Když skácím strom, mám povinnost za něj vysadit jiný?

Koupili jsme ve vesnici pozemek na stavbu rodinného domu. Na hranici našeho pozemku stojí 4 vzrostlé smrky, vysoké zhruba 15 metrů. Pozemek je veden v katastru jako zahrada. Zažádali jsme tedy obecní úřad o skácení vzrostlých stromů na našem pozemku. Bylo nám sděleno, že jako náhradu musíme vysadit např. lípu, javory a jiné stromy, dosahující vysokých výšek nebo zaplatit finanční odškodnění. Zajímalo by mě, jak v tomto případě postupovat, co je adekvátní náhrada za vzrostlé stromy. Stromy jsou solitéry na zahradě, nehnízdí zde žádní ptáci. Okolní pozemky jsou pouze zahrady s ovocnými stromy.

Obecní úřad jednal dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle § 9 tohoto zákona může orgán ochran přírody (v tomto případě právě obecní úřad) uložit přiměřenou náhradu za kácené stromy. Vzrostlý strom totiž plní v krajině důležité fuknce - produkuje kyslík (až pro 10 lidí), odebírá z prostředí oxid uhličitý (který způsobuje změny klimatu), působí jako výkonná klimatizace či zachycuje polétavý prach. Tyto funkce se nazývají ekosystémové služby a dají se přibližně vyčíslit ve finanční hodnotě. Uložení náhradní výsadby nelze tedy brát jako trest za kácení, ale jako kompenzaci vzniklé ekologické újmy, jak je stanovena v § 10 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, tedy jako ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti.

V praxi se využívají různé možnosti vyčíslení ekologické újmy. Většinou se vychází z cen stromů v místě obvyklých - zjistí se potřebné informace o hodnotě stromů, určených k pokácení, a této ceně odpovídá hodnota nové výsadby. Městský úřad provádí místní šetření, využívá se znaleckých posudků, hodnotu stromu může určit nezávislý odborník - autorizovaný soudní znalec v oboru dendrologie, a to na vaše požádání či požádání úřadu, ocenění stromů provádí i státní Agentura ochrany přírody a krajiny. Pomocí její on-line kalkulačky si můžete sami orientačně stanovit hodnotu dřevin. V některých případech nelze pohlížet pouze na hodnotu stromů jako takových, ale na hodnotu ekosystému - žijí zde např. různí živočichové a podobně. To ale patrně nebude Váš případ. Adekvátní náhradu určuje orgán ochrany přírody.

Po úřadu můžete požadovat vysvětlení, jak k rozsahu náhradní výsadby dospěl - podle jaké metodiky se řídil. Pokud s rozhodnutím nesouhlasíte, máte právo se do 15 dnů po obdržení rozhodnutí odvolat. A to proti rozhodnutí v jeho plném rozsahu, nebo proti např. druhovému složení či množství dřevin, které vám uložil vysadit. Je logické, že je pro Vás lepší si v zahradě za kácené smrky vysázet ovocné dřeviny (popisujete takto okolní zahrady), které by mohly být dostatečnou náhradou a úřad by na to mohl přistoupit. Taková varianta se dá uvést už rovnou do žádosti o kácení dřevin.

Správní orgán rovněž může stanovit dobu, kdy je nutné o stromy pečovat, aby náhradní výsadba měla smysl. Doba péče má trvat nezbytně nutnou dobu - ta je omezena nanejvýše na pět let a rozhoduje o ní správní orgán na základě správního uvážení.

V zákoně je také stanovena možnost finanční kompenzace, tj. odvod dle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o ochraně přírody (do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí, při protiprávním kácení do Státního fondu životního prostředí České republiky). Ovšem určení vyše odvodu vyžaduje speciální zákonnou úpravu, ke které za celou dobu existence zákona o ochraně přírody nedošlo, tudíž tato možnost není v praxi využívána.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů