Eko-v-ložky

Začátkem tohoto roku napsal Martin Mach do Ekolistu článek Vložky pro ekoložky. Sympatické je, že se tohoto tématu ujal muž. Jedná se o spotřebitelské téma velmi blízké nakupování a výběru dětských plenek, tedy zboží, které je pro maminky až na výjimky nepostradatelné. Se stejnou obvyklostí se setkáme i v případě nákupu a výběru menstruačních vložek. Vše směřuje k  ženám, a přesto „vykopl" muž, tak díky mu za to.

Ačkoliv v ekologické poradně i v osobním životě toto spotřebitelské téma řeším zřídka, nabídka alternativních výrobků jak v obchodech (zpravidla se zdravou výživou, nikoliv drogeriích, jak by se dalo očekávat), tak i na internetu naznačuje, že žena o svých každoměsíčních nezbytnostech mnoho nemluví, ale přemýšlí, vybírá a nakupuje.

Co rozhoduje?

Chceme se hýčkat jako v bavlnce, za pohodlí (ne)šetřit, mít více času, vytvářet méně odpadu, používat materiály šetrné k přírodě a být in? Podle čeho se rozhodujeme? Potřebujeme se cítit bezpečně, čisťounce, zdravě? Na otázky nám mohou odpovědět reklamní letáčky a televizní spoty. My jsme se však rozhodly zeptat se „ekoložek". Sestavily jsme dotazník, který nám posloužil ke kvalitativnímu výzkumu. Elektronická verze dotazníku se brzičko vymkla z  okruhu ekoložek a vyplněné odpovědi nám přicházely i z míst, která nejsou baštami uvědomělého spotřebitelství. Původní obavy z překračování intimity se ukázaly jako mylné. Ženy si chtějí povídat, přemýšlet a vybírat.

A co jsme zjistily?

Dotazníky se nám vrátily od 30 žen, z toho 12 z nich má děti. Tři z  nich používají látkové vložky, jedna pohárek a ostatní jednorázové vložky. Více než polovina oslovených používá tampony, jedna specifikovala tampony z biobavlny. Jedenáct žen pratelné vložky zná, ale nepoužívá, 13 žen tuto možnost nezná. Jedna z maminek používá kompostovatelné dětské plenky, 8 maminek plenky bavlněné.

Devět žen, které používají vložky jednorázové, je chtějí přestat používat nebo je kombinovat s pratelnými vložkami, 10 žen o změně ještě neuvažovalo, 7 žen by si látkové vložky podle návodu ušilo.

Nejméně ženy uvažují při nákupu o obalu výrobku a výrobci. Za rozhodující považují ženy savost, přilnavost ke spodnímu prádlu, materiál, tloušťku, viditelnost a křidélka. Cena přichází na řadu až po těchto vlastnostech. Největšími překážkami při rozhodování, zda látkové vložky začít využívat, uvedly ženy tyto:

• nemám dostatek informací, nevím, kde se kupují

• nemám čas každý den prát

• nemám možnost intimně prát a sušit (v zaměstnání)

• je to nepohodlné

• nevěřím, že pratelné vložky jsou dostatečně bezpečné pro prádlo

• není mi příjemný kontakt s krví

• ještě jsem neměla čas si je opatřit a zorganizovat si vše tak, abych je mohla začít používat

• těžko už bych zvládala další věc ve svém praktickém životě ve prospěch co nejšetrnějšího způsobu počínání ve vztahu k životnímu prostředí

• obtížnost v  situacích, kdy nemám možnost prát, nebo kdy se může stát, že není možnost vložku včas vyměnit (na cestách, na společenských akcích apod.)

Hromada odpadu

Na výrobu vložek a tamponů se používá papír, buničina, bavlna, ale také umělé hmoty a chemické látky v  podobě parfémů a gelujících látek a bělidel (to je informace nejen pro 75 % dotázaných žen, které složení neznaly nebo jen tušily). Obaly jsou zpravidla plastové. Použité vložky a tampony končí ve směsném odpadu. Nedají se recyklovat, prostě se použijí, vyhodí a pořídí nové. 80 % dotázaných uvedlo, že mají cyklus 11-13 do roka. Předpokládejme, že tedy 12× spotřebujeme během 5-8 dní trvání cyklu 18 kusů vložek. Vyjde nám hromádka 216 kousků vložek na jednu ženu ročně (2,16 kg odpadu). V Česku ke konci roku 2005 bylo 3 170 860 žen ve věku 12-55 let včetně. Teoreticky pak Češky vloni vyprodukovaly 6 849 058 kg komunálního odpadu.

Máme na výběr?

• Menstruační pohárky: vyrobené ze silikonu (přírodní guma), cenově výhodnější než běžné vložky a tampóny. Krev se v něm shromažďuje a po vyjmutí se prostě vylije. Pohárek se opláchne a je opět připraven k použití.

• Tampony z mořské houby: získávané v oblasti Karibiku, zcela přírodní bez dioxinů a syntetických vláken, biodegradabilní, používají se podobně jako běžně dostupné tampony. Mořská houba není rostlina, ale živočich žijící v teplých mořích. V minulosti byla hojně využívána k  nejrůznějším účelům, dnes se s ní setkáte ponejvíce jako pomůckou pro odličování nebo jako houbou na mytí. Mořskou houbu lze jistě považovat za obnovitelný zdroj, je však otázkou, co by pro přírodu znamenalo její masové využívání.

• Pratelné vložky: dámské hygienické vložky Popolini jsou vyrobeny ze 100% biobavlny, lze je prát i na 90 °C, sami si můžete nastavit jejich tloušťku dle potřeby. Naše maminky je asi nepoužívaly, ale babičky by mohly vyprávět. A vy si můžete spočítat - jedna stojí kolem 50 Kč, potřebujete tak 3 kusy, na skvrny zkuste použít žlučové mýdlo.

• Tampony bez aplikátoru Natracare: běleny bez chloru, vyrobené z  certifikované biobavlny, bez přídatných látek a parfemace

• Vložky Natracare: z  přírodních biodegradabilních materiálů, běleny bez chloru