Vyhlídky na Brno
Na této stránce si můžete přečíst studii Vyhlídky na Brno (2008), která vychází ze stejnojmenného projektu, popisující vyhlídková místa v Brně. Studii zpracoval Karel Hudec, fotografiemi vyhlídky zdokumentoval Milan Peňáz. V tištěné podobě je možné si studii zapůjčit v knihovně Ekologické poradny Veronica.
V roce 1995 zpracoval Český svaz ochránců přírody v Brně pro Útvar hlavního architekta (ÚHA) Brno studii o bodech v okolí Brna, z nichž je zajímavý nebo esteticky působivý výhled na Brno. Zdůvodnění a obsah této původní studie zůstává nadále aktuální a v následujícím textu je pouze zopakován.
Město Brno je známé a atraktivní svým okolím. Podle Ivana (1995) tato atraktivnost "má základ v pestré geologické stavbě, členitém reliéfu a poloze města na styku dvou hlavních geologických horopisných soustav našeho státu - Českého masivu a Západních Karpat. Jejich dílčí jednotky v okolí Brna - Brněnská vrchovina a Dyjsko-Svratecký úval - představují v důsledku rozdílných přírodních podmínek velmi kontrastní typy krajiny. Základní protiklad, zdůrazněný osídlením a hospodářskou činností člověka, můžeme pozorovat ze všech vyhlídkových bodů v Brně. Je to v podstatě kontrast mezi krajinou tvořenou členitým, převážně vrchovinným reliéfem na skalních horninách, s chudými půdami, velkými lesními komplexy a pouze omezenými zásahy člověka, proti které stojí ploché, jednotvárné území poříčních rovin a pahorkatin na málo odolných sedimentech, avšak s úrodnými půdami, které bylo v průběhu několika tisíc let trvajícího osídlení téměř zcela odlesněno a přeměněno v zemědělskou a sídelní krajinu."
Rozdíl v nadmořské výšce mezi nejnižším a nejvyšším bodem katastru Brna a jeho nejbližšího okolí dosahuje ca 350 m, a to při velkých rozdílech na velmi krátké vzdálenosti. Například Svratka v Pisárkách leží v úrovni ca 200 m n.m., vrchol kopce Strážná v Novém Lískovci je 295 m n.m. a nejvyšší kóta v Kohoutovicích je 414 m n.m.
Členitost reliéfu a poloha Brna na hranici dvou geologicky odlišných soustav je umocněna z hlediska přírodního prostředí i klimaticky a v důsledku toho i biogeograficky. Rozdíl v průměrných teplotách mezi nejníže a nejvýše položenými částmi Brna je téměř 2 °C, což způsobuje značné rozdíly v nástupu i konci vegetačního období, výšce i délce trvání sněhové pokrývky aj. (Quitt 1995). Dyjsko-svratecký úval je pro svoje teplé a suché podnebí biogeograficky okrajem panonské provincie stepí, zatímco pahorkatiny Českého masivu jsou součástí hercynika - zóny středoevropských listnatých hájů. Na okraje tohoto masivu na teplých půdách (vápence, hadce) pronikají teplomilné formy rostlin i živočichů z jižního panonika až na území Brna (např. z rostlin koniklec velkokvětý nebo kosatec nízký, ze živočichů kudlanka nábožná).
Všechny tyto skutečnosti jsou známé i ve veřejnosti, která využívá brněnské okolí nejen k propagaci města a jeho návštěvám, ale brněnské okolí je i pro brněnské obyvatele vhodným rekreačním a turistickým zázemím. Naproti tomu je v povědomí veřejnosti málo zakotvena a využívána skutečnost, že tento ráz okolí a členitost reliéfu umožňuje krajinářsky působivé výhledy na Brno samé a na jeho vztah k okolí, a to prakticky ze všech světových stran. V těchto pohledech se zobrazuje především samotná silueta města, s dominantami Špilberku a Petrova, za vhodného počasí a denní doby téměř ve formě malebných vedut. Neméně však zajímavý je z týchž míst pohled do širšího zázemí města. Za dobré viditelnosti jsou možné pohledy na sever až po Sýkoř a Babí lom s Vranovskými lesy, na východ přes Litenčické vrchy až po Buchlov v Chřibech, na jih přes výběžky Ždánského lesa a Výhon na Pavlovské vrchy a Falkenstein v Rakousku.
Všechny tyto pohledy ukazují tedy nejen malebnost města a jeho dominant. Na pohledech do okolí je možné přímo vidět i přírodní podmínky a krajinu v okolí, jež určila a stále ovlivňuje vzhled a význam Brna. Nelze přitom opomenout i fakt, že v horizontu těchto výhledů jsou i historicky významné dominanty nejen města samého (Špilberk, Petrov), ale i dominanty spjaté s historií Brna jako širšího centra. Především je to Mohyla míru jako památník bitvy u Slavkova a dále Pavlovské vrchy, věhlasné sídlištěm lovců mamutů stejně jako místo s nejsevernější vojenskou stanicí na hranici římské říše ve střední Evropě. Jsou tu vidět i body spjaté se jmény literátů - Mrštíků, Těsnohlídka, Merhauta, Kostky-Neumanna: hřeben Podkomorských lesů s krajem Pohádky máje, Vranov, údolí Svitavy stejně jako kraj Maryši pod výběžky Ždánského lesa.
Považujeme proto z hlediska obyvatel i návštěvníků Brna za důležité, aby všechny významné vyhlídkové body v Brně a okolí byly využity k poznání a propagaci města a okolí, jeho krás a zajímavostí. Nelze přitom podcenit ani vliv těchto vyhlídek na vytváření vztahu brněnských obyvatel k jejich vlastnímu městu.
Zásady využití
Aby vybrané vyhlídkové body sloužily uvedeným účelům, vychází se z následujících zásad:
Jako nutné
a) jednotlivé vyhlídkové body zpřístupnit
b) na každém bodu vytvořit možnosti nerušeného výhledu
c) poskytnout na místě maximální informaci o pozorovaném území
Jako vhodné
d) učinit tyto body atraktivní i po dalších stránkách
a) Zpřístupnění jednotlivých bodů. Podle jednotlivých bodů je možné uvažovat o zpřístupnění pro motorizované návštěvníky (komunikace, parkovací možnosti), pro cyklisty nebo pěší návštěvníky. Pro všechny návštěvníky by bylo nutné vytvořit vhodný systém orientačních tabulí. Na každém bodu je nutné uvažovat s vytvořením dobře přístupné, zpevněné a z hlediska návštěvníků bezpečné vyhlídkové plošiny, na některých místech případně vyvýšené rozhledny.
b) Nerušený výhled by byl na vybraných místech stanoven jako přednostní funkce místa. Tomu by se muselo na některých místech přizpůsobit zejména ozelenění svahů ve směru výhledů.
c) Na každém bodu by bylo vhodné umístit jednoduchou skicu pozorovaného území a tabuli s vysvětlující legendou k jednotlivým místům či celkům.
d) Učinit jednotlivé body maximálně atraktivní pro veřejnost nejen z hlediska vlastní funkce. Některé bude zřejmě možné spojit s odpočinkem jak pro běžné návštěvníky, tak v blízkosti sídlišť např. pro matky s dětmi. U atraktivních a motoristům přístupných míst je možné uvažovat s pronajmutím místa pro stavbu občerstvovacího zařízení. U některých bodů bude zřejmě nezbytné ponechat maximálně přírodní stav, u jiných naopak by bylo vhodné doplnit místo kulturním objektem (přírodní plastiky, pomníky atp.).
Lokalizace jednotlivých bodů
O vyhlídkových bodech, z nichž by byly patrné specifické rysy Brna, městské dominanty a celkové pohledy na město neexistuje žádná speciální práce. Pouze Popelář (1962) sepsal přehled bodů, z nichž mají být podle mínění brněnských občanů nejkrásnější pohledy na město. Jsou to následující:
1 - Strom u Soběšic
2 - Bílá hora v Juliánově
3 - Luh u Přízřenic
4 - Červený kopec
5 - Kamenný vrch (resp. terasa "Myslivny")
6 - Kraví hora
7 - Špilberk
V této souvislosti je zajímavé, že všechny staré pohledy na Brno včetně prvých vedut ze 16. století přinášejí pohledy na Brno od jihu, respektive východu. Na těchto obrazech vyniknou především brněnské dominanty - Špilberk a věže kostelů včetně měnící se siluety brněnského dómu na Petrově. Naproti tomu malíři XX. století objevili spíše směr od jihozápadu. V žádném případě se neobjevuje pohledový směr od severu, který patrně nepřinášel malířům vhodné kopcovité pozadí pro siluetu města.
Nicméně Popelářovy body mohou dodnes sloužit za základ pro vytčení hlavních vyhlídkových bodů na město. Je však nutné tento seznam jednak revidovat, jednak doplnit. Rozvoj a rozšiřování města do okolí totiž na jedné straně vytváří nové pohledy, na druhé straně však někde omezuje výhledy z tradičních bodů.
Na základě těchto úvah a konzultací s dalšími zájemci byly vytipovány a zkontrolovány následující body (číslovány od severu záporným směrem - mapová příloha 1):
1. Lelekovice Babí lom
2. Ořešín Horka
3. Soběšice Strom
4. Štefánikova čtvrť Husovický kopec (Mičkova stráň)
5. Černá Pole Nad arboretem
6. Maloměřice Hády
7. Vinohrady Akátky
8. Slatina Stránská skála
9. Juliánov Bílá Hora
10. Nové Černovice Olomoucká
11. Černovice Pískovna
12. Horní Heršpice Dálnice
13. Moravany Řeky
14. Bohunice Jihlavská
15. Štýřice Kejbaly
16. Štýřice Kamenná kolonie
17. Štýřice Červený kopec
18. Nový Lískovec Kamenný vrch
19. Nový Lískovec Myslivna
20. Jundrov Holedná
21. Komín Chochola
22. Medlánky Medlánecký kopec
23. Královo Pole Palackého vrch
24. Žabovřesky Wilsonův les
25. Stránice Barvičova
26. Stránice Žlutý kopec
27. Brno-střed Kraví hora
28. Brno-střed Špilberk
29. Brno-střed Františkov (Terasy pod Petrovem)
Je nutné upozornit, že na některých místech nejsou v terénu vyhlídkové body zcela jednoznačně definovatelné, neboť vhodný pro výhledy může být například celý delší hřeben (Holedná, Červený kopec) nebo je vhodný vyhlídkový bod níže než vrchol kopce a tím je výhled v některém směru omezen (Bílá hora) atp. Při eventuálním výběru z více alternativ je v takových případech nutné uvažovat s dalšími faktory (dosažitelnost, návštěvnost a možnost úprav včetně nákladů na ně).
Ve výběru míst nejsou uvažovány výškové stavby, i když ty poskytují v mnoha ohledech ojedinělé vyhlídky zejména do širšího zázemí města. Patří k nim především Bohunice - Fakultní nemocnice, Kohoutovice - vodojem, bývalá kavárna Grand Prix, Královo Pole - Strojírenská fakulta VUT, Žlutý kopec - nemocnice, alumnát, Petrov - věže, Maloměřice - retranslační stanice na Hádech. Jedinou výjimkou je Špilberk, kde však jsou uvažovány pohledy z veřejně přístupných teras.
Grantový projekt, z něhož vychází tato závěrečná zpráva, měl za cíl posoudit současný stav vybraných míst, uskutečněné praktické aplikace na jednotlivých vyhlídkových bodech, krajinné změny, které funkci vyhlídkového bodu ovlivňují a navrhnout znovu způsob využití místa a jeho případných nezbytných úprav. Kromě toho byla možnost nalézt a posoudit nové vyhlídkové body. Nezbytnou součástí projektu je fotografická dokumentace, která při současné digitalizaci umožňuje mnohem dokonalejší zpracování.
Závěrečná zpráva je zpracována podle jednotlivých bodů, jejich přesná poloha je na připojené mapce a v tabulce. V závěru zprávy je pak souhrnné zhodnocení a technické podrobnosti.
Přehled a charakteristika vyhlídkových bodů
| Číslo | Katastr | Název | Souřadnice | Azimut | Nadm. výška | |
| 01 | Lelekovice | Babí lom | 49°18'19.659"N, 16°34'33.407"E | 130-240 | J | 521 |
| 02 | Ořešín | Horka | 49°16'47.81"N, 16°36'36.01"E | 180-290 | JZ | 410 |
| 03 | Soběšice | Strom/Ostrá horka | 49°14'50.851"N, 16°37'21.277"E | 300-010 140-240 |
SSZ J |
404 |
| 04 | Štefánik. čtvrť | Husovický kopec | 49°12'53.603"N, 16°37'45.368"E | 090-250 | J | 245 |
| 05 | Černá pole | Nad arboretem | 49°12'52.602"N, 16°36'52.094"E | 190-270 | JZ | 230 |
| 06 | Maloměřice | Hády | 49°13'13.41"N, 16°40'24.772"E | 160-280 | JZZ | 410 |
| 07 | Vinohrady | Akátky | 49°12'21.342"N, 16°39'21.331"E | 240-330 | SZZ | 293 |
| 08 | Slatina | Stránská skála | 49°11'25.381"N, 16°40'33.183"E | 220-050 | SZ | 310 |
| 09 | Juliánov | Bílá hora | 49°11'38.717"N, 16°39'33.101"E | 170-350 | Z | 300 |
| 10 | Nové Černovice | Olomoucká | 49°11'11.828"N, 16°38'50.749"E | 240-350 | SZZ | 240 |
| 11 | Černovice | Pískovna | 49°10'36.475"N, 16°38'49.971"E | 230-040 | SZ | 240 |
| 12 | Horní Heršpice | Dálnice | 200 | |||
| 13 | Moravany | Řeky | 49°9'11.659"N, 16°33'59.014"E | 320-090 | SSV | 307 |
| 14 | Bohunice | Jihlavská | 49°10'26.262"N, 16°35'11.113"E | 020-140 | V | 270 |
| 15 | Štýřice | Kejbaly | 350-100 | SV | 310 | |
| 16 | Štýřice | Kamenná kolonie | 49°10'59.334"N, 16°35'12.96"E | 280-360 | SZ | 247 |
| 17 | Štýřice | Červený kopec vyhlídka louka pod vyhl. |
49°10'53.321"N, 16°34'55.675"E 49°10'54.571"N, 16°35'4.83"E |
290-060 000-100 |
S SV |
360 |
| 18 | Nový Lískovec | Kamenný vrch | 49°11'5.856"N, 16°33'5.705"E | 140-240 | J | 360 |
| 19 | Nový Lískovec | Myslivna | 49°11'5.856"N, 16°33'5.705"E | 340-090 | SV | 365 |
| 20 | Jundrov | Holedná | 49°12'48.34"N, 16°32'15.92"E | 391 | ||
| 21 | Komín | Chochola | 49°13'26.346"N, 16°32'41.228"E | 080-180 | JV | 307 |
| 22 | Medlánky | Medlánecký kopec | 49°14'4.083"N, 16°34'4.697"E | 180-280 120-220 330-070 |
JZ J SSV |
308 |
| 23 | Královo Pole | Palackého vrch | 49°13'30.509"N, 16°34'6.403"E | 210-350 090-210 |
Z JJV |
339 |
| 24 | Žabovřesky | Wilsonův les | 49°12'12.223"N, 16°34'23.942"E | 320-040 | S | 280 |
| 25 | Stránice | Barvičova | 49°12'8.969"N, 16°34'27.447"E | 010-090 | SV | 327 |
| 26 | Stránice | Žlutý kopec | 49°11'37.575"N, 16°35'18.038"E | 060-210 | JV | 287 |
| 27 | Brno-střed | Kraví hora schody Grohova koupaliště |
49°11'59.992"N, 16°35'22.265"E 49°12'3.51"N, 16°35'12.543"E |
120-200 100-210 |
JJV JJV |
275 - 290 |
| 28 | Brno-střed | Špilberk rozhledna jižní vyhlídka severní vyhlídka pomník L.Souches |
49°11'40.257"N, 16°35'59.533"E 49°11'37.401"N, 16°35´55.291"E 49°11'38.849“N, 16°36´1.81“E 49°11'41.319"N, 16°36'2.335"E |
300-180 100-290 020-070 320-130 |
SVV JJZ SV SV |
282 |
| 29 | Brno-střed | Františkov I. | 49°11'25.793"N, 16°36'30.146"E | 070-240 | JJV | 235 |
| II. | 49°11'27.405"N, 16°36'22.49"E | 120-300 | JJZ | |||
| III. | 49°11'28.888"N, 16°36'20.71"E | 280-040 | S | |||
Body 12 a 20 nebyly dokumentovány, bližší zdůvodnění viz text.
