Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu tříděním odpadu?

U ekologického nakládání s odpady je vždy na prvním místě prevence – odpad, který nevznikne, nemusíme řešit. Netěžily se kvůli němu suroviny, odpadá doprava, výroba, potisk, mizí popelářské vozy, recyklační linky nebo dokonce spalovny a skládky. Pro představu: Výroba budoucího odpadu tvoří 85 % jeho uhlíkové stopy; nakládání se skutečným odpadem (recyklace atd.) 15 %. Skutečný závazek a výzva pro jednotlivce i společnost tedy není v třídění odpadu, ale jeho minimalizaci.

Materiálové využití odpadů je důležité jak z pohledu úspory surovin, tak z pohledu úspory skleníkových plynů. Nicméně tu je několik ale:

• Plastů je velké množství druhů. Jen malý podíl se zpracovává na plnohodnotné výrobky nahrazující primární surovinu (ropu). V posledku se všechny spálí (nebo rozloží jinak) a uhlík uletí. Co hůř, velká část mizí v oceánech nebo rozdrcena na droboučké mikroplasty, které si našly cestu i do plic a krve.
• Recyklace papíru nejde do nekonečna. Ušetří ale 20 % emisí oproti výrobě papíru ze dřeva.
• Recyklace skla je naopak do nekonečna možná. Navíc každých 10 % střepů sníží emise skleníkových plynů o cca 5 %. Jenže to stojí spoustu energie. Vratná skleněná láhev je nejlepší volbou. Nad nevratnou skleněnou lahví má ale navrch láhev plastová – alespoň co se týče spotřeby energie.
• Recyklace kovů je známá a zvládnutá už dlouho. Což ale platí pro železo a větší kusy hliníku, třeba dráty nebo letadla. Tenkostěnné hliníkové plechovky(víčka, platíčka atd.) se do recyklace dostanou jen asi z jedné pětiny a navíc je nikdo moc nechce. Při tavbě hoří (oxidují) a přidávají se jen v menších dávkách. Jakékoliv zpracování kovů je extrémně energeticky náročné.

Shrnuto, podtrženo: Třídění toho moc neřeší. Nutná je prevence. Nekupovat zbytečnosti. Nekupovat obaly. Používat věci až do jejich roztrhání. Sdílet. Nakupovat v seconhandech. Nepotřebné darovat. Pivo pít točené nebo z vratného skla, víno od vinaře, vodu z kohoutku.

Speciální role bioodpadu

Bioodpad má mezi odpady speciální postavení. Je totiž jediný, který můžeme snadno a zcela legálně zpracovat doma a ještě si vylepšit zahradu nebo hlínu v květináčích. Nejen doma, ale stejně snadno a legálně je možné kompostovat ve školách, firmách nebo na sídlišti. Platí to pouze pro bioodpad rostlinného původu, ale toho je v domácí produkci většina. Bioodpad už povinně sbírají všechny obce a ten pak putuje na kompostárnu nebo do bioplynové stanice. Domácí kompostování je nejšetrnější (odpadá doprava, popelnice atd.) a je možné i v bytě, v domácím kompostéru.  

Kompostování je rozklad odumřelé organické hmoty prostřednictvím mikroorganismů (bakterie a spol.) i větších živočichů (žížaly a další členové oslizlého bratrstva) za přístupu kyslíku. Proto se kompost překopává, aby bylo kyslíku dost. Kde je kyslík, tam je oxidace – část organické hmoty proto uletí v podobě oxidu uhličitého, doslova ho vydýchají organismy žijící v kompostu. Nezanedbatelné množství ale zůstane a po zapracování do země se v ní ještě nějaký čas zdrží. Rok nebo léta, dokud ho zase někdo nezpracuje a nevydýchá. Vše živé drží uhlík ve svých tělech jen dočasně, je to součást koloběhu.

Pokud se bioodpad dostane ve směsném odpadu do spalovny, je situace jiná. Shoří – zoxiduje – hned a uletí do atmosféry. Mokrý bioodpad je navíc ve spalovně propadák, ostatně zkuste zatopit slupkami z brambor. Zbytky ze spalovny - včetně pozůstatků bioodpadu - skončí na skládce. Další dobré důvody proč bioodpad co nejdůsledněji třídit.

