Zákon o obalech a vratné zálohované obaly

Ačkoliv byly v minulých letech částečně odsuzovány k zániku, mají vratné zálohované obaly pro opakované použití svůj význam i své přednosti a z mnoha hledisek se jedná o perspektivní obaly. Ministerstvo životního prostředí je považuje za ekologicky šetrné a ekonomicky výhodné.

Návrat systému vratných zálohovaných obalů, ochrana spotřebitele

Systém vratných zálohovaných obalů byl v uplynulých letech hrubým způsobem poškozen a z velké části rozvrácen, což vyvolalo řadu nežádoucích dopadů. Zákon o obalech proto zavádí několik významných opatření k nápravě tohoto stavu a k obnovení důvěry v systém těchto obalů. Důležitá jsou zejména ustanovení § 9 zákona o obalech, která důkladně ošetřují oblast především ve vztahu k ochraně spotřebitele a z hlediska obnovení funkčního zálohového systému.

Výkup zálohovaných obalů nesmí být omezován v množství a ani vázán na nákup zboží. Toto ustanovení se vztahuje nejen na obchody, ale i na ostatní subjekty v celém obchodním řetězci. Tzn., že nejen obchodník nesmí omezovat množství výkupu od spotřebitele, ale ani velkoobchod (distributor) a výrobce nesmí omezovat výkup, odběr prázdných obalů od maloobchodů. Výkup zálohovaných obalů musí být zajištěn v prodejně, která je prodává, po celou provozní dobu. Pokud výrobce mění druh vratného zálohovaného obalu nebo ukončuje jeho výkup, je povinen tuto skutečnost oznámit odběratelům 6 měsíců předem. Zároveň v takových případech platí, že vratný zálohovaný obal musí být vykupován nejméně jeden rok od posledního uvedení na trh nebo do oběhu.

Vyhláška MPO č. 116/2002 Sb., další prováděcí právní předpis k zákonu o obalech, stanovuje způsob označování vratných zálohovaných obalů, a sice "zálohovaný obal". Doposud nebyla povinnost označovat tyto obaly zcela funkční, pouze někteří výrobci, především pivovary, je označovaly způsobem "vratný obal".

Vyhláška vyšla ve Sbírce zákonů dne 9. 4. 2002 a účinnosti nabyla dne 1.5.2002, s ní i povinnost uvedeného označování vratných zálohovaných obalů.

Zásadní novinkou je nařízení vlády č. 111/2002 Sb., které pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů stanovuje výši zálohy, platnou na uzemí celé ČR. Dne 29.3.2002 bylo vydáno ve Sbírce zákonů v částce 49. Pro sedm nejběžnějších typů vratných zálohovaných lahví určuje jednotnou výši zálohy 3 Kč. Nařízení vstoupilo v účinnost 45 dní poté, co bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů, tedy 13. května 2002. Během této lhůty měli prodejci čas na to, aby splnili požadavek zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a informovali spotřebitele o změně peněžní částky za vratné zálohované obaly nejméně 30 dnů přede dnem provedení změny.

Smyslem nařízení vlády je zajistit opět stabilní a funkční zálohový systém, který spotřebiteli (ale i obchodníkům apod.) poskytne jistotu pevné výše zálohy a její navrácení. Jedná se o další významný krok k obnovení důvěry v zálohový systém. Dřívější nežádoucí náhlé změny výše záloh již nejsou možné podle zákona o ochraně spotřebitele. Nařízením vlády nyní navíc zaniknou rozdílné výše záloh (od 0 - do 4 Kč) u vybraných druhů vratných zálohovaných obalů, jež byly v prodejnách praktikovány a spotřebitele většinou nemotivovaly k vracení lahví.

Pokud výrobci nápojů projeví v budoucnu zájem o doplnění dalších typů lahví, které splňují požadavky na opakované používání, do nařízení vlády, může být seznam vratných zálohovaných lahví s pevnou výší zálohy rozšířen.

Druhy obalů, které obsahuje nařízení vlády

Láhev na víno 1 l, láhev na minerální vodu 0,7 l, láhev na limonádu a sodovou vodu 0,33 l, láhev na ovocný sirup 0,7 l, pivní láhev 0,5 l (NRW), pivní láhev 0,5 l (ALE), láhev na minerální vodu 0,33 l

§ 9 zákona o obalech přináší ještě jednu významnou novinku, a sice tzv. právo spotřebitele na výběr. Jedná se o povinnost obchodů s prodejní plochou nad 200 m2, které prodávají nápoje v nevratných obalech, nabízet od 1.1.2002 spotřebitelům stejné nápoje i ve vratných zálohovaných obalech, pokud taková alternativa na trhu existuje.Spotřebitel má tak zajištěnu dostupnost nápojů i ve vratných zálohovaných obalech, která byla doposud problematická především kvůli odmítavému postoji většiny velkých prodejců k těmto obalům.