Seznam vyhlídkových bodů
Autor všech fotografií Milan Peňaz
01. Lelekovice - Babí lom
Horizont: Nejznámější vyhlídkový bod v okolí Brna, s velkolepým kruhovým pohledem, zahrnujícím současně i pohled na brněnské dominanty a severní část Brna v širším krajinném rámci. Horizont zahrnuje ve směru S - JZ Českomoravskou vrchovinu po Sýkoř, Květnici, jadernou elektrárnu Dukovany a Bobravskou vrchovinu, na SV - JV Drahanskou vrchovinu vč. Kojálu a horní stanice lanovky na Macoše, Hády a Kalečník, na J přes severní okraje Brna (Vranov, Jehnice, Lelekovice, hřeben Baby) po Javorinu v Bílých Karpatech, Výhon a Pavlovské vrchy.
Popis současného stavu: Rozhledna vybudovaná v 60tých letech KČTL je ve vyhovujícím stavu, včetně značené přístupové cesty na turistické trase z Lelekovic po hřebeni Babího lomu. Pravidelným živým inventářem rozhledny je tč. pan Jaromír Váňa, který za slunečního svitu předvádí různá kouzla mýdlovými bublinkami a vypouští papírové „vlaštovky". Územní vztahy: Rozhledna je přístupná pěší trasou, s nejbližšími parkovišti pro motorová vozidla v Lelekovicích, Svinošicích a na Vranově. Nedaleko hřebene vede i lesní asfaltová silnička Lelekovice - Svinošice, s přípojkou na Vranov, využívaná především cyklisty. V zimě je přístup ztížený, je však možný jak pro pěší, tak pro běžkaře (z Vranova až bezprostředně pod hřeben).
Záměr využití: Není zřejmě potřeba měnit současné využití.
Uvažovaná opatření: Instalace orientačního zákresu. Vzhledem k významu místa pro obyvatele Brna by bylo vhodné podporovat správce objektu při údržbě objektu a udržování čistoty.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Rozhledna je v území PR "Babí lom", změna současného režimu však není nutná.
Poznámky: Pohled na Brno je nejvhodnější pozdě odpoledne, podmínkou je velmi průzračné počasí (velké vzdálenosti). Foto detail 03751 Rozhledna na Babím lomu, 03850 „Bublinkář" p. Jaromír Váňa při akci.
02. Ořešín - Horka
Horizont: Z lokality je výhled na severní části Brna (Řečkovice, Královo Pole) a jeho okolí. Ohraničen je směrem k V zalesněným hřebenem kopců mezi Soběšicemi a Útěchovem, k Z hřebenem Baby. Dominantou Brna je Špilberk a vysoké stavby v západní a severozápadní části města (Kohoutovický vodojem, Strojnická fakulta VUT).
Popis současného stavu: Naprosto nerušený rozhled, patrně vůbec nejupravenější vyhlídka, bohatý mobiliář, parkoviště, nedaleko restaurace (ranč).
Územní vztahy: Lokalita je dobře přístupná polní cestou, vedoucí z Ořešína na Útěchov. Cesta je pokračováním asfaltové ulice Klimešovy na Ořešíně, kde je také konečná stanice autobusu MHD. Klimešova ul. je využívaná i motorovými vozidly, převážně místními obyvateli a návštěvníky koňské farmy. Parkování je možné po celé délce této ulice až po koňskou farmu.
Záměr využití: Vzhledem k atraktivitě místa (vycházková trasa Ořešín - Útěchov, koňská farma) a zázemí služeb (restaurace, MHD) je možné uvažovat různé způsoby využití.
Uvažovaná opatření: V návaznosti na další výstavbu v místě.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Je v souladu.
Poznámky: Fotografovat je vhodné ráno až brzy dopoledne, pro výhled na Brno je nezbytná dobrá viditelnost! Foto detail 03644 Vybavení vyhlídky.
03. Soběšice - Ostrá horka / Strom
Horizont: Podle Popeláře (1962) je z této lokality nejkrásnější pohled na Brno, a to jak na všechny dominanty města a celé historické jádro, tak i na zasazení města do krajiny od Hádů na JV přes Výhon a Pavlovské vrchy na J, hřeben Kohoutovických lesů, Holedné, Podkomorských lesů a Baby na Z a Vranovské lesy s Babím lomem na S.
Popis současného stavu: V roce 2008 byla zásluhou občanského sdružení Soběšická garda dokončena a předána k užívání veřejnosti technicky velmi dobře vyřešená rozhledna. Nejvyšší kóta kopce je označena pomníkem s deskou s nápisem, že na tomto místě (U kaple) byl vytýčen první trigonometrický bod na území ČSR v roce 1759, pomník byl vybudován při přeměřování kóty v r. 1959. Název „U kaple" je památkou na jezuitskou kapli,která zde stávala v 18. stol. Po celé délce hřebene prochází značená turistická cesta.
Územní vztahy: Kóta je nedaleko sídliště Lesná, v jeho rekreačním zázemí, navazuje na Soběšice. Celý vrcholový lesík je ohraničen oplocenými zahradami, jedinými přístupovými komunikacemi prochází značená turistická cesta: polní cestou odbočující ze silnice Lesná - Soběšice a na druhé straně vychází do ulice Soběslavovy v Soběšicích, která odbočuje kolmo ze silnice Královo Pole - Soběšice. Jedině u křižovatky ulice Soběslavovy a Pod kaplí je místo pro zaparkování auta, na silnici Lesná - Soběšice je možnost parkování velmi omezená (plná čára uprostřed vozovky od trafostanice až po první dům v Soběšicích).
Záměr využití: Zřejmě zůstat u využití vyhlídky především při pěší turistice, dalšímu využití místa brání velmi omezená plocha lokality, oplocení celého okolí a nemožnost parkování.
Uvažovaná opatření: Podle zřizovatelů rozhledny je hlavním dalším úkolem zajistit přístupovou cestu k patě rozhledny aspoň pro pěší, s povolením výjimky pro vjezd vozidel záchranné, bezpečnostní a požární služby, pro vozidla správce objektu a lesa a pro zdravotně postižené občany.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Zejména přístupnost je nutné přezkoumat z hlediska územního plánu a uvažované výstavbě v okolí.
Poznámky:Perfektní výhled, zejména směrem na jih, je nejlepší brzy ráno nebo pozdě odpoledne. Foto detail 03617 Pomníček - první trigonometrický bod na území ČR. 03619 Nová rozhledna dokončená v XI. 2007.
04. Štefánikova čtvrť - Husovický kopec (Mičkova stráň)
Horizont: Dominantou je pohled na východní část Brna, především na Svitavskou kotlinu - na Husovice, tovární čtvrti Brna a Komárov. Obzor k V je uzavřen masivem Hádů, Novou horou se sídlištěm Vinohrady, dále Bílou horou, na J pak obrysy Výhonu a Pavlovských vrchů, na JZ Petrovem a na Z Černými Poli.
Popis současného stavu: Vyhlídkový bod je nyní v ruderalizovaných porostech s hustým porostem křovin a ojedinělými stromy v pokračování ulice Mičkovy, nad ulicí Provazníkovou.
Územní vztahy: Lokalita je přístupná z ulice Mičkovy, kde je možné parkování aut a pokračování pěšky, nebo pěšky zespodu neudržovanými pěšinkami od zastávky trolejbusu Tomkovo náměstí.
Záměr využití: Jako vyhlídkový bod.
Uvažovaná opatření: Jen jednoduché vymezení vyhlídkového bodu, s přístupovou komunikací, orientačním zákresem a případně pořízením lavičky. Nezbytná je vcelku nenáročná sadovnická úprava.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: V současné době je zpracován projekt na celou lokalitu, na který je možné navázat.
Foto: Snímky byly pořízeny z terasy podniku AIS Software (soukromý, běžně nepřístupný objekt). Vhodné je pozdní odpoledne, i když pohledy proti slunci mohou být také efektní.
05. Černá Pole - Nad arboretem
Horizont: Dominantou pohledu je V část Brna, od Vinohrad a Bílé hory na JV přes Bobravskou vrchovinu, Kohoutovické lesy, Holednou, Podkomorské lesy, Babu a Babí lom na SZ. Ve vnitřním horizontu je to pohled na historické centrum do severovýchodu přes Arboretum MZLU, sportovní zařízení v nivě Ponávky, východní stranu Králova Pole až po obchodní středisko, Královopolskou strojírnu a Lesnou.
Popis současného stavu: Optimálním místem je navršený kopec hlíny nad Planýrkou na okraji svahu k Plaveckému stadionu a bývalé cihelně (obchodní centrum). Celé místo je v současnosti porostlé ruderálními travními porosty.
Územní vztahy: Místo je přístupné pouze po úzkých cestičkách prošlapaných v porostu, za mokra blátivých. Stezka vede odspodu od vchodu do Plaveckého stadiónu, shora z mezery mezi vchodem do Arboreta a budovou dřívějšího Brnoprojektu.
Záměr využití: Místo by mohlo být využito pro vyhlídkovou restauraci, jinak jen jako vyhlídkový bod.
Uvažovaná opatření: Zatím na úrovni územně-plánovací dokumentace. Jinak upravit jako jednoduchý vyhlídkový bod s informační tabulí, případně lavičkami.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Plocha je součástí místa určeného pro veřejnou zeleň. Eventuální využití jako vyhlídkové restaurace by bylo nutné zahrnout do závazné územně-plánovací dokumentace a zpracovat projekt včetně možnosti přístupu, parkoviště atd.
06. Maloměřice - Hády
Horizont: Dominantou pohledu je historické jádro města a průmyslové čtvrti na jihovýchodě. Přitom jsou patrné i charakteristické body města - Petrov a Špilberk, i když vzhledem k poloze pod obzorem nejsou převládajícími prvky. Obzor směrem k V je uzavřen Vyškovskoubrázdou s Litenčickými vrchy a Ždánickým lesem, který k J pokračuje do krajiny Divák a na Výhon, dále k Z je to silueta Pavlovských vrchů a za mimořádné viditelnosti i Schneeberg v Alpách. Na Z pak navazuje Bobravská vrchovina, dále horizont uzavírá Bučín, Kohoutovické lesy, Holedná, Podkomorské lesy, na SZ a S rámují panoráma města svahy k Soběšicím a Obřanům za údolím Svitavy.
Popis současného stavu: Na celé lokalitě je několik vhodných míst ať již pod restaurací na Velké Klajdovce, na asfaltové silničce vedoucí pod Růženiným lomem a SPR Kavky nebodále na hraně těžební jámy lomu. Zejména propagace přístupu na poslední místa by si vyžadovala ujasnění funkce a režimu místa s přihlédnutím k zájmům ochrany přírody (PR Hádecká planinka) a bezpečnosti návštěvníků. Dominantou celého vrcholu je retranslační věž TV, bohužel bez přístupu veřejnosti. V současnosti je funkční pouze vyhlídkové místo na parkovišti u restaurace Velká Klajdovka, kde byla nákladem majitele restaurace instalovánainformační tabule s popisem horizontu. Výhledu z tohoto místa brání dráty vysokého napětí.
Územní vztahy: Celé území je využíváno ke krátkodobé rekreaci především obyvatel navazujících sídlišť Líšeň a Vinohrady. Je snadno přístupné pro veřejnost jak motoristicky, posilnici 2. tř. směrem na Ochoz a s možností parkování u restaurace na Velké Klajdovce, tak pěšky od stanic autobusů MHD, resp. tramvaje z konečné stanice Líšeň.
Záměr využití: Jako vyhlídkový bod. Informační tabule u parkoviště restaurace je návštěvníky silně frekventovaná. Propagace dalších vyhlídkových bodů nad hranou lomu není asivhodná, resp. jejich využívání je lepší ponechat na jednotlivých návštěvnících.
Uvažovaná opatření: Žádná opatření nejsou tč. nutná.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Eventuální rozšíření vyhlídkových bodů i na hranu lomu by bylo nutné sladit se zájmy ochrany přírody. Vhodné je sladitse záměry vyhlídkového místa i projekt naučné stezky nadace BRUNNIA (Pospíšil a spol. 1995).
07. Vinohrady - Akátky
Horizont: Těžištěm výhledu je Svitavská kotlina - Maloměřice, Husovice, především s průmyslovými objekty - cementárnou, nádražím. Výhled je ohraničen na V svahem Hádů směrem k lomu, svahy mezi Obřanami a Soběšicemi, Štefánikovou čtvrtí a Černými Poli.
Popis současného stavu: Výhled je možný z několika míst, nejlepší podmínky jsou patrně na dvou: na vrcholku kopce přímo na kraji sídliště Vinohrady nebo na ostrohu odděleném od masivu svahu Žarošickou silnicí (Borky). Na prvním místě (Pálavské náměstí) je instalován díky ÚMČ Brno-Vinohrady pěkný mramorový informační panel s popisem výhledu, bohužel t.č. silně poškozený vandaly. Ú
Územní vztahy: Reálná je tč. vyhlídka na Pálavském náměstí na okraji sídliště. Druhé místo (Borky) je sice odspodu přístupné z ulice Zimní, ale bližší je Vinohradům, musí se však přecházet frekventovaná ulice Žarošická. Kromě toho vyhlídka je dnes ztížená vzrostlým porostem borovic a v této oblasti se uvažuje o možnosti zřízení lyžařské sjezdovky. Záměr využití: Jako vyhlídkový bod především pro některé skupiny obyvatel sídliště Vinohrady.
Uvažovaná opatření: Na Pálavském náměstí je vyhlídka realizována současně s dětským hřištěm, lavičkami ap. Není vyloučena i možnost určitého komerčního využití (bufet ap.). Svah pod vyhlídkovým bodem je t.č. zarostlý křovím a dřevinami a je potřeba to uvolnit!
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Úpravu zeleně pod vyhlídkovým bodem je nutno sladit s územním plánem a zájmy ochrany přírody. Bylo by vhodné uvažovat o případném zakomponování lokality do projektu naučné stezky nadace BRUNNIA (Pospíšil a spol. 1995).
Poznámky: Foto pořízeno z místa výstavby vilek vzdáleného cca 200 m. Připojeny jsou i dva pohledy z dalších bodů: Poli 01: Z okna v 6. patře Polikliniky Židenice, Viniční 6. Borky: Z ulice Prušánecká.
08. Slatina - Stránská skála
Horizont: Výhled ve směru na město, tj. od JZ po SV, není po stránce pohledové nejmalebnější, je však velmi zajímavý z hlediska vnitřního obsahu. Na JZ zahrnuje nejsevernější výběžky Dyjsko-Svrateckého úvalu, tedy jižní okraje Brna, Pisáreckou kotlinu, jádro města s Petrovem a Špilberkem a některé části severních předměstí Brna na svazích obrácených k V: Královo Pole, Lesnou a Maloměřickou kotlinu. Pohled je lemován horizontem (od JV přes Z k S), tvořeným Bobravskou vrchovinou, Červeným kopcem, Kohoutovickými lesy, Palackého vrchem a jihovýchodními svahy Černých Polí a hřbetem k Soběšicím. Směrem na S - SV se pak nabízí pohled na kotlinu mezi jižními svahy Hádů, Bílou horou, sídlišti Vinohrady
a Líšeň a na jižní okraj Moravského Krasu, blíže před tímto horizontem jsou průmyslové
závody (spalovna, Zetor).
Popis současného stavu: Vzhledem k tomu, že Stránská skála je PP, je travnatá step na jejím vrcholku dosti zachovalá a nebrání tak výhledu na žádnou stranu.
Územní vztahy: Stránská skále je dobře přístupná od zastávky tramvaje u Zetoru, nebo od ulice Stránské, kde je možné zaparkovat auto.
Záměr využití: Jako vyhlídka na východní část a okraj města, s informacemi o významu Stránské skály jako Přírodní památky.
Uvažovaná opatření: Vzhledem k režimu PP není vhodné budovat jakákoliv zařízení a informace s případným orientačním zákresem dát do souladu s informacemi určenými jen pro návštěvníky PP.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno především sladit s režimem PP. Lokalita je rovněž součástí uvažované naučné stezky nadace BRUNNIA (Pospíšil a spol. 1995).
09. Juliánov - Bílá Hora
Horizont: Především JV část Brna - průmyslová zóna mezi Juliánovem přes Židenice po Maloměřice. Za ní jsou brněnské dominanty Petrov a Špilberk, více k J převládají v pohledu nezastavěná pole mezi Černovicemi a Komárovem. Obzor tvoří Bobravská vrchovina, Kohoutovické lesy, Holedná, Palackého vrch, svahy Štefánikovy čtvrti s Lesnou a Soběšické lesy, údolí Svitavy a jižní svah Hádů s Novou horou. Směr na V je zakryt lesíkem na vrcholu kopce, pohled by vyžadoval místo pod okrajem lesíka na V straně - od Hádů přes sídliště Líšeň a Vinohrady a na Stránskou skálu.
Popis současného stavu: Poněkud zanedbaná parková úprava, přitom s nevhodnými dřevinami (na vrcholu porost asi 15letých stříbrných smrků a černých borovic), nevhodně umístěné a zčásti rozbité lavičky. Vrchol kolem Památníku dělnických demonstrací je holý, výhledu směrem na SZ však brání nálet akátů bezprostředně pod vrcholkem. Památník sám je podivné betonové monstrum, na sousedním mramorovém kvádru je zcela nečitelné písmo.
Územní vztahy: Vrchol je dostupný upravenými, většinou asfaltovými cestami buď od sokolovny (roh Slatinské-Andrýskovy) nebo i autem z druhé strany z ulice Líšeňské. Kromě toho sem vedou i pěší stezky od ulic Jedovnické a Bělohorské. Území je využíváno ke krátkodobé rekreaci obyvatel Juliánova, z dalších stran je odříznuto frekventovanými komunikacemi a značnou vzdáleností od dalších obytných zón.
Záměr využití: V dosavadním záměru jako vyhlídkové místo.
Uvažovaná opatření: Pouze úprava vyhlídkové terasy, odstranění náletu akátů bránících výhledu, orientační zákres, dotvoření a údržba památníku. Vhodné by bylo dětské hřiště a údržba laviček.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Celý vrchol Bílé hory by evidentně vyžadoval koncepční úpravy, včetně návaznosti na Přírodní památku vyhlášenou na J úbočí. Celý areál by patrně bylo vhodné zakomponovat do projektu naučné stezky nadace BRUNNIA (Pospíšil a spol. 1995).
Poznámky: Foto detail DSCF 0676: Lavičky u památníku Jos. Hybeše.
10 Nové Černovice - Olomoucká
Horizont: Charakteristický pohled na Brno od východu, při příjezdu po silnici 1. třídy od Olomouce. Dominantou pohledu je Brněnská kotlina s průmyslovou čtvrtí, s městskými charakteristikami v pozadí - Petrovem a Špilberkem. Západní obzor je uzavřen hřbetem Kohoutovických lesů s vysokými stavebními objekty (SFN Bohunice, sídliště a vodojem Kohoutovice), dále k severu pak hřebenem Holedné, Baby a kopci za Lesnou, pokračujícími do Hádů a Stránské skály.
Popis současného stavu: Silnice je velmi dopravně frekventovaná. Pohled ze zlomu hřebene je přeťat nadúrovňovým přejezdem na ulici Bělohorskou, nejvhodnější bod by byl zřejmě až při pravém okraji vozovky bezprostředně za přejezdem. Toto místo jsou t.č. pole. Další možnosti se nabízejí až při odbočení vlevo nad Černovice po pravé straně této silnice téměř po celé délce na hraně Tuřanské terasy.
Územní vztahy: Lokalita je bezprostředně spojena se silnicí 1. třídy.
Záměr využití: Vytvoření vyhlídkového bodu při příjezdu do Brna od východu (letiště), s překvapujícím pohledem na zlomu Tuřanské terasy. Možnost fotografování městského panorámatu. Výhled je docela efektní, ale je zde příliš intenzivní dopravní ruch, špatný přístup, nemožnost zaparkování vozidel a v podstatě i nebezpečno. Tato vyhlídka asi nemá velkou perspektivu, případně je možno ji přesunout dál k Černovicím, ale většina problémů zůstává i zde.
Uvažovaná opatření: Bylo by nutné vybudovat při pravé straně silnice směrem na Brno malé odpočivné parkoviště s vyhlídkovým bodem a informacemi.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutné zkonfrontovat s územním plánem a vzhledem k nepříliš kvalitní vyhlídce rozvážit účelnost takového využití.
Poznámky: Snímek z mostu přes dálniční dvouproudový přivaděč.
11. Černovice - pískovna
Horizont: Celý jižní okraj Brna, v popředí s průmyslovými podniky vzniklými na místě bývalé severní části lesa Ráječek. Za nimi je široká niva Svitavy s poli mezi Černovicemi a Komárovem, více k SZ pak dominanty Brna - Špilberk a Petrov. Obzor uzavírá Bobravská vrchovina, Červený kopec, Holedná, Stránice, dále pak Štefánikova čtvrť, Lesná, Soběšické lesy až po okraje Hádů nad Svitavou. Je to prakticky dnes jediný pohled na Brno od jihu, který není převrstvený průmyslovými výtvory.
Popis současného stavu: Momentálně je to zanedbaná ruderální plocha na hraně Tuřanské terasy, mezi dvěma písečníky. Jižní, který je zavážen odpadem, je dosti vzdálený a mimo dohled, nejlepší místo pro vyhlídku je však přímo na stěně severního písečníku. Je tam rozšířený travnatý pruh mezi okrajem této stěny, dnes již zpevněné a zarostlé bylinnou vegetací, její pokračování však tvoří pohledově velmi zajímavý zvrstvený kaňon.
Územní vztahy: Místo je v současnosti evidentně málo frekventované, i když celkem snadno přístupné. Možnost příjezdu autem je až bezprostředně pod svah po Vinohradské ulici, parkování je možné u konečné stanice autobusu MHD, což je současně možnou přístupovou cestou pro pěší. Vyhlídkový bod je asi 200 m vzdálený, lze ho dosáhnout cestou používanou dodnes traktory. Je možné přijet i odbočkou u Ráječka před železničním viaduktem, asi 300 m silničkou do kopce mezi zahrádkami k závoře, pak cca 150 m pěšky k okraji terasy.
Záměr využití: Jako vyhlídkový bod, místo je však v poloze pro běžné lidi naprosto neatraktivní, spíš v takové devastované fabrické periferii. Nutno uvážit účelnost využití vůbec.
Uvažovaná opatření: Asi jen minimální - úprava přístupové cesty od parkoviště dole (konečná autobusu) a orientační zákres.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Možnost zachování a přístupnosti místa je nutno posoudit v rámci územního plánu, především v souvislosti s průmyslovou zónou na Tuřanské terase.
12. Horní Heršpice - dálnice
Horizont: Jediný pohled na městskou siluetu od jihu, nahrazující po stavbě příčné dálniční bariéry pohledy z úvalu Svratky od Přízřenic. Za nízkým plochým profilem Horních Heršpic a jejich zázemí vystupují výrazně obě brněnské dominanty - Petrov a Špilberk, obzor je tvořen lemem vzdálených zalesněných pahorků kolem Svitavy a Svratky, na V je uzavřen břehovými porosty kolem Svratky, na Z svahy kolem Bohunického potoka a Bohunickým sídlištěm.
Popis současného stavu: Výhled je možný pouze z tělesa dálnice při jízdě ve směru na Z.
Územní vztahy: Přístup je prakticky možný pouze autem v jízdě mezi křižovatkou Komárov a výjezdem na Vídeňskou. Pěšky je přístup sice možný po levém břehu Svratky z Komárova (konečná stanice tramvaje), což je současně asfaltovaná cyklistická stezka, ale bylo by nutné přejít po dálnici přes řeku, což není legálně možné.
Záměr využití: Jen zřejmě vyhlídka při průjezdu autem jako reminiscence na tradiční pohled při příjezdu k Brnu od J až JV. Uvažovaná opatření: Pro možnost zastavení, eventuálně zpřístupnění pro pěší turisty by bylo nutné rozšířit těleso dálnice o malé parkoviště (benzinovou pumpu?).
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutné posoudit reálnou možnost zřejmě nákladného zařízení a porovnat s územním plánem a dopravní situací, eventuálně řešením.
Poznámka: Jako kompenzace chybějících pohledů na výrazné a dramatické panorama Brna od jihu by bylo možné uvažovat i o některých dalších místech. Připojeny jsou dva pohledy: Panorama 195 Nemocnice Milosrdných bratří na Polní ul., z terasy ve 4. patře. Panorama 197 Opuštěná ul., z okna 3. patra budovy MÚ Šlapanice.
13. Moravany - Řeky / Rovný
Horizont: Panorama v rozsahu 360°, nabízející zejména efektní pohled na bohunické sídliště a na Brno od JV, s charakteristickým přechodem brněnské krajiny z plochého Dyjsko-Svrateckého úvalu do okrajů Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Středem výhledu je pás od sídliště Kamenný vrch a Bohunice přes Červený kopec, Špilberk a Petrov a svratecký úval pod Brnem až k Rajhradu. Vzdálenější horizont na S - JV tvoří lesy severně Brna, Babice, Hády, Tuřanská terasa až po Mohylu míru a Špice, Výhon a obrys Pavlovských
vrchů za Bobravskou vrchovinou.
Popis současného stavu: Vrcholek mírného kopce uprostřed polí.
Územní vztahy: Místo je prakticky nenavštěvované, vede kolem něho pouze polní cesta odbočující ze silnice Moravany - Ostopovice. Pro pěší je přístupné buď od tramvaje směr Modřice přes Moravany nebo od autobusu MHD v Ostopovicích. Auta je možné zaparkovat na zmíněné silnici, i když je značně úzká.
Záměr využití: Patrně jen jako vyhlídkový bod.
Uvažovaná opatření: Vyhražení malého prostoru jako vyhlídkového bodu s orientačním zákresem, umožnění trvalého přístupu po polní cestě.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Místo leží na okrese Brno -venkov, je nutné místo zahrnout do územních plánů.
14. Bohunice - Jihlavská
Horizont: Pro každého, kdo přijíždí po staré státní silnici na Jihlavu od Bohunic do Brna, otevře se nad okrajem bývalé Kohnovy cihelny překvapující pohled dolů na město Brno, od Žlutého kopce přes Špilberk a Petrov na Hády a dále k V na Tuřanskou terasu. Tento pohled je zvlášť malebný za pozdně odpoledního slunce, neméně zajímavý je však i pozdě večer nebo za tmy osvětlením jednotlivých částí a brněnských dominant.
Popis současného stavu: Vyhlídkové místo je přirozená plošina nad bývalou těžební stěnou cihelny, bezprostředně na sever od vrcholu silnice. Starobylou vyhlídkovou funkci dokreslují staré solitérní stromy a sem přenesený kříž. Jinak plošina je neupravená, s nevelkými hromadami hlíny zarostlými ruderální vegetací, ve které je až ke kraji plošiny prošlapána stezka.
Územní vztahy: Lokalita je pohodlně dostupná, neboť leží v bezprostřední sousedství silnice I. tř. Možnost parkování motorových vozidel je na neoficiálním parkovišti u vchodu ke krematoriu. Pro pěší je pohodlný přístup od zastávky el. dráhy „Krematorium", je však nutné přejít značně frekventovanou zmíněnou silnici.
Záměr využití: Jenom jako vyhlídkové místo.
Uvažovaná opatření: Jednoduchá úprava vyhlídkového místa, s orientačním zákresem a vyznačeným přístupem, případně upozorněním na možnost fotografování. Nutné je prosekání křovitého náletu a zpevnění jednoduché přístupové stezky. Je však možné uvažovat i o velkorysejší úpravě, využívající tohoto mimořádného pohledu, což by si ovšem vyžadovalo zpracování podrobnější územně-plánovací dokumentace.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Místo je uvažováno v územním plánu pro veřejnou zeleň, což není v rozporu s možnými úpravami a funkcí místa.
Poznámky: Na okraji bývalého těžebního prostoru směrem dále od silnice je několik dalších míst s dobrou vyhlídkou, která zahrnuje postupně části horizontu dále k jihovýchodu, až po Litenčické vrchy a Chřiby. Tato místa představují však pouze úzkou pěšinu po okraji hlinitého srázu, jediné rozšířené místo je pak nad NPP Červený kopec, což je sprašový profil stěny bývalého těžebního prostoru cihelny (druhé foto). Není vhodné při současném stavu směrovat sem návštěvníky: doporučujeme řešit případný vyhlídkový bod až s celým prostorem bývalé cihelny a nutnými úpravami k ochraně i využití míněného, evropsky významného geologického profilu sprašových půd.
15. Štýřice - Kejbaly
Horizont: Především jižní části Brna, s okolím téměř v celém okruhu. V pohledu na S - V jsou výrazné brněnské dominanty, od Žlutého kopce přes Špilberk a Petrov, jejichž pozadí tvoří Vranovské lesy a lesy za Svitavou po Hády. Dále k V je to celá tuřanská terasa s pozadím Litenčických vrchů, případně až Chřibů, na J po Výhon, západní obzor tvoří Nebovid a lesy Bobravské vrchoviny, na SZ pak Kohoutovické lesy a Holedná.
Popis současného stavu: Je to rozšířená trojúhelníková plocha o šířce ca 15 a délce ca 50 m, ohraničená rozcestím dvou cest a za cestami ploty zahrad. Místo je zcela neupravené, na místě dřívějšího trianglu je hromada zemního materiálu a místy je keřový zárost.
Územní vztahy: Místo je dostupné pěšky pěšinou z ulice Vinohrady, nebo autem po cestě, odbočující z ulice Kejbaly proti zadní frontě Ústavu nápravného zařízení a na prvním rozcestí doprava. Přímo na místě je možnost parkování několika vozů. Přístup ne tuto silničku je však omezen povolením pouze pro dopravní obsluhu.
Záměr využití: Jako vyhlídkové místo pro pěší turisty. Další využití vzhledem k okolnímu oplocení je velmi omezené. Uvažovaná opatření: Využití velmi atraktivních pohledů na Brno by vyžadovalo vybudování vyvýšené rozhledny o výšce ca 2 - 3 m nad současný terén, patrně s nějakým kulturním doprovodem (posezení, informace, turistické značení). Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno porovnat s územním plánem a uvažovanou zástavbou, především jako vhodné vycházkové místo pro místní obyvatele.
Poznámka: S obtížemi lze fotografovat přes plot a přes staveniště.
16. Štýřice - Kamenná kolonie
Horizont: Dominantou pohledu je Pisárecká kotlina, především areál brněnského výstaviště, s bližším detailem bizarní Kamenné kolonie přímo pod vyhlídkovým bodem. Výhled je ohraničen zalesněnými hřebeny Strážné, Juranky, Holedné a na S Stránicemi, směrem k V je uzavřen Žlutým kopcem a Úvozem.
Popis současného stavu: Lokalitu tvoří hrana příkrého srázu bývalého lomu, na jehož dně je postavena Kamenná kolonie. Podél této hrany vede ulice Červený kopec, pokračující dále do Kamenné kolonie a případně až dolů na ulici Kamennou. Mezi asfaltovou vozovkou a hranou je asi 2 m široký travnatý pruh se zábradlím kolem srázu. Celé místo je asi 50 m dlouhé. Druhá strana ulice je tvořena oplocením soukromé zahrady a pozemku se starými nízkými budovami. Kolem plotu jsou místa umožňující parkování menšímu počtu aut. Vyhlídka je trvale dosti intenzívně využívána.
Územní vztahy: Místo je dobře přístupné jak pro pěší, tak pro automobily, buď z ulice Vinohrady - Červený kopec, nebo z ulice Kamenné přes Kamennou kolonii.
Záměr využití: Ponechání jako vyhlídkového místa, s možností úprav a případně určitého ekonomického využití. Uvažovaná opatření: Patrně jen informační materiály, s orientačním zákresem. Na nejvhodnějším místě zajistit vysekání keřů, vyrůstajících na hraně nebo zpod hrany svahu.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno porovnat s územním plánem.
Poznámka: V prostoru mezi touto lokalitou a ulicí Vídeňskou jsou dvě lokality, které patrně poskytují mimořádně kvalitní výhledy na jižní část Brna od linie Špilberk - Petrov k jihu, patrně až po Pavlovské vrchy. Obě místa leží na skalnatých ostrožnách, vzniklých na hraně bývalé těžební stěny lomu. Obě jsou však bohužel nepřístupná, zřejmě na soukromých parcelách, nevede k nim komunikace, i když obě jsou v bezprostřední blízkosti silnic. Ani jedno místo nemohlo být proto kontrolováno.
17. Štýřice - Červený kopec
Horizont: Při velkém převýšení nad nivou Svratky je pohledovou dominantou Pisárecká kotlina a Staré Brno s prostorem brněnského Výstaviště, uzavřená Strážnou, Kohoutovickými lesy a Holednou, na horizontu za Kamenomlýnským prolomem pak Babou a Sýkořem, dále na SV pak jižními svahy Stránic, Žlutého kopce, Špilberkem, Petrovem a okrajem Tuřanské terasy.
Popis současného stavu: Vyhlídkových bodů je několik, nejvýhodnější je malá plocha nad skalním útesem Mahenovy stráně. Celá lokalita je velmi malá, tvoří ji úzká pěšina po okraji temene Červeného kopce, jehož celá plocha je tvořena oplocenými zahradami. Jejich ploty ohraničují pěšinu a vytvářejí tak volný prostor pouze v šíři 5 - 10 m a v délce ca 150 m.
Územní vztahy: Lokalita je přístupná pouze úzkou cestičkou po svahu kopce, vhodnou pouze pro pěší. Cestička odbočuje z ulice Červený kopec (kde u odbočky je možné zaparkovat auto), za vyhlídkovým bodem pokračuje lesní cestou k silničce vedoucí údolím pod internátem zdravotních sester na vyasfaltovanou cestu mezi ulicí Kamennou a parkem Antropos v Pisárkách.
Záměr využití: Vzhledem k nepřístupnosti lokality je možné zřejmě počítat pouze s dosavadním extenzívním využíváním a buď žádnými nebo nepatrnými úpravami.
