Chemické látky ve vodě

V této části nabízíme informace k chemickým látkám ve vodě. Chceme umožnit základní orientaci v tématu (zaměřujeme se na vliv např. antidepresiv, hormonální antikoncepce, či ibuprofenu), ale zejména chceme odkázat a upozornit na další zdroje informací.

Znečištění vody

Vlivem lidské činnosti se do koloběhu vody dostává řada znečišťujících látek. S některými si dokážou poradit čistírny odpadních vod nebo vodní organismy. Jiné se však ve vodě nerozkládají a dostávají se do těl rostlin i živočichů. Narušují rovnováhu ekosystému a potravním řetězcem navíc mohou proniknout zpět k lidem.

Farmaka a produkty osobní péče

Jedním z druhů látek, které ve vodě zůstávají i po vyčištění, jsou tzv. PPCPs (léčiva a přípravky osobní hygieny, anglicky pharmaceuticals and personal care products) – účinné složky léků a drogistického zboží. Jedná se o umělé, přírodě cizí látky (xenobiotika), jejichž odbourávání je problematické. Najdeme je v běžně používaných čistících prostředcích, produktech osobní hygieny a samozřejmě v lécích. Tyto aktivní látky nadále působí i poté, co se dostanou do odpadních vod a následně do koloběhu vody. Tam mohou i v nepatrném množství napáchat velké škody. Další nepředvídatelné účinky mohou vznikat jejich synergickým působením nebo dlouhodobou akumulací v prostředí.

Problém PPCPs je relativně nový. Rozmach farmaceutického průmyslu v jeho současné podobě vypukl teprve po druhé světové válce. Plošné užívání léků a drogistického zboží je pak výdobytkem současných vyspělých civilizací, masírovaných navíc silným farmaceutickým lobby. V plenkách je rovněž samotný výzkum vlivu pronikání těchto látek do koloběhu vody. Výsledky prvních studií jsou nicméně znepokojivé.

Ibuprofen je účinnou složkou řady léků proti bolesti. Patří tak k jedné z nejužívanějších látek. Roční spotřeba v ČR činí cca 200 tun (plus cca 10 tun čistého ibuprofenu z nelegálních výroben drog). Ibuprofen vyniká vysokou stabilitou a je velice obtížné ho zachytit v ČOV. V minulosti byly stopy ibuprofenu zachyceny v povrchových i podzemních vodách. Malé množství ibuprofenu bylo při posledních výzkumech naměřeno ve vodě z kohoutku. V současné době však nejde o množství, které by ohrožovalo lidské zdraví.

Antibiotika se rozkládají působením UV záření. Tato metoda je však nákladná a není jisté, jaký efekt by měla na další látky obsažené ve vodě, proto se v čistírnách odpadních vod běžně nepoužívá. Antibiotika používaná v lidské i veterinární medicíně tak v různých stadiích rozkladu pronikají do vody a půdy. Při výzkumu v okolí australského Brisbane objevili vědci ve vodních tocích 26 různých druhů antibiotik. Jejich obsah v odpadních vodách byl nejvyšší v ranních hodinách – když jdou nemocní na toaletu.

Kromě toho vědci v přírodě objevili bakterie odolné proti běžně používaným druhů antibiotik. Pokud se tam rezistentní kmeny nedostaly přímo z lidských splašků, vypěstovaly si vodní a půdní bakterie tuto imunitu samy. V každém případě hrozí, že tuto schopnost odolat antibiotikům předají i těm bakteriím, které způsobují nemoci. Konzumace ryb infikovaných rezistentními bakteriemi nebo jen koupel v takto kontaminované vodě může představovat riziko pro člověka. Antibiotika přítomná ve vodách a kalech usazenin navíc snižují účinnost přátelských bakterií zodpovědných za rozklad a koloběh živin.

Antidepresiva se v Česku ve srovnání s jinými zeměmi zatím neužívají tak často. V severoamerických řekách se nicméně již objevily aktivní složky Prozacu a Zoloftu, dvou nejoblíbenějších antidepresiv. Vědci látky zachytily v mozku, játrech a svalovině sladkovodních ryb. Nalezené množství není pro člověka nebezpečné, může ale narušit stabilitu říčního ekosystému. Stejně jako v ostatních případech je i zde otázkou, jaké následky bude mít zvyšování množství těchto chemikálií ve vodě a jejich interakce s dalšími látkami.

Hormonální antikoncepce tvoří samostatnou skupinu farmak. Patří do skupiny EDC (endokrinní disruptory, anglicky endocrine disrupting compounds) – látek, které mohou narušit činnost žláz. V tomto případě jde o látky s estrogenní aktivitou. To znamená, že imitují chování hormonu estron. Hormony byly prvními fyziologickými látkami zaznamenanými ve vodách odtékajících z čistíren.

Hormonální antikoncepci užívá více než polovina českých žen ve věku 15 - 49 let. Aktivní látky se přitom v těle zcela nevstřebávají a s močí putují do odpadních vod. Část z nich projde i filtrem čističek. Tam se navíc setkávají s bakteriemi, které je částečně rozkládají a dále tak mění jejich účinky. Některé z takto vzniklých látek mohou být dokonce účinnější než původní „pilulky“.

Několik výzkumů prokázalo narušení hormonální rovnováhy u savců, ptáků, plazů, ryb a měkkýšů. Hovoří se o změnách vývoje pohlaví u ryb a jiných vodních organismů. Při jednom z dlouhodobých experimentů vědci vypouštěli do izolovaného jezera roztok hormonální antikoncepce. Během pěti let zde vymizela sledovaná populace střevle — došlo k narušení rozmnožovacího procesu, samci přestali produkovat mlíčí a samicím se snížila plodnost. Negativní vliv „antikoncepčních“ hormonů potvrdily i jiné výzkumy: například švédská studie dokládá pomocí experimentu měnící se pohlaví u skokana hnědého, v Britské Kolumbii zjistili transformace pohlaví u lososů, na Floridě vývojové poruchy u aligátorů a v Kanadě úhyn jednoho vývojového stadia pstruha.

Není navíc vyloučeno, že malé množství hormonů proniká i do zdrojů pitné vody. Pokud se čistírenské kaly využijí jako hnojivo v zemědělství, mohou se dostat do potravního řetězce – a kruh se uzavírá.

Co můžete udělat?

Separace PPCPs z odpadních vod je úkolem pro biology a techniky. Svým každodenním chováním však může množství těchto látek v koloběhu vody ovlivnit každý z nás.

Omezte užívání léků na nezbytné případy. Kromě přírody tím pomůžete i svému zdraví.
Šetřete také produkty osobní hygieny. Pokud je to možné, vybírejte si přírodní, biologicky odbouratelnou kosmetiku.
S čistícími prostředky a jinou domácí chemií nakládejte jako s nebezpečným odpadem a likvidujte je podle doporučení výrobce.
Prošlé nebo nepoužité léky zásadně vracejte do lékárny.
Zajímejte se o složení kosmetiky a léků, které užíváte, a informujte o této problematice své okolí.