Legislativní výklad MŽP přitom upřesnil, že stejným nápojem se rozumí:

• nápoje podle druhů, skupin a podskupin tak, jak jsou definovány ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a
• nápoje podle § 2 písmen a) až d) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 292/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Stejným nápojem je tedy např. limonáda, minerální voda ochucená a přírodní, stolní voda ochucená, sodová voda, sirup, vína podle druhů apod. Jestliže prodejny, jejichž prodejní plocha je rovná nebo větší než 200 m2, nabízí tyto nápoje v nevratných obalech, musí je nabídnout i ve vratných zálohovaných lahvích, pokud na trhu v těchto obalech existují. Rozhodující je tedy členění nápojů podle druhů, skupin a podskupin, nikoli členění na značku či výrobce. V případě minerálních vod, limonád, sirupů nebo vín je existence alternativy těchto nápojů ve vratných zálohovaných obalech na trhu stále dostatečně široká.

Z uvedeného tedy vyplývá, že prodejce se povinnosti umožnit spotřebiteli právo na výběr nezbaví v případě, že by nápoje odebíral jen od výrobců, kteří je plní pouze do nevratných obalů. Na volbě velkých obchodů ovšem zůstává, od kolika dodavatelů budou jednotlivé druhy nápojů odebírat a nabízet spotřebitelům, zda jen od jednoho či od několika.

Tuto povinnost kontroluje Česká obchodní inspekce, pokuta za její neplnění činí až 500 tis. Kč. Legislativní výklad MŽP dále upřesnil, že prodejní plochou se rozumí plocha, na které se fyzicky nacházejí mimo jiné ty druhy nápojů, které jsou uváděny do oběhu. Prodejní plochou je tedy celková plocha, která se výhradně používá k prodeji výrobků. Při provádění kontroly a při zjišťování velikosti prodejní plochy obchodu (200 m2) nebude kontrolní orgán fyzicky přeměřovat její velikost, jak se domnívali někteří kritici, ale vycházet bude ze stavební dokumentace a kolaudačního řízení k příslušné stavbě, kde jsou tyto údaje k dispozici.

Nápoje ve vratných zálohovaných obalech jsou pro spotřebitele stále atraktivní

V souvislosti s obnovením práva spotřebitele na výběr se objevily i různé reakce a názory, především ze strany některých obchodních řetězců, že zákazníci nemají o nápoje ve vratných zálohovaných obalech zájem a že zákon nutí obchody k něčemu, co lidé vlastně ani nechtějí. Skutečností je, že neexistence kvalitního právního předpisu v této oblasti, zhroucení systému vratných zálohovaných obalů a dramatické omezení nabídky nápojů v nich především v super, hyper a mega marketech vedl mimo jiné k tomu, že si velká část spotřebitelů na nápoje v jednocestných obalech poměrně rychle zvykla, část spotřebitelů k tomu byla přinucena právě ztrátou nabídky.

V souvislosti s výše uvedeným je třeba zmínit, že kritiky jsou nejčastěji právě ti, kteří doposud dlouho právo na výběr spotřebiteli neumožňovali anebo jej dokonce stále neumožňují. "Postavit na nohy" zhroucený zálohový systém chvíli potrvá, spotřebitel se o svých právech navíc musí dozvědět a příslušné prodejny musí začít zákon respektovat. V takové situaci by neměly zaznívat předčasné závěry o zájmu či nezájmu, hodnoťme teprve s určitým časovým odstupem.

Ukazuje se, že nemalá část občanů tradiční zálohový systém podporuje a požaduje jej. Při vzniku zákona o obalech byla právě otázka znovuzavedení vratných zálohovaných obalů předmětem veliké "veřejné zakázky" jak ze strany občanů formou petice, tak ze strany starostů stovek měst a obcí. Rovněž zkušenosti z řady českých obchodů, které neomezily právo spotřebitele na výběr, většinou potvrzují zájem zákazníků o nápoje ve vratných zálohovaných obalech. A především, na Ministerstvu životního prostředí i na České obchodní inspekci stále přibývá konkrétních podnětů a stížností občanů, že maloobchody, porušují zákon o obalech a neumožňují spotřebiteli právo na výběr. Zejména se jedná o prodejny řetězců Albert, Hypernova a Penny Market. Oznámené případy budou v brzké době řešeny tak, aby došlo k nápravě, pokud skutečně dochází k porušování zákona. Maloobchody se tedy zcela zbytečně vystavují nepříjemnostem, ačkoliv samy často prohlašují hesla typu "Pro zákazníka cokoliv" a ačkoliv…

…nápoje ve vratných zálohovaných obalech mohou být atraktivní i pro maloobchod

Jedná se totiž o produkty, které má smysl prodávat v maloobchodní síti, mohou přinést zisk a v základních druzích (pivo, minerální voda, limonáda, sirup a víno) jsou dostatečně dostupné na trhu. Ekonomickou výhodnost nápojů v těchto obalech potvrzuje příklad pivovarů či minerálních vod.Vratný zálohovaný obal zatěžuje prodejní cenu piva pouhými 20 haléři, včetně nákladů na nákup obalu a jeho strojní umytí, (jaký jiný obal lze pořídit za tak nízkou částku!). V případě, že by bylo pivo baleno do PET lahví, došlo by k navýšení jeho ceny až o tři koruny, nehledě na snížení kvality nápoje. Při porovnání cen stejného objemu stejných značek minerálních vod v obou typech obalů v českých maloobchodech vychází cena ve vratných zálohovaných obalech až o čtvrtinu levněji, ačkoliv na ně nejsou realizovány slevy a podpůrné prodejní akce.

Nejenom, že nákup nápojů ve vratných zálohovaných obalech je zpravidla výhodnější, ale lze navíc předpokládat, že jejich prodejní cenu nenavýší ani náklady na zajištění povinností zpětného odběru a využití podle zákona o obalech. Jak již bylo zmíněno v úvodu, funkční zálohový systém tyto povinnosti již dnes splňuje, zatímco pro jednocestné obaly bude jejich splnění vyžadovat nemalé rostoucí finanční náklady. Vratné zálohované obaly tedy jsou ekonomicky zajímavé.

Prodej nápojů v těchto obalech měl v ČR dlouholetou a funkční tradici, a to ještě nedávno. Rovněž v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Dánsku, Švédsku apod. jsou přirozenou součástí nabídky maloobchodních sítí. Zákon o obalech navíc dobře ošetřuje funkčnost zálohovaného systému a zajišťuje řešení případných potíží, např. výši zálohy či řádné odebírání obalů na všech článcích obchodního řetězce.

Vratné zálohované obaly a životní prostředí

Vratné zálohované lahve pro opakované použití mají kladný vliv i z hlediska ochrany životního prostředí.Tyto obaly jsou jedním z vhodných nástrojů, jak omezit produkci odpadů. Tím, že se používají opakovaně (průměrně 30 - 40 x), omezují rovněž výrazně těžbu surovin, šetří přírodní zdroje a množství energie k výrobě nových obalů. Emise škodlivin do ovzduší při přepravě nápojů v těchto obalech mohou negativně ovlivnit celkovou environmentální bilanci jen v případě dlouhých přepravních vzdáleností distribuce nápojů, což při jejich průměrné vzdálenosti v ČR (cca 112 km) neplatí.

Je ekologicky přínosnější vratné zálohované láhve svážet k opakovanému použití, než znečišťovat krajinu obaly na jedno použití, plnit jimi skládky nebo je vytříděné přepravovat k dotřídění a následně k recyklaci, například až do Číny. PET granulát pro výrobu PET lahví se mimo jiné často dováží ze vzdálených zemí, např. až z USA. Značným problémem PET lahví a dalších jednocestných obalů je navíc jejich časté spalování v kamnech méně uvědomělými občany a následné znečišťování ovzduší.

V případě jednorázových nápojových obalů se situace v ČR stala neúnosnou, když v letech 1995 - 1999 narostlo množství např. PET lahví čtyřnásobně. Tento trend doposud pokračoval. Odhady za rok 2000 ukázaly, že produkce PET lahví na nápoje v ČR dosáhla kolem 50.000 tun, tedy zhruba jedné miliardy kusů. Účinnost jejich třídění přitom dosáhla asi 30 %, zbývající množství těchto obalů skončilo většinou na skládkách nebo pohozeno v přírodě.

Smyslem nového zákona o obalech je podpořit opakované používání obalů a zároveň podpořit recyklaci odpadů z obalů a zmenšit jejich množství ukládané na skládky a do přírody v souladu s principem prodloužené odpovědnosti povinných osob. Je to bezesporu veřejný zájem a věřme, že se jej podaří naplnit.