Uvažovaná opatření: V každém případě by měla zůstat cesta k této vyhlídce turisticky vyznačena. Na tomto místě byla vybudována první vyhlídka z programu ČSOP, se dvěma lavičkami a betonovým pultem s informačním nákresem. Vzhledem k odlehlosti místa však byly lavičky během roku ukradeny a pult zřejmě zničen nebo odvezen. Proto by bylo vhodné
situovat sem patrně jen orientační zákres.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno porovnat s územním plánem, uvažovanou zástavbou území jižně od hrany kopce a zájmy ochrany přírody (Mahenova stráň). Rozpory patrně nejsou.
18. Nový Lískovec - Kamenný vrch
Horizont: Středem pohledu je V - sídliště Nový Lískovec, za ním internát sester a nemocnice Bohunice, vlevo východní okraj Kohoutovických lesů a hlavně za zalesněným nižším předním horizontem svahů na pravém břehu Svratky za výstavištěm Stránice, Špilberk, Petrov a v pozadí silueta Hádů, dále k JV za Bohunicemi Tuřanská terasa a Mohyla míru, k J pak Výhon a Bobravská vrchovina. Spíše než o výhled na Brno je to výhled na přesah krajiny jižní Moravy do Brna.
Popis současného stavu: Výhled je znemožněn oplocením zahrádek až nad hranou svahu k Novému Lískovci.
Územní vztahy: Místo je využívané obyvateli sídliště Nový Lískovec po ulici Koniklecové a podél PP Kamenný vrch, zajíždí sem po lesní silničce od Myslivny i auta majitelů zahrádek.
Záměr využití: Vzhledem k oplocení celého místa jen jako jednoduchý vyhlídkový bod.
Uvažovaná opatření: Nejjednodušší možností by bylo vykoupení jedné parcely z posledních čtyř, které ukončují kolonii zahrádek směrem k lesu, na jejím konci udělat vyhlídkové místo s orientačním zákresem a k němu jen úzkou cestu nebo pěšinu ze silničky od Myslivny. Nejvhodnější se zdá čtvrtá parcela od konce, velmi úzká (ca 6 x 50 m) a značně zdevastovaná. Stavba jednoduché dřevěné rozhledny by byla velmi prospěšná (výhledu brání přerůstající ovocné stromy níže položených zahrádek).
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno porovnat se záměry využití zahrádek v územním plánu.
Poznámka: Nedaleko odtud je stará betonová stavba, původně rozhledna, o jejíž obnově uvažuje MČ Brno-Nový Lískovec. Ta je však dnes v lesním porostu a jako rozhledna zcela nefunkční.
19. Nový Lískovec - Myslivna
Horizont: Z terasy restaurace Myslivna je výhled do Pisárecké kotliny s výstavištěm, směrem k S na prolom mezi Pisáreckou a Žabovřeskou kotlinou, na Stránice, Žlutý kopec, Špilberk a Petrov. Přes poměrně úzkou výseč je pohled velmi malebný, především v odpoledním až podvečerním slunci, také však i za tmy střídáním osvětlených částí a vozovek s tmavými plochami zahrad a parků.
Popis současného stavu: Terasa restaurace je poměrně málo využívána. Výhledu brání vzrostlý stromový porost přímo pod terasou, mezi jednotlivými stromy se objevují jen malé
výseče z celé vyhlídky.
Územní vztahy: Terasa patří k vyhledávané restauraci, s dobrým komunikačním spojením jak pro pěší, od stanice autobusu MHD i auty, které mají u restaurace a hotelu dostatečně kapacitní parkoviště.
Záměr využití: Jako vyhlídková terasa v rámci restaurace.
Uvažovaná opatření: Nutná je úprava porostu bránícího výhledům. Místo také je přístupné jen pro hosty restaurace, a to pouze během letní sezóny; je proto potřeba zajistit na místo vyhlídky možnost přístupu.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Projednat se správcem lesních porostů pod Myslivnou.
20. Jundrov - Holedná
Horizont: Ve směru na město z nejvyššího bodu celá severozápadní, zčásti pak jižní část. Obzor tvoří od Z na S hřeben Podkomorských lesů, kopce kolem Brněnské přehrady včetně Chocholy, jižní svah Baby, Řečkovice před vzdáleným horizontem Vranovských lesů, Medlánecké kopce, Palackého vrch, na V za Žabovřeskou kotlinou Wilsonův les, vzdáleněji Hády, k J pak Červený kopec s Pisáreckou kotlinou.
Popis současného stavu: Celý hřeben Holedné je zalesněný, jen s nepatrnými možnostmi výhledu mezi stromy.
Územní vztahy: Hřeben Holedné je dosažitelný pěšky z více stran (Kohoutovice - zastávka MHD Voříškova), z Jundrova (autobus MHD), z Komína (zastávka tramvaje), Bystrce (zastávka tramvaje Letná, z Údolí oddechu nebo ul. Černého). Nad Minizoo v Jundrově je hřeben křižován asfaltovou lesní silničkou. Celý hřeben je využíván ke krátkodobé rekreaci zejména obyvateli všech okolních sídlišť, Minizoo je navštěvováno i dalšími obyvateli.
Záměr využití: Jako vyhlídkové místo při krátkodobé pěší turistice.
Uvažovaná opatření: Byla by patrně nutná stavba vyhlídkového objektu nad úroveň okolních porostů, nebo vedení krátkých průseků v určitých směrech kolem vyhlídkového bodu na nejvyšší kótě.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno sladit s dalšími realitami (obora) a záměry, zejména ochrany přírody.
Poznámka: Vzhledem k uvažované stavbě víceúčelové výškové věže není bod dále samostatně uvažován.
21. Komín - Chochola
Horizont: V Z a S směru především na Bystrc a k Brněnské přehradě, obzor je v toto směru uzavřen Holednou, Podkomorskými lesy až za Chocholu, lesy nad Rozdrojovicemi, dále pak Babou za medláneckým letištěm, Medláneckými kopci a Palackého vrchem v pozadí s Vranovskými lesy, na V pak ještě hřebenem Šumbery a Hádů, na J pouze Wilsonovým lesem na Žlutém kopci a Červeným kopcem.
Popis současného stavu: Vrchol Chocholy je zalesněný, tč. z velké části po holoseči, což umožňuje dříve nedosažitelné výhledy.
Územní vztahy: Vrchol je dostupný pěšky, buď od okraje sídliště Komín (konečná trolejbusu) nebo od Svratky (zastávka tramvaje do Bystrce Letná). Na obou místech je také možné parkování.
Záměr využití: Jako vyhlídkové místo pro krátkodobou pěší turistiku.
Uvažovaná opatření: Patrně jen úpravou porostů kolem nejvyššího bodu, tak aby byl zajištěn výhled, a úpravou bodu s umístěním orientačního zákresu.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutná dohoda se správcem lesa.
22. Medlánky - Medlánecký kopec
Horizont: Bližšími objekty je plocha medláneckého letiště na Z s lemem Holedné, Chocholy a Podkomorských lesů, na S pak obě ramena Baby. Dále na SV jsou to Řečkovice a obzor Vranovských lesů s Babím lomem, Královo Pole a Soběšické lesy s Hádami v pozadí. Brno je patrné přes nové budovy VUT, zejména strojní fakultu, se siluetou Špilberka a Petrova. Popis současného stavu: Vrchol kopce je travnatý, ale na všech stranách je lemován vyrůstajícím náletem akátů, který začíná znemožňovat výhled zejména na S, V a J.
Územní vztahy: Až pod jižní svah kopce vede asfaltová silnice k vysokoškolským kolejím, za nimi ještě pokračují oplocené zahrádky, kolem nichž pokračuje cesta k vrcholu. Možný je přístup po této cestě stejně jako dvěma polními cestami od Medlánek. Místo je intenzívně navštěvováno zejména studenty bydlícími na kolejích a rodiči s dětmi, kterým zejména v zimě slouží k nenáročnému provozování zimních sportů.
Záměr využití: Jako jednoduchý vyhlídkový bod pro pěší návštěvníky.
Uvažovaná opatření: Nutné je pouze odstraňování akátových porostů, případně na vrcholu orientační zákres. Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Vzhledem k tomu, že větší část kopce je přírodní památka, je nutné sladění záměru s ochranou přírody.
Poznámka: Ochranný režim pro chráněné druhy rostlin a živočichů je asi málo účinný, vzhledem k blízkým studentským kolejím je frekvence návštěvnosti hodně vysoká.
23. Královo Pole - Palackého vrch
Horizont: Od Žabovřeské kotliny na Z, lemované Holednou a Wilsonovým lesem, přes severní předměstí Brna (Královo Pole, Řečkovice) po Babu, Vranovské lesy, Soběšické lesy, Hády, na jih přes dominanty Brna po Tuřanskou terasu a Výhon.
