Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Zaměřuje se na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod.
Centrum Veronica sídlí v budově, která byla postavena v roce 2006 jako první česká veřejná budova splňující pasivní standard. Od toho se odvíjí nízká spotřeba energie, široké využívání obnovitelných zdrojů energie a celkově nízkouhlíkový provoz budovy. Zdroje emisí skleníkových plynů zahrnují spotřebu energie (tepla) na vytápění budov (štěpka – obnovitelný zdroj), spotřebu elektrické energie, spotřebu paliv pro služební cesty zaměstnanců, dále spotřebu materiálů a služeb a produkci odpadů a odpadní vody.
jsme začali měřit pro roky 2014 - 2016 a výsledky nás příjemně překvapily. Stopa je zhruba 7 - 8x menší než podobných institucí. Ukázalo se, že při použití ekologických technologií dnes běžně dostupných na trhu a při preferenci veřejné dopravy u služebních cest lze dosáhnout výrazně nižší uhlíkové stopy na jednoho zaměstnance. Neusnuli jsme na vavřínech a v letech 2017 - 2020 jsme pokračovali v měření.
Při zjišťování uhlíkové stopy se sledují 3 oblasti (Scopes):
Díky ekologičnosti svého provozu neprodukuje Centrum Veronica žádné emise v rámci Scope 1 a 2. Nemá žádné přímé emise z kotlů, vlastněných automobilů či klimatizace. Elektřinu i teplo nakupuje z obnovitelných zdrojů, takže vznikající emise skleníkových plynů jsou nulové. Všechny emise spadají do kategorie nepřímých emisí Scope 3, což je unikátní situace (ve srovnání s jinými veřejnými budovami či podniky, jejichž uhlíková stopa byla analyzována). Sem patří služební cesty zaměstnanců, spotřeba papíru, tonerů, nákupy počítačů, ukládání komunálních odpadů na skládku atp.
Nejvýznamnějším zdrojem uhlíkové stopy jsou emise spojené s životním cyklem a distribucí spotřebované elektřiny a tepla (tzv. WTT emise). Ty vznikají i v případě využívání obnovitelných zdrojů energie, jsou součástí Scope 3 (nepřímých emisí). Na dalším místě jsou emise spojené s dopravou – ať už využívání soukromého auta pro dojíždění tak služební cesty zaměstnanců.
S potěšením konstatujeme, že naše uhlíková stopa stále klesá. Roli má rozhodně koupě elektromobilu v roce 2019, kdy se díky tomu projevil pokles spotřeby benzínu a nafty pro dojíždění zaměstnanců a provozní pojížďky. V roce 2020 byl vliv pandemie na pokles spotřeby tepla a elektřiny.
známe od roku 2020. Snižuje ji především to, že obec cíleně směřuje k využívání obnovitelných zdrojů energie formou fotovoltaických elektráren, vytápěním obce biomasou, využíváním solárních kolektorů. V obci se spotřebuje 2x více obnovitelné energie, než neobnovitelné.
Uhlíková stopa obce Hostětín dosahuje hodnoty přibližně 2,5 tuny CO2e na obyvatele za rok. Pokud ji srovnáme s průměrem ČR, je na tom obec z hlediska produkce skleníkových plynů velmi dobře. Minimálně 2 - 3x lépe než ostatní obce a města, která si zatím uhlíkovou stopu spočítala. Přečtěte si více, stáhněte si celý dokument výpočtu US.