Který prací prášek?

[Pozor: článek obsahuje některé již zastaralé a neplatné informace.]

S touto otázkou se na ekologické poradny obracejí lidé, kterým jde nejen o vyprání prádla, ale také o to, aby při praní použili prášek, který má co nejmenší nepříznivý vliv na životní prostředí. Otázka je to velmi důležitá, protože pracích prostředků použijeme v našich domácnostech každoročně kolem 15 kilogramů na hlavu. Pro snazší hledání odpovědi sestavuje ekologická poradna v jihočeské organizaci ROSA již řadu let přehled pracích prostředků, které se na našem trhu vyskytují. Skutečnost, že ani s tímto přehledem v ruce není volba pracího prášku jednoduchá, dává najevo otázkou v jeho názvu: Jak si vybrat prací prášek? Letos již poněkolikáté se hodnocení soustřeďuje na obsah fosforu (fosfátů) v pracích prostředcích. Ten totiž v našich podmínkách zůstává pro hodnocení vlivu pracích prostředků na životní prostředí klíčový. Fosfáty samy o sobě nejsou pro člověka rozhodně škodlivé, fosfor je biogenní prvek. Problémy působí až tehdy, když se jejich účinky - přehnojení fosforem - projeví v povrchových vodách. Rozvoj mikroorganismů známý jako vodní květ znemožňuje rekreační využívání nádrží, v případě vodárenských nádrží vznikají vážné problémy při úpravě pitné vody. Fosfor ve splaškových vodách asi z poloviny pochází právě z pracích prostředků. V současné době jsou sice známy technologie na jeho chemické či biologické odstraňování v čistírnách odpadních vod, jsou to však nákladné a dlouhodobé záležitosti. Kromě toho tyto technologie nejsou prakticky použitelné pro případy malých a roztroušených zdrojů znečištění, jako jsou např. malé obce či rekreační zařízení. Na druhé straně existuje téměř okamžité řešení spočívající v používání bezfosfátových pracích prostředků. Jejich výroba nepředstavuje pro velké výrobce technologický problém a zkušenosti mnoha zemí Evropy i světa ukazují na nezbytnost a účelnost tohoto opatření. Přesto na českém trhu bezfosfátových pracích prostředků rok od roku ubývá. A to navzdory existenci Dobrovolné dohody mezi Sdružením výrobců pracích prostředků (Benckiser, Henkel, Procter and Gamble, Setuza a Unilever) a Ministerstvem životního prostředí, v níž se výrobci mimo jiné ke zvýšení podílu bezfosfátových prostředků na trhu zavázali, stejně jako ke spolupráci s programem značení ekologicky šetrných (dle kritérií bezfosfátových) výrobků, který ve skutečnosti otevřeně bojkotují. Hlavu si samozřejmě nelámou ani obdobným doporučením Evropské komise, které vzniklo již v roce 1989 a které navíc požaduje zlešení inrormací o výrobcích, které se tisknou na obal prášků. Podivné chápání této výzvy najdeme například u výrobků firmy Henkel, které sice fosfáty neobsahují, ale z obalu se to dozvědět nelze. Již dva roky se tam objevuje výraz "změkčovače".

Naivnější z nás nechť tedy uvěří nejnovějšímu dobrovolnému aktu, tentokrát devadesáti procent evropských výrobců pracích prostředků, který slibuje omezení nepříznivých vlivů pracích prostředků na životní prostředí. Evropská komise o něm informovala v červenci 1998. A my ostatní se vydejme do drogerie s nadějí a s letáčkem. Mýdlo s jelenem tam najdeme určitě. A na bezfosfátové prášky se alespoň zeptáme. Věřte, že důsledné požadavky spotřebitelů jsou silnější než dobrovolné dohody.