Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Rubrika „ekologická poradna“ z časopisu Veronica. Zobrazte si všechny poradenské články.
Hned na začátku musím říct, že mateřství změnilo můj pohled na ledacos, ale rozhodně mě nutí přemýšlet, jakým směrem se naše společnost ubírá. A ne vždy jsem přesvědčená, že správným. V životě ráda zkouším nové věci a u bezplenkové komunikační metody (bezplenkovky) tomu nebylo jinak. Cesta k ní pro mě ale nebyla jednoznačná. Byla jsem rozhodnutá, že budu používat látkové pleny. Bez plenky, na nočník... to mi přišlo příliš. Nicméně mě myšlenka lákala a pár týdnů před porodem jsem přečetla knihu Bez plenky od Ingrid Bauerové, kde jsem načerpala základní informace.
Kořeny komunikační bezplenkové metody jsou v tradičních kulturách v Africe a Asii. Matky nosí své děti v šátku a v případě potřeby je vytáhnou a nechají je vyčůrat na zem. V západním světě maminky nabídnou dítěti klasické WC, nočník nebo umyvadlo. Signály, na které musí být matka citlivá, jsou: náhlé ztichnutí, nebo naopak zrychlené pohyby, otřepání se, hlasité tlačení anebo přestávka v kojení. Dítěti můžeme pomoci například zvukem „sssss". Bezplenkování v západní civilizaci neznamená, že dítě učíte sedět na nočníku. Pouze reagujete na vyměšovací potřeby a snažíte se, aby je mohlo vykonat mimo plenku co nejčastěji.
Nejlepší je začít s metodou co nejdřív. Pokud neodpovídáme na signály, které nám dítě dává, mizí mezi 4. až 6. měsícem. S první dcerou jsme začali s bezplenkovkou v osmi týdnech. S druhou jsme začali již od prvního týdne a musím říct, že je to ještě lepší. Zvykla si totiž, že ji dám na nočník, počká, než si všimnu, a vyčůrá se až do něj.
Ráda bych se zmínila o rozdílu mezi látkovými a jednorázovými plenami. Obecně je velmi rozšířený názor, že jednorázové plenky jsou sice dražší při nákupu, ale tyto náklady se srovnají výdaji na praní a žehlení látkových plen. Není tomu tak. Za dva roky používání jednorázových plen vydají rodiče přibližně 28 500 Kč a za látkové pleny (pořízení, praní, žehlení) zhruba 15 700 Kč. Úspora je tedy téměř 13 000 Kč.
Z průzkumu jihočeské ekologické organizace Rosa mezi rodiči vyplynulo, že lidé používající jednorázové pleny spotřebují během dvou let tunu odpadu, který končí na skládkách nebo ve spalovnách. Doba rozkladu na skládce je asi 250 let. U bezplenkové metody se používají bavlněné pleny, protože když se do nich dítě pomočí, vadí mu mokro a dá vědět. Rodič si toho všimne a plenu vymění. Při použití jednorázových plen tomu tak být nemůže, protože dítě je neustále v umělém suchu a rodič plenku vymění, až uzná za vhodné (většinou je spotřeba kolem 8 plen za den, u látkových je to až 40 za den).
Komunikační metodu lze praktikovat buď s použitím plen, nebo bez. Záleží na ženě. My jsme používali látkové plenky, když jsme byli venku nebo na návštěvě. Doma byla dcera po většinu času bez plen. V případě potřeby jsem ji přidržela v klubíčku nad čínským nočníkem. Je menší než normální a dá se pohodlně držet mezi nohama. Dítě je s vámi neustále v kontaktu a cítí se příjemně. Mnoho rodičů od bezplenkování odrazuje počasí. V létě to jde jednoduše, ale v zimě je to složitější. Nejpraktičtější jsou kalhoty na stahování nebo s děravým rozkrokem, které dovolují rychle reagovat.
Je téměř pravidlem, že se na vás okolí bude dívat jinak. Zvlášť pokud posadíte na nočník několikaměsíční miminko uprostřed obchodního domu nebo ho dáte čůrat na trávu ve městě. Zažili jsme několik nepříjemných situací, ale většinou se lidi ptají se zájmem a zvědavostí. Samozřejmě ne vždy je možné dítěti vyhovět. Nic si z toho nedělejte, neměli byste se stát otroky metody ani dítěte.
Největším přínosem se pro mě stalo, že jsme se na sebe s dcerou naladily. Když jsem přišla na její signály, nebyl už důvod nechávat ji počůrat do plen. Navíc byla nadšená z toho, že vnímám její potřeby. Já jsem ušetřila pleny, práci i peníze. Stejně jako dospělí i miminka čůrají po probuzení. Dále po vytažení ze šátku, po jídle, některá při kojení nebo těsně po. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že každá dcera se projevovala jinak. U první jsem se musela spíše naladit na její biorytmy (denní doba, jídlo, probuzení). U druhé je vyměšování spojeno hlavně s jídlem. Čůrá nebo kaká po kojení a po probuzení. Ale každé dítě je jiné a je potřeba k němu tak přistupovat. V případě vývojových změn (přetáčení na stranu, plazení, lezení, chůze) může dojít k přerušení signálů. Dítě prostě zrovna zajímá něco jiného víc, ale pak se zase vrátí do starých kolejí. Starší dcera je od devatenácti měsíců bez plenek a chodí na nočník nebo na záchod sama. Samozřejmě, že se nám stávaly různé nehody, zvlášť při příchodu nového sourozence. Přesto jsem ráda, že jsme s bezplenkovkou začali. Naučili jsme se při ní něco i my rodiče.
Bezplenková komunikační metoda nesouvisí jen s tělesnými potřebami, ale i s celkovým vývojem dětí. Žádné miminko přirozeně nechce ležet v mokru nebo ve špíně. Jsou-li děti nuceny zůstávat ve svých výkalech i několik hodin, není divu, že se nechtějí učit na nočník ve věku, kdy většina rodičů teprve začíná zkoušet děti na něj posazovat. Pokud chcete být v harmonii nejen s přírodou, ale také s vaším dítětem, zkuste bezplenkovou komunikační metodu. Možná budete sami překvapeni.
Ing. Hana Zuchnická (1983) – absolventka Mendelu, Zahradnické fakulty v Lednici, spolupracovnice Veroniky a Nadace Partnerství, matka dvou dětí