Jak založit kompostárnu?

Dobrý den,

Ráda bych se zeptala, jakým způsobem lze založit kompostárnu v obci, je legislativa náročná?

Děkuji za odpověď!

-- tato odpověď vychází ze starší verze legislativy a je tedy pouze orientační, na její aktualizaci pracujeme --

Kompostovatelný materiál (kuchyňské zbytky a odpad ze zahrad) tvoří značnou část komunálního odpadu – obvykle je to kolem 30%, v některých případech ale až polovina celkové hmotnosti. Tento odpad přitom lze třídit a využívat. Kompostováním se získává humus, kterým pak lze hnojit namísto umělých hnojiv. Na zahrádkách může kompost nahradit rašelinu, která je vzácným přírodním zdrojem. Bioodpad je také možné využívat k výrobě energie v bioplynových stanicích. V závislosti na systému plateb za svoz odpadu mohou díky třídění organických zbytků občané i obce ušetřit za komunální odpad. Kompostování pro obce zpravidla neznamená navýšení nákladů na odpadové hospodářství, naopak celý systém zefektivňuje. Počáteční investice se navíc dají pokrýt z evropských dotací.

Současná legislativa umožňuje několik způsobů nakládání s různými biologickými materiály. Z Vašeho dotazu usuzuji, že máte na mysli komunitní kompostování, tedy zpracovávání rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad. Do komunitních kompostáren nepatří kuchyňský odpad, což je jejich hlavní nevýhodou. Toto omezení ale zároveň vede k legislativnímu zjednodušení zřizování a provozu těchto zařízení. Podle zákona o odpadech jde o prevenci vzniku biologicky rozložitelných odpadů, nejedná se tedy o nakládání s odpady jako takovým.

Provoz komunitní kompostárny se řídí vyhláškou obce. Ta musí zajistit, že zařízení nebude znečišťovat životní prostředí, produkovat pachy a emise metanu. Dále stanoví, jakým způsobem se bude využívat vzniklý kompost. Zpravidla slouží k údržbě veřejné zeleně, lze ale uvažovat i o spolupráci s místními zemědělci, případně zahrádkáři. V takovém případě je však třeba se řídit zákonem o hnojivech. Zákon neurčuje žádné konkrétní technické parametry komunitní kompostárny, ty jsou plně v kompetenci obce a vyjadřuje se k nim příslušný odbor životního prostředí. Zařízení nemusí mít žádný provozní řád, nevyžaduje se evidence přijímaných a produkovaných materiálů ani sledování vlastností kompostů – administrativní náročnost provozu je tedy prakticky nulová.

O umístění komunitní kompostárny rozhoduje obec s rozšířenou působností (v případě Němčiček by to měly být Hustopeče), která dbá zejména na to, aby se vybraný pozemek využíval v souladu s územním plánem a katastrem nemovitostí. Pokud je daná plocha vedená jako část zemědělského půdního fondu (ZPF) nebo pozemek určený k plnění funkce lesa (PUPFL), je nutné požádat o její vyjmutí na odboru životního prostředí, respektive orgánu státní správy lesů. Pokud zřízením kompostárny dojde ke změně využití území, je nutné podat žádost na stavební odbor. Totéž platí v případě, že bude kompostárna využívat budovu, která dosud sloužila k jiným účelům – zde je třeba podat oznámení změny v užívání stavby. Obecně se doporučuje pro budování kompostárny volit pozemky se sklonem svahu do 3°, ve vzdálenosti minimálně 50 m od vodních toků a 100 m od zdrojů pitné vody. Místo musí ležet mimo aktivní zónu záplavového území. V případě, že se kompostárna nachází v blízkosti vodního toku nebo záplavového území, se k jejímu zřizování musí vyjádřit správce povodí. Totéž platí i o blízkosti zvláště chráněného území (Národní park, Chráněná krajinná oblast apod.).

Podle množství zpracovávaného odpadu zákon rozlišuje mezi velkou a malou komunitní kompostárnou. Pro Němčičky by pravděpodobně stačilo malé zařízení, které zpracovává maximálně 10 t odpadu najednou a nejvýše 150 t odpadu ročně. Tento objem zhruba odpovídá obci do 500 – 1500 obyvatel, záleží ale na rozloze udržované zeleně. Malé komunitní kompostárny zpravidla nepotřebují stavební povolení a stačí jim územní souhlas stavebního úřadu. V případě velkých komunitních kompostáren, kde se počítá se zpevněním povrchu, oplocením nebo výstavbou, je nutné územní rozhodnutí a stavební povolení. U velkých komunitních kompostáren se také doporučuje zabezpečení odtoku dešťové vody, nejlépe zachycením do jímky. Následně je třeba zpracovat havarijní plán pro případ úniku výluhu. Plán schvaluje odbor životního prostředí, v případě možnosti úniku závadných látek do vodního toku také správce povodí. Velká komunitní kompostárna vypouští do vzduchu emise, v rámci územního řízení je tedy nutné požádat odbor životního prostředí o povolení umístění středního zdroje znečišťování ovzduší.

Shrnuto – zbudování malé komunitní kompostárny je relativně snadné. Obec si může pomocí vyhlášky nastavit systém sběru rostlinných zbytků podle svých vlastních potřeb. Schvalovacím orgánem je pak obec s rozšířenou působností, konkrétně stavební odbor a odbor životního prostředí. Zřízení velké komunitní kompostárny je legislativně o něco složitější, náročnější je i samotné zbudování a provoz zařízení. Předtím, než se do projektu pustíte, se proto snažte co možná nejpřesněji zjistit, kolik rostlinného odpadu se v obci vyprodukuje.

Více druhů bioodpadů lze zpracovávat v kompostárnách, které se stejně jako komunitní kompostárny dělí na malé a velké. Materiál zpracovávaný v kompostárnách je už považován za odpad. V případě malých zařízení to může být rostlinný odpad ze zemědělství, zahradnictví a lesnictví, vybraný dřevěný odpad a biologicky rozložitelné odpady ze zahrad, hřbitovů parků a tržišť (květiny, ovoce, zelenina). Na rozdíl od komunitních kompostáren mohou malé kompostárny zpracovávat i odpad, který vznikl mimo území obce. Ani zde však nelze kompostovat kuchyňské zbytky. Všechny druhy bioodpadů je možné zpracovávat jen ve velkých kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Do těch se zpravidla sváží odpad z větší spádové oblasti, výstupem je pak certifikované hnojivo nebo energie a teplo. Tato zařízení musí splňovat náročnější technické i legislativní normy.

S pozdravem,

Lucie Sovová a Lucie Čáslavová

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů