Jak založit domácí kompostér?

Jakým způsobem si můžu vyrobit domácí kompostér na bioodpad, co do něj smím a nesmím dávat a jak se o něj mám starat?

Malý domácí žížalový kompostér je velice chytrá věc, která Vám pomůže při vašem domácím odpadovém hospodářství. Používá se na ekologické zlikvidování biologicky rozložitelného domovního odpadu a jeho produktem je menší množství velmi kvalitní hlíny, která se hodí třeba do květináčů.

Malý kompost je vlastně bedýnka (nejlépe dřevěná) o velikosti cca 50x40x40 cm s odklápecím víkem. Osvědčilo se vyrábět bedýnky z obyčejných nelakovaných a nemořených palubek. Lakované nebo impregnované by sice vydržely déle, ale z těchto chemikálií by mohly do hlíny přecházet jedovaté látky a otravovat život žížalám. I obyčejné dřevo vydrží několik let a pak ho lze bez obav třeba spálit. Bedýnka je vyplněná do asi dvou třetin kvalitní hlínou (u dna může být vrstva keramzitu na poutání vlhkosti), do horní třetiny se ukládá bioodpad. K vlastnoruční výrobě kompostéru může postačit obyčejný plastový box s víkem.

Základní podmínkou je, mít v kompostu dostatečné množství žížal, nejlépe žížaly hnojní, které jsou žravé a "pracují rychle". V této souvislosti je dobré říci, že není nutné dávat jich do kompostu mnoho - stačí cca 30 kusů. Pokud budou mít dost potravy a vhodnou vlhkost, namnoží se samy. Pokud žížaly nemáte a nemůžete si je ani vykopávat na zahradě, můžete se stavit v poradně Veronica na Panské 9, kde si z našeho venkovního kompostu můžete několik žížal vylovit.

Druhou podmínkou je, udržovat kompost neustále vlhký "tak akorát". K tomu může posloužit zmíněná vrstva keramzitu na dně nebo trocha pilin nebo nařezaných novin v hlíně. Nejlepší však je vlhkost často kontrolovat a občas zalít.

Co do kompostu patří: zbytky zeleniny a ovoce, jejich slupky, skořápky z vajec (lépe rozdrcené), uschlé listy květin, vylouhovaný čaj i se sáčkem, menší množství jídla (záleží na velikosti kompostu, vhodné jsou např. těstoviny, vařená nebo syrová zelenina). Dále je možné přidávat menší množství natrhaných novin nebo pilin - třeba podeslýlku křečků (vhodně upravují vlhkost).

Co do kompostu nepatří: věci plesnivé nebo jakékoliv předměty s obsahem nebezpečných látek (barviva, ředidla, lepidla), nedopalky cigaret, zbytky masa, kosti, tuky, oleje, slupky ze salámů, kůže. Žížaly samozřejmě nedokáží rozložit nic z kovu, plastu, skla, gumy apod. V kompostu by také neměl být nadbytek dřevěných částic - pilin, větviček, kůry - protože se rozkládají poměrně pomalu a při rozkladu odebírají z půdy dusík, který potom chybí rostlinám.

Čerstvě přidaný odpad je dobré přihrnout vrstvou hlíny, aby se k němu žížaly lépe dostaly.

Časem jistě poznáte, co Vašim žížalám nejvíce chutná. Pokud se Vám stane, že se odpad dlouho nerozkládá, může to být tím, že žížaly pomřely, nejčastěji suchem. Pak je nutné si co nejdříve obstarat nové, jinak Vám odpad v kompostéru začne hnít a zapáchat. I při dobré péči budou žížalí jedinci postupně umírat. Tělíčka uhynulých žížal byste v kompostu ale hledali těžko, rychle se totiž stávají součástí koloběhu a rozkládají se spolu s ostatním materiálem. Není tedy třeba je vyndávat.

Při dodržení postupů je možné mít kompost i několik let a každých pár měsíců z něj získávat kvalitní substrát.

Tipy kde žížaly pořídit, najdete například na našich stránkách.

Přejeme hodně úspěchů Vám i Vašim žížalám.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů