Obnovitelné suroviny

O obnovitelných zdrojích se hovoří zejména ve spojitosti s výrobou elektřiny a tepla. Bohužel většinou skutečně jen hovoří a píše, velmi málo se dosud u nás používají. V této Ekologické poradně se zaměříme na oblast využívání přírodních zdrojů, o níž se dokonce i málo mluví - na obnovitelné suroviny.

Alternativní zdroje surovin

Nespočetné množství výrobků a materiálů, které používáme a jež mají zásadní vliv na kvalitu našeho života, se vyrábí z fosilních zdrojů, nejčastěji z ropy. Pro každý účel přitom příroda poskytuje produkty, z nichž lze pomocí vhodné technologie materiály se stejnými vlastnostmi vyrobit (k odklonu od používání přírodních produktů došlo v nedávné minulosti - umělé hmoty z petrochemie "vítězí" zhruba od poloviny 20. století). Stavební materiály z nepálené hlíny a slámy, nábytek a podlahy ze dřeva, textilie z rostlinných vláken a ovčí vlny, čisticí prostředky na bázi lehce odbouratelných tenzidů vyrobených z rostlin či živočišných tuků, přírodní barvy a nátěry, obalové materiály - to jsou jen některé příklady toho, co dávno známe, co je ale třeba s patřičným zájmem a argumentací znovu objevovat a prosazovat. Dnes jsou navíc známé i alternativy pro další petrochemické produkty (plastové fólie, izolační materiály, jednorázové výrobky), které lze dobře nahradit materiály ze škrobu, cukrů, celulózy a rostlinných olejů. Uvedené výrobky mají plnohodnotné materiálové vlastnosti a zejména je oceníme při dožití: při likvidaci nezatěžují životní prostředí - jsou dobře biologicky odbouratelné a často je lze i kompostovat. Zmíněné výrobky tedy představují možnost trvale udržitelného hospodaření v uzavřených cyklech.

Obnovitelné suroviny a zemědělství

Hlavním argumentem pro používání obnovitelných zdrojů pro výrobu energie je zamezení dalšímu vypouštění oxidu uhličitého, který způsobuje skleníkový efekt a tím i změnu zemského klimatu. V zemích, kde obnovitelné zdroje energie podporují - například v Rakousku, kde biomasou, zejména dřevem, topí zhruba 20 % domácností - se ukazují i další významné přínosy. Pro mnoho rakouských sedláků dnes pěstování palivového dřeva představuje významný doplněk jejich celkové produkce a tedy i zdroje obživy. Stejný význam - tedy nové perspektivy pro domácí zemědělství a alternativu k produkci potravin - má i příklon k používání obnovitelných surovin. Na produkci surovin se pak samozřejmě váže zpracovatelský průmysl. Zejména pro venkov to znamená nejen udržení pracovních míst, ale i vytváření míst nových. Při dodržení principů šetrného hospodaření, čili ekologického zemědělství, pak v souvislosti s využitím obnovitelných surovin nemluvíme o ničem jiném než o trvale udržitelném rozvoji.

Obnovitelné suroviny v našem prostředí

Lidé dnes tráví neuvěřitelných 90 % života v uzavřených prostorách. Pro všechny oblasti stavění a bydlení jsou na trhu výrobky z obnovitelných surovin, které se funkčností a estetikou vyrovnají konvenčním výrobkům. Předčí je ale v tom, co nazveme "příjemný pocit".

Dřevo

Dřevo je surovinou například pro nábytek, stavební materiál, podlahy, papír, stavební izolace, textilní vlákna, dřevitou vlnu, obaly, hračky a nádobí. Hledejme nábytek z masivního dřeva, který neobsahuje formadelhyd jako například dřevotříska. Povrch by měl být ošetřen přírodním lakem, voskem nebo olejem. Podlahy z domácích druhů dřeva se hodí pro všechny obytné prostory, jen ve vlhkých místnostech je třeba řádného ošetření. Dřevo by se mělo ve velké míře vrátit rovněž do stavebnictví. Už proto, že taková stavba je vynikající "konzervou" oxidu uhličitého, který se vrátí do atmosféry za velmi dlouhou dobu.

Len a ovčí vlna

Len a ovčí vlna jsou využívány pro textilní vlákna, látky a tepelné izolace. Len dále slouží pro obalový materiál, podpůrná vlákna či podestýlku. Izolace ze lnu, konopí a ovčí vlny představují dnes špičku tepelných stavebních izolací z obnovitelných surovin. Uplatní se navíc i jejich pohodlná a bezpečná instalace - na rozdíl od minerální vlny. Ovčí vlna má v interiéru rovněž velký význam pro udržení vzdušné vlhkosti. V kombinaci s dalšími přírodními stavebními materiály, zejména nepálenou hlínou (cihly, výplně nenosných stěn i omítka) představují dnes základ ekologicky uvědomělého a komfortního stavění.

Rostlinné oleje a vosky

Ze slunečnice, řepky či lnu se vyrábí barvy, laky, lazury, čisticí prostředky, mazadla, linoleum, kosmetika i farmaceutické výrobky. Například na podlahu (i velmi zatěžovanou) se hodí linoleum, které se vyrábí ze lněného oleje, pryskyřice, rozemletého dřeva a juty jako podkladu. Klasické linoleum je tedy alternativou k velmi rozšířenému PVC, kterému bychom se měli - kvůli potřebě chlóru k jeho výrobě - raději vyhnout. Všechny chlórové výroby totiž představují nebezpečí pro ozónovou vrstvu atmosféry. Autorka z vlastní zkušenosti na nedávném stavebním veletrhu v Brně ví, že výrobci podlahových krytin o problematice PVC nemají ani ponětí. Skutečnost, že staré dobré linoleum je dnes dvakrát dražší než PVC, svědčí o tom, že poptávka na trhu je bohužel nepatrná.

Pšenice, kukuřice, brambory

Škrob se využívá pro biologicky odbouratelné jednorázové výrobky a obaly v potravinářství a gastronomii, pěněné výplně balení, lisované obalové formy, lepidla, modelovací hmoty atd.

Skutečným přínosem proti zavalení planety plastovými obalovými materiály jsou jejich škrobové alternativy (naštěstí začaly být v některých zemích povinné). Koupíte-li elektronické zboží zabalené v krabici vyplněné pěněnými křupkami, ověřte si, jestli nejste těmi šťastnými, kteří mohou křupky vysypat na kompost. Použitý materiál namočte - je-li škrobový, rozpustí se. Na kompostu tedy při prvním dešti zmizí. Přírodě v norském Lillehammeru takto pomohlo, že párky se na olympiádě prodávali na škrobových táccích. U nás je používá například letošní biozemědělec roku, pan Ševčík, a to na balení sušeného ovoce. Tácek lze tedy buď hodit na kompost nebo, je-li libo, i sníst .

Obilná sláma

Sláma je využívána především na stavební materiál, tepelné izolace a podestýlka. O stavění ze slámových balíků se lze dovědět v Ekologické poradně ROSA a na jejích internetových stranách www.ecn.cz/rosa.

Nedostatek objektivních informací

Nejen v ČR bohužel stále neexistuje důsledné značení výrobků podle původu surovin a spotřebitel tedy nemůže získat potřebné informace. Navíc neexistuje dostatek nezávislých spotřebitelských informací o výrobcích a jejich vlivu na životní prostředí a konzument je proto odkázán pouze na sdělení od výrobců, kteří ovšem často informují neobjektivně.

Nezávislé údaje lze hledat například v Ekologických poradnách sdružených v Síti ekologických poraden ČR (STEP). Zmíněné poradny nedávno vydaly publikaci sloužící pro potřeby těch, kteří poskytují spotřebitelům nezávislé informace. Kniha má název Spotřebitelské OTÁZKY a ODPOVĚDI ekologických poraden. Řada kapitol se k tématu, o němž dnes píšeme, vztahuje. Například jsou zde z pohledu původu surovin probrány tepelné izolace, další statě se věnují hračkám a kreslicím potřebám, pracím prostředkům a odpadům.

Mnohé z toho, co by se mělo a mohlo stát každodenní součástí našeho života, je k vidění na specializovaných výstavách. Jedna z nich, v rakouském Welsu, se konala na začátku března. I když byla zaměřena především na efektivní využívání energie, o materiálech a bydlení zde bylo rovněž spousta údajů. Nejzajímavější postřehy z naší návštěvy najdete na www.veronica.cz v rubrice Energetická poradna.