Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Naši původní plži nám mohou škodit jen zcela výjimečně. Pokud nepoužíváme na zahradě chemii a máme na ní dostatek úkrytů pro volně žijící živočichy, končí jich většina brzy po vylíhnutí jako vítané zpestření jejich jídelníčku. Pochutnávají si na nich kromě kosů, drozdů, sýkorek a jiných ptáků i ropuchy, skokani a další obojživelníci. Z plazů se na plže specializují hlavně slepýši, z hmyzožravců rejsci, krtci a ježci. Mnoho jich také skončí v kusadlech střevlíků, svižníků, pavouků a dalších druhů dravého hmyzu, dokonce i škvorů, často ještě dříve, než se stačí vylíhnout z vajíček. Pokud máme zahradu blízko u lesa, smlsnou si na slimácích i larvy světlušek.
Trochu jiné to je s druhem, který k nám byl zavlečen s dováženou zeleninou a ovocem, s pověstným, zvláště žravým „španělským (portugalským) slimákem“. Jeho pravé jméno je plzák luisitanský. Vyznačuje se ohromným apetitem, výraznou hnědo-oranžovou barvou a velkou produkcí slizu, která mu umožňuje pohyb i při minimální vlhkosti a díky které bez problému přežívá i v sušších podmínkách.
Tak jsem přemýšlela, jak je přesvědčit, aby místo škození začali na zahradě pracovat pro mne a začala jsem je systematicky soustřeďovat na kompost hned vedle hadníku. Plži všech druhů jsou totiž ve zpracovávání organických zbytků stejně skvělí jako žížaly a možná dokonce i díky své žravosti a rozměrům lepší, dokáží velmi rychle „uklidit“ i mrtvé živočichy a libují si i v konzumaci exkrementů.
Taky jsem pozměnila způsob mulčování a kolem rostlin dávala jen slabou vrstvu suchého a pro slimáky tudíž odpudivého materiálu jako byl popel (ten jim reaguje se slizem a zřejmě je pak leptá a deptá), jehličí, piliny nebo usušená řezanka ze sousedova trávníku, později na podzim pak podrcené ořechové listí (údajně je jim velmi odporné lézt i přes ostrý písek a ječné plevy…).
Podobně postupujeme, když chceme „slizáky“ vytlačit ze zahrady. Pokud chytře využijeme, co rádi a neradi, můžeme je ze zahrady vytlačit metodou, kterou jsem si pro sebe nazvala „krok-sun-krok“. Nachystáme hromádky oblíbené pochoutky a za ně odrazující pruh. Postupně vše posunujeme směrem, kam je chceme vytlačit. Pro dobrou protislimáčí strategii potřebujeme vědět, co slimáci milují a nenávidí, takže:
Pokusím se shrnout, co mají plzáci obzvlášť rádi:
1/ Samozřejmě vás asi hned napadne déšť. Pokud neprší, potěší je večerní zálivka. Pokud jste zvyklí každý večer zahrádku alespoň mírně zavlažit nebo máte dokonce postřikovač, budou se u vás plži mít jak v pohádce a budou se k vám radostně slézat z celého okolí. Pokud vás tato představa nenadchla, zalévejte zásadně ráno a to jen jednou za několik dní, když vidíte, že už vám vadne i plevel, zato ale pak vodou nešetřete a zalijte pořádně, aby voda pronikla do hlubších vrstev. K velkým „pijákům“ je dobré zasadit obrácenou PET-láhev s uřezaným dnem nebo hliněnou nádobu a zalévat přímo ke kořenům. Výborná je i „kapková závlaha“, což je perforovaná hadice zakopaná v zóně kořenového vlášení, můžeme ji také celkem snadno vyrobit z PET – lahví, u kterých uřežeme dna a nasadíme jednu na druhou. Do první z nich nasadíme konec hadice a napojíme na zdroj vody. Jako koncovou nasadíme o něco větší typ PET-lahve s uřezaným hrdlem. Plži pak zůstanou na suchu a musejí se spokojit s rosou nebo čekat na déšť.
2/ Milují temnotu a vlhko, skrývají se v malých dírách a puklinách v zemi, vyhovuje jim půda s hrubými hroudami, takže pokud půdu na podzim brzy zryjeme, uděláme slimákům také radost a oni se nám odmění snůškami vajíček. Půdu rozmělněnou do malých hrudek musí opustit, takže pokud jim večer na takových záhonech necháme třeba prkýnka, velké listy zelí nebo rebarbory, hromádky trávy či něčeho podobného, můžeme je tam ráno snadno vychytat. Pokud chceme rýt, je lépe počkat až po prvních mrazech.
3/ Z rostlin jim kupodivu chutnají afrikány (Tagetes), samozřejmě kromě salátu a vůbec všech sladkých druhů zeleniny. Lákají je především rostliny oslabené (i naší přehnanou péčí), poraněné a nemocné. Pokud sklízíme jednotlivé listy, měli bychom to dělat ráno, jakmile oschne rosa aby do večera rány zaschly. Jinak ale moc vybíraví nejsou a pokud nemáte čistě vypleto, nakrmí se stejně často na plevelích (zvláště utržených) jako na zelenině.
4/ Osvědčeným lákadlem je pivo, to k vám přiláká slimáky nejen z vaší zahrady, ale i z širokého okolí na „mejdan“…
A co neradi?
1/ Neradi překonávají suché materiály, které je připravují o sliz, jako jsou piliny, plevy, písek, řezanka ze slámy. Také jehličí je odrazuje, asi tuší, že ve smrkovém lese si moc neužijí.
2/ Popel je leptá, stejně jako sůl. (Ale kdo by si solil zahradu?)
2/ Z rostlin jsou jim odporné hořké druhy jako např. hořčice a štěrbák (červené saláty také konzumují jen v případě nouze), vyhýbají se česneku, petrželi, pastináku, měsíčku, šalvěji, tymiánu a dalším. Zábranou může být mulč z nadrobno nastříhaného kapradí, vratiče, řebříčku, zeravu, přesličky, pelyňku apod. který rozprostřeme okolo ohrožených záhonů.
3/ Neradi lezou přes převis, lépe řečeno, prostě to neumí, takže na čem nám záleží, ohradíme třeba plechem s ven zahnutým okrajem.
Autor: Helena Vlašínová; Ekologická poradna Veronica
Další dotazy z kategorie: Zahrady a zemědělství Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.