet je užitečný nejen na odstraňování vodního kamene z rychlovarných konvic. Při úklidu záchodových mís a pisoárů se neředěný rozetře štětkou a nechá účinkovat co nejdéle, nejlépe přes noc. Kyselinu citronovou, běžně se prodává v potravinách a drogeriích (tam i ve větším, cenově výhodnějším balení), ředíme v poměru dvě vrchovaté lžíce kyseliny do 1 litru teplé vody a aplikujeme jako ocet. I s pomocí dalších jednoduchých látek jako soda a citronová šťáva lze v kombinaci s vhodnými pracovními metodami a prodlouženou dobou působení dosáhnout žádaného výsledku bez zbytečných chemikálií.
Např. na umyvadla a WC postačí běžný čisticí prášek a kartáč na WC. Vodní kámen ze smaltu a porcelánu odstraníme práškem, armatury očistíme od vodního kamene hadříkem namočeným v horkém roztoku sody (poté pokapeme citronovou šťávou) nebo jen s použitím utěrky z mikrovláken namočené v teplé vodě.
Zápach na toaletách odstraníme pravidelným úklidem a dobrým větráním, ve výjimečných případech několika kapkami přírodních vonných esencí na vhodném nosiči, jako jsou bylinkové pytlíčky. Rozhodně se nedoporučují speciální chemické vůně. Znamenají další zbytečně vyrobenou a koupenou chemickou látku, mnohdy s rizikem možného úniku škodlivých těkavých látek.
Další tipy na ekologický úklid najdete na www.veronica.cz/uklid a v chystané brožuře věnované tomuto tématu, která bude brzy dostupná tamtéž.