Plenky a životní prostředí

V českobudějovické poradně Rosa vydali letáček, který srovnává látkové a jednorázové plenky - jak jsou vhodné pro rodiče, jak pro miminko a jak pro životní prostředí.

Zahraniční prameny jasně dokazují, že jednorázová plenka zatíží naše prostředí víc než látková. Např. podle materiálů WEN (Womens Environmental Network) je tzv. ekologická stopa jednorázové plenky 2x větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plenek se spotřebuje až 10x víc surovin a 3x víc energie než u plenek látkových, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení. Vlivy na prostředí jsou navíc závislé na způsobu výroby buničiny, která je hlavní součástí jednorázových plenek, na tom, jak má daná továrna vyřešeno čištění odpadních vod a jak se buničina bělí.. Dále se na výrobu jednorázových plenek používají umělé hmoty, jejichž výroba se na prostředí také podepíše. Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 plenek a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4 000 plenek, které v nasáklém stavu váží jednu tunu. Takové množství odpadu vyprodukují za dva roky dva dospělí lidé. Tento nerecyklovatelný odpad buď zabere místo na skládce nebo shoří v nákladné a rizikové spalovně odpadů. Naopak látková plenka po mnohonásobném použití zteří a nakonec může zcela neškodně dožít v kompostu. Nesmíme zapomenout ani na dopravu - těch 4 000 plen se musí z továrny dostat k zákazníkům a odpad zase na skládky či do spaloven, to vše většinou po silnici nákladními auty. Oproti tomu plenka bavlněná se koupí jen jednou - 60 kusů většinou vystačí i na dvě a více dětí. Vlivy na prostředí při používání látkových plen můžeme navíc hodně ovlivnit sami - tím, jak a v čem pereme, jak sušíme a žehlíme. Ekologové doporučují správně plnit pračku, prát pouze na 60°C v bezfosfátovém pracím prášku, sušit na volném vzduchu a od 3 měsíců věku dítěte nežehlit - z hygienického hlediska dítě nestrádá a vy ušetříte elektřinu. Pokud jste v přírodě, stačí počuranou plenku vymáchat v čisté vodě a usušit na sluníčku, těch pár pokakaných zaprat obyčejným mýdlem. Z hlediska vlivů na prostředí látkové plenky vyhrávají na celé čáře.

Plenky a naše peněženka

Často se setkáme s  názorem, že jednorázové plenky jsou sice dražší při nákupu, ale když si uvědomíme, co vody a elektrické energie spotřebujeme na praní a žehlení plenek látkových, tak jsou celkové ekonomické náklady srovnatelné. Vzali jsme tedy papír a tužku, vyplněné dotazníky od maminek a počítali. I když jsme tušili, že látkové plenky vyhrají i ekonomicky, sami jsme byli překvapeni výsledkem. Ekologicky šetrná maminka, která dává přednost látkovým plenkám, hodně ušetří nejen na životním prostředí - při balení jednoho dítěte jí v peněžence zůstane skoro 20 000 Kč. Při našich výpočtech jsme brali průměrný věk přebalovaní 2 roky - dnes je to ale často právě kvůli používání jednorázových plenek víc, neboť děti, které jsou stále v "suchu", si neupevňují reflex pro žádání nočníku. Počítali jsme, že dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 plenek - jednorázovek, za dva roky tedy, jak jsme již výše uvedli, přibližně 4 000 plenek, za něž rodiče při průměrné ceně 6,2 Kč zaplatí téměř 25 000 Kč. Za plenky látkové, které stojí 20 Kč a kterých si obvykle pořizujeme 60, zaplatíme pouze 1 200 Kč. Látkové plenky se musí prát a v prvních týdnech i žehlit. Z našich dotazníků vyplynulo, že plenky se perou většinou ve 2-3 várkách za týden, tedy maximálně 312 várek prádla za 2 roky. Po třetím měsíci již většina rodičů nežehlí, předtím tato činnost zabere asi hodinu denně. Spotřeba elektřiny na praní na 60 °C je 1,3 kWh. Za 312 várek spotřebujeme 406 kWh v ceně 3,4 Kč, tedy celkem 1 380 Kč, na žehlení pak 0,3 kWh za den, za 3 měsíce asi 30 kWh, tj. 100 Kč. Na praní ještě potřebujeme vodu - průměrná pračka spotřebuje 50 l, za 312 cyklů to je 15,6 m3 vody, jejíž průměrná cena v ČR je asi 40 Kč/m³, zaplatíme tedy 624 Kč. Nejdražší je prací prášek, na jednu várku ho spotřebujeme asi 100-150 g v ceně kolem 10 Kč (to jsou ceny kvalitnějších a tedy dražších prášků), za 312 várek za dva roky tedy zaplatíme 3 120 Kč. Sečteme-li vše, zbývá přibližně 20 000 Kč ve prospěch látkových plenek. Vypočtené údaje jsme zaokrouhlovali, konkrétní částky se mohou lišit podle ceny vody, podle druhu pracího prášku a podle toho, jakou pračku a žehličku máme.

Při našich výpočtech jsme zanedbali poplatky za odpad - přesto, že právě produkce odpadu je největší ekologický "hřích" jednorázových plenek. Poplatky za komunální odpad jsou ale bohužel většinou vyměřeny na "hlavu", takže každý (i naše miminka v jednorázových plenkách) platíme stejně - poplatek však obec odvozuje od skutečných nákladů na likvidaci odpadu a ta bude se stoupajícím množstvím odpadu stoupat - bude třeba stavět nové skládky a spalovny.

Plenky a naše pohodlí

Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Často však rodiče podlehnou argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a taky, že dítě zůstane suché pouze v papírových plenkách. Pokud vezmeme jako základ práci s plenkami tak 3 hodiny týdně (s výjimkou prvních žehlicích týdnů), měli bychom se zamyslet například i nad tím, kolik času strávíme například na nákupech při hledání akční slevy jednorázových plenek. Zanedbatelné není ani možné nebezpečí zbytků chemických látek z výroby umělých hmot, které zůstávají v papírových plenkách. Informaci Greenpeace o nalezení nebezpečného tributylcínu sice výrobci vyvrátili, ale běžně se plenky na tyto látky netestují. Srovnání skutečných výhod a nevýhod nebývá zřejmé na první pohled a v reklamních letáčcích výrobců jednorázových plenek se pravdy nedobereme. Např. ve Velké Británii už někteří reklamu prokoukli (taky se jim tam balíky s použitými plenkami hromadí o nějaký ten rok déle) a založili hnutí příznivců "opravdových" (rozuměj látkových) plenek. Jednorázové plenky odkázali tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo - na cesty, případně na noc, a pro obtížné situace. Možná by nám jejich zkušenost mohla být inspirací. Vrátíme-li se při výběru plenek k tradici, darujeme našemu dítěti to nejcenější - zemi bez zbytečných odpadků.

Vlaďka Hejzlarová