Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Stavím půdní vestavbu v bývalé hospodářské budově (chlév). Podlahu vestavby bude tvořit skladba desek Durelis na dřevěných nosnících nad původními klenutými stropy z cihel. Mezi klenbou a podlahou vestavby vznikne cca 50 cm volného prostoru,který bych rád vyplnil izolací a rád bych použil slámu (zřejmě rozbalené balíky)pokud bude vhodná. Dolní prostor je kamenná stavba využívaná jako dílna/sklad občasně vytápěná se zvýšenou vlhkostí díky částečnému zapuštění v terénu. Otázka zní, jak bude vlhkost ze spodní části ovlivňovat izolační vrstvu slámy případně jakou použít skladbu (parozábrany odvětrání)? A jaké má následky zatečení vody (např. při havarii vodovodu) do izolační vrstvy? Dá se vůbec ještě zachránit, nebo je nutné vrstvu vyměnit?
Zdi či podlahy v přízemí mohou být vlhké nejspíše jen od toho, že jsou v létě natolik chladné, že se na nich sráží pára ze vzduchu. Kleneb se to může týkat jen přechodně, velmi výjimečně (náhlá změna počasí na jaře, kdy přijde mnohem teplejší dusný vzduch). Rozhodně tím neprovlhnou až k té slámě.
Parozábrana je potřeba nad tou slámou na zimu, jinak by pára generovaná ve vestavbě (dýchání, vaření, umývání, praní - tak hádám, že se bude používat) mohla v dolní části slámy v kontaktu se zpravidla mnohem studenější klenbou kondenzovat.
O vlhkosti ve stavbách píšeme např. v elektronické knize Starý dům lepší než nový - Průvodce ekologickou opravou rodinného domu, která je zdarma dostupná na našich stránkách.
Namočená sláma začne tlít, hlavně v době, když je teplá (v zimě tedy ta dole, na klenbě, asi moc ne). Voda ale slámou nevzlíná, mokré zůstane jen přímo promočené ložisko. To lze časem odkrýt a tu slámu, která není pěkně suchá a nevypadá jako nová, vyměnit. Mám s tím již praxi. Místo slámy stačí samozřejmě libovolné suché seno, toho si člověk trochu snadno pořídí.
Nicméně, pokud se parozábrana (polyetylénová fólie, která nemusí být pokovená) provede bez děr, se spoji důkladně přelepenými běžnou širokou izolepou, a vytáhne se ještě kousek nahoru, vznikne bazén, kterým voda do slámy neproteče... tak je to jistě nejbezpečnější provedení. Možná není od věci, dát tu fólii dvojitě, ev. proloženě nějakou tkaninou či kobercem, aby bylo snadno odhalitelné, kde je ta horní vrstva případně porušená.
Autor: Jan Hollan; Ekologický institut Veronica
Další dotazy z kategorie: Ekologické stavění Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.