Osud bioodpadu na skládce je ještě méně veselý. Zapracovaný pod hromadami jiných odpadků se také rozkládá, protože skoro všude žijí mikroorganismy, které dokáží organickou hmotu zpracovat. Jenže kde není kyslík, tam je výsledkem rozkladu hlavně metan. Ten si cestu ze skládky také najde (i když se částečně jímá a spaluje jako skládkový plyn) a ve srovnání s oxidem uhličitým je jako skleníkový plyn dvacetkrát účinnější. Organická hmota vysycháním a rozkladem zmenšuje objem, těleso skládky sesedá a dělá to řadu problémů. Další velmi dobrý důvod, proč bioodpad prostě na skládku nepatří.

Moje klimatické úspory

Naprostou většinu (85 %) emisí skleníkových plynů má v případě odpadů na svědomí výroba surovin a samotné věci, která se stala odpadem. Klíčová je tedy prevence, zbylých 15 % emisí snižuje zodpovědné nakládání s odpadem, čili třídění a recyklace. Výrobky z recyklovaných materiálů recyklační koloběh promazávají, ale nejlepší odpad je žádný odpad. Bioodpad (včetně papíru a přírodních vláken) má jako surovina klimatickou bilanci nulovou, protože rozkladem nebo spálením se uvolní uhlík, který obsahovaly původní živé organismy. Uhlíková stopa spočívá opět ve výrobě (lesnictví, zemědělství) a zpracování. Zásadní se znovu neplýtvání, zejména jídlem a zejména živočišného původu, které má uhlíkovou stopu největší. Posledním krokem je správné nakládání s bioodpadem, který má dožít v kompostu nebo bioplynce. Uhlík se stejně uvolní, ale kompost z něj část ještě podrží (a pohnojí půdu), bioplynka má plusové body za produkci elektřiny a tepla. Ve spalovně je to bída (suchý sice hoří a zahřeje, mokrý je mínusový a popel skončí na skládce). Na skládce navíc vzniká z bioodpadu metan, dvacetkrát účinnější skleníkový plyn než obyčejný oxid uhličitý.

Kolik skleníkových plynů ušetřím?

Důsledným tříděním odpadu (bez bioodpadu) snížím při průměrné produkci svoji uhlíkovou stopu o 290 kg za rok. Možností je ale více a to v podobě nevytváření odpadu. Pro představu: každé kilo plastů znamená 2,4 kg skleníkových plynů, sklo 1,1 kg, kilo železa 3 kg a hliník je na úspory pravé terno: o kilo hliníku méně (třeba plechovek) znamená úsporu 12 kg skleníkových plynů. A to vše bez ohledu na recyklaci, toto jsou uhlíkové náklady na výrobu.

K odpadům patří i bioodpady. Jde o tkáně rostlin a živočichů a rozkladem se uhlík zase uvolní do atmosféry. Je ovšem rozdíl, jestli se rozloží v kompostu (a ještě nějaký čas budou vázat uhlík v půdě), skončí v bioplynce nebo naopak ve spalovně nebo na skládce. Pokud vytřídím anebo doma zkompostuji veškerý bioodpad, můžu počítat s úbytkem 135 kg skleníkových plynů za rok.

Literatura

Moje uhlíková stopa. Výborné vyčíslení průměrné uhlíkové stopy průměrného Pražana (vesměs platí i v celé ČR). Velký akcent na odpady.

Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA. Všestranné porovnání různých typů nápojových obalů v celém cyklu výroby, používání a recyklace v podmínkách ČR

www.kompostuj.cz Vše o kompostování a nakládání s bioodpadem v domácnostech, organizacích a firmách.

Reduca – bezodpadová mapa. Kde nakoupit bez obalu a mnoho dalších tipů. Vytvářená svépomocí. 

trideniodpadu.cz. Velmi dobrý web o různých typech surovin, resp. odpadů. Včetně způsobů třídění a zpracování.

Podpořilo Ministerstvo životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Podpořila Nadace Veronica.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů