Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Rubrika „ekologická poradna“ z časopisu Veronica. Zobrazte si všechny poradenské články.
Kancelář se postupně stává pracovištěm stále větší části lidí, kteří v ní tráví nezřídka mnohem více než osm hodin denně. Není tedy vůbec od věci podívat se na provoz kanceláře očima řekněme podnikového ekologa. V tuto chvíli pomiňme budovu, v níž se naše kancelář nachází, i značnou část vybavení s tím, že zřizování či vybavování nové kanceláře se budeme věnovat jindy, a podívejme se na zboží denní kacelářské spotřeby, na jehož výběru se můžeme snadno sami podílet.
Používání recyklovaného papíru a papírových výrobků (např. obálek) je samozřejmě jednou z důležitých součástí ekologicky šetrného chování v kanceláři. Při použití recyklovaného papíru se šetří až 75 % spotřeby energie, 80 % spotřeby vody a až 100 % primárních surovin, tedy dřeva.
Širšímu používání recyklovaného papíru zatím brání celá řada problémů a pochybností, například:
Základní odpovědí na tyto otázky je, že kvalita recyklovaného papíru umožňuje jeho použití všude tam, kde se používá i papír "normální". Pro grafický recyklovaný papír je zpracována směrnice pro udělování značky "Ekologicky šetrný výrobek", která kromě podílu sběrového papíru garantuje i užitné vlastnosti. Součástí zahraničních směrnic (např. rakouské značky, německého "Modrého anděla", či severské "Bílé labutě") je i potvrzení nejméně tří předních výrobců kopírek, že jejich stroje používání recyklovaného papíru nijak nepoškozuje. Najdete-li některou z těchto spolehlivých značek na balení grafického papíru, nemusíte mít o jeho kvalitu starost. I trvanlivost dokumentů na recyklovaném papíru je podle výzkumů naprosto dostatečná pro všechny běžné potřeby.
V souvislosti s šetrným používáním papíru ještě pár dalších typů: papír má dvě strany, pro poznámky lze připravit úřezy z částečně použitých papírů, papírový odpad ukládáme odděleně a odnášíme do sběrny. Přitom nesmíme zapomenout oddělit nepapírové části jako spony, laminové obaly či okénka obálek, které další zpracování použitého papíru znesnadňují.
Jednorázové plastové propisky (s nevyměnitelnou náplní) jsou známým zdrojem kancelářských odpadů a zdravý rozum káže používat tužky, jejichž náplň lze vyměnit, nebo plnicí pera. Ani u obyčejné tužky není jedno, kterou si vybereme. Barevné laky, které se vyskytují zejména na těch levnějších, obsahují často v pigmentech barev těžké kovy, zejména kadmium, a to u odstínů v oblasti červená-žlutá. Mnohem lepší jsou tužky s přírodním dřevěným povrchem, nelakované.
Skutečný problém však představují nejrůznější fixy, popisovače a zvýrazňovače. Jsou nabízeny v širokém sortimentu, ale mají mnoho společného: jsou jednorázové, obsahují vysoký podíl plastů a mají krátkou životnost. Většinou vyschnou mnohem dříve, než se jejich náplň vypotřebuje. Mnohé z nich obsahují organická rozpouštědla (často aceton) a konzervační činidla. Používání těchto "pomůcek" bychom měli nahradit například speciálními tlustými pastelkami vhodnými na psaní po papírové tabuli (flipchartu) a tuhými ořezávacími popisovači. Tam, kde je použití fixů nevyhutelné, použijeme typy s vodou ředitelnými barvami, eventuálně na bázi etanolu. (Zmiňme na tomto místě i žádoucí používání vodou ředitelných lepidel a korekturních laků.) Někdy je ovšem třeba psát na hladký povrch, a pak je typ s organickým rozpouštědlem nutný. Tehdy je třeba dbát alespoň na větrání místnosti.
Samozřejmě bychom se měli vyhnout fixům, jejichž plastová část je vyrobená z PVC. Problémem je, že na většině výrobků se tato skutečnost zatím nedá poznat.
O papírovém odpadu jsme už mluvili. Co se týká psacích potřeb, je nejsnazší zacházení s ořezávacími tužkami. To, co se ořeže, patří do kompostu - mimochodem, i v kanceláři lze a je třeba třídit kompostovatelný odpad. Ten je tvořen zejména zbytky od vaření kávy a čaje a zbytky ovoce a zeleniny od "svačinek". Možností, co s takovým odpadem, je několik. Buď v obci existuje třídění kompostovatelného odpadu, nebo někdo z pracovníků odnáší odpad na svou zahrádku, nebo - a to je způsob, který používáme ve Veronice - založíme v kanceláři bedýnku se žížalovým kompostem. Hlína, kterou žížaly z našich zbytků vytvoří, se použije při přesazování květin.