Popis současného stavu: Vyhlídka je v současné době naprosto znemožněna. Malá volná plocha na vrcholu kopce s pomníkem Palackého, lavičkami a oploceným vodárenským objektem je obklopena vzrostlým lesem různého typu - černé borovice, duby, akáty. Směrem k J je pak temeno kopce ohraničeno ploty zahrad na tomto svahu.
Územní vztahy: Až na vrchol k vodárenskému objektu vede asfaltová silnička od budov VUT, využívaná i majiteli zahrad, kteří parkují za ploty auta i přes zimu (nákladní, autobus). Podobná silnička vede i od Medláneckého letiště a využitelná je i od Komína. Přímé cesty vedou z vrcholu kopce rovněž do Žabovřesk.
Záměr využití: Možnost využití jako vyhlídky je velmi omezená a byly by nutné větší úpravy místa.
Uvažovaná opatření: Vzhledem k rozsahu a stáří porostů kolem vrcholu by patrně jediným možným opatřením byla výstavba rozhledny. Podle odhadu by však její výška musela být ca 15 m.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Výstavbu věže by bylo zřejmě nutné dohodnout především se správcem lesa.
Poznámka: Hlavní výhled směrem k J na Brno je velice špatný (keře, stromy), jinak je místo ale pěkně upraveno a vybaveno (lavičky, pomník). Fotografie jsou pořízeny z terasy polozbořené chaty v jedné opuštěné zahradě, náhradní pohledy jsou a pak i z ulice Ostrá. Vynikající výhledy (včetně vybavenosti) jsou směrem na SZ od Komína až po Bystrc, zejména ráno nebo dopoledne. Foto detail 03221: Pomník na Palackého vrchu.
24. Žabovřesky - Wilsonův les
Horizont: Středem pohledu jsou Žabovřesky s protějším svahem Palackého vrchu a prolom Svratky z Žabovřeské kotliny k Bystrci, obzor na Z uzavírá Holedná. Dále k S a SZ jsou to za hřbetem Králova Pole Vranovské a Soběšické lesy, Lesná, obzor na V uzavírají některé budovy Brna a Hády.
Popis současného stavu: Výhledových bodů je možných uvažovat několik. Ze svahu západně od umělé sjezdovky je pohled více omezen jen po Žabovřesky, rozšiřuje se však na Jundrov až Kamenný mlýn, tato místa jsou většinou zarostlá křovinatým lesem s velkým podílem akátů. Další možné místo je můstek nad sjezdovkou, odkud je průsekem pohled do Žabovřesk a do prolomu Svratky. Existence této vyhlídky je spojena s existencí sjezdovky a při uvažovaném zalesnění je potřeba místo řešit. Směrem k V je nejvhodnější místo pod alumnátem, mezi ulicí Dostálovou a okrajem lesa, pod koncem ulice Barvičovy. Toto místo je zarostlé pouze bylinnou vegetací a několika křovinami. Optimální výhled by byl se střechy bývalého alumnátu, což však patrně není dosažitelné.
Územní vztahy: Místo je dobře přístupné z konečné stanice trolejbusů na Barvičově ulici a další možné body pak parkovými cestami. Využíváno je ke krátkodobé rekreaci některými skupinami obyvatelstva (důchodci, matky s dětmi, jogging).
Záměr využití: Jen jako vyhlídkové body, i když u ulice Dostálovy by nebyla vyloučena možnost komerčního využití. Uvažovaná opatření: Vhodné by patrně bylo kulturní doplnění a u ulice Dostálovy i dětské hřiště. Na západním svahu by bylo nutné vybrat vhodný bod a upravit ho včetně průseku k výhledu při zalesňování sjezdovky. Všude pak orientační zákres.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Nutno sladit s rekreační funkcí lesoparku, u bodu na ul. Dostálově zkonfrontovat s územním plánem.
Poznámky: Fotografie je z lávky na bývalém lyžařském svahu
25. Stránice - Barvičova
Na temeni svahu u ulice Barvičovy při vstupu do Wilsonova lesa se počítá s vyhlídkovým bodem, který nabídne pohled na severovýchod města přes Masarykovu čtvrť a Kraví horu až k lesům v jižní části Moravského krasu, končící na jihu kopcem Šumberou. Vzadu pod obzorem jsou vidět Babice, před nimi brněnské sídliště Lesná. Místo je blízko konečné stanice trolejbusu. Z druhé strany ulice Barvičova jsou z pěších cest mezi domy výhledy na Pisáreckou kotlinu, svahy Červeného kopce a kohoutovické lesy.
Poznámka: Fotografie od konečné zastávky trolejbusu.
26. Stránice - Žlutý kopec
Horizont: Středem pohledu je Staré Brno, s klášterem v popředí, dále pak pokračuje jih Brna do úvalu Svratky, s ohraničujícími pahorky: na V jsou to jižní svahy Špilberku, Tuřanská terasa, Pratecké návrší s Mohylou míru, dále Výhon a Pavlovské vrchy, k Z pak Bobravská vrchovina za Ústředním hřbitovem a Červený kopec za Výstavištěm.
Popis současného stavu: Na hraně bývalé cihelny pod ulicí Tomešovou je upraven vyhlídkový bod, s lavičkami a malým dětským hřištěm na pěšině v křovinami zarůstajícím svahu. Jinak v celém prostoru běžně dostupná místa jsou k výhledům na Brno zcela bezcenná, vše beznadějně zarostlé a navíc vše překvapivě i dosti zdevastované, nepořádek.
Územní vztahy: Pěším z ulice Tomešovy, nebo z betonové cesty procházející mezi zahrádkami z ulice Pivovarské na Tomešovu. Na ulici Tomešově je možné zaparkovat auto. Místo je využíváno především místními důchodci, dospělými s dětmi nebo skupinami mládeže.
Záměr využití: Místo u ul. Tomešovy ponechat v současné funkci.
Uvažovaná opatření: Na tomto místě jen drobné úpravy a udržování místa, instalace orientačního zákresu. Zpřístupnění nějaké lepší vyhlídky pro veřejnost by bylo velmi obtížné; vyžadovalo by si rozsáhlé kácení dřevin, terénní úpravy, případně i vybudování vyhlídkové věže.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Jen vyloučit případné tlaky na jiné využití místa. Vybudování větší vyhlídky by vyžadovalo zřejmě složitější jednání.
Poznámka: Jediné skvělé vyhlídkové místo je vrch terasy nové přístavby Bakešova pavilonu MOÚ, zatím volně přístupné pomocí kovového spirál. protipožárního schodiště. K fotografování je vhodná doba odpoledne.
27. Brno-střed - Kraví Hora
Horizont: Bližší pohledy na Brno, zejména na vnitřní SZ část (Veveří, Úvoz), obzor je uzavřen typickými brněnskými dominantami - Špilberkem, Petrovem, Hádami, Soběšickými a Vranovskými lesy, na J se otvírá pohled do Dyjsko-Svrateckého úvalu.
Popis současného stavu: Výhled je možný z několika míst, není však s ním počítáno v parkových úpravách veřejných ploch, velkou část překrývá vzrostlá zeleň areálu VUT a z nižších míst i stromy v zahrádkách. Nejvyšší místo zabírá hvězdárna a planetárium. Její okolí je však beznadějně zarostlé, velmi špatný je výhled i z terasy hvězdárny. Nejlepší je výhled ke středu města od koupaliště ze stanoviště plavčíka nebo střechy hlavní budovy koupaliště, což ale není běžně přístupné. Další možná vyhlídka je ze schodů od Grohovy ul.
Územní vztahy: Místo je běžně dostupné pěšky od tramvají (Nám. Míru nebo z Veveří), využíváno je především ke krátkodobé rekreaci místních obyvatel, zejména rodiči s dětmi.
Záměr využití: Zřízení vyhlídkového bodu.
Uvažovaná opatření: Přednostně vyhledat určitý bod, na kterém by byla možnost realizovat další opatření. Zřejmě vhodné vyhlídkové místo by bylo v areálu koupaliště, které by mohlo být využíváno jeho návštěvníky. Pro další veřejnost by bylo možné upravit místo na schodech na Grohovu, kde by ale bylo nutno odstranit pár stromů a keřů (většinou akáty).
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Zahrnout záměr do územního plánu úprav Kraví hory. Poznámka: Fotografováno z můstku pro plavčíka na koupališti a ze schodů na ul. Grohova.
28. Brno-střed - Špilberk
Horizont: Pohled prakticky na celé Brno a jeho zázemí.
Popis současného stavu: Přes uznávaný význam Špilberku jako vyhlídkového bodu není bohužel na tento aspekt brán dostatečný ohled i při současné rekonstrukci. Optimální výhled je z věže, přístup je však časově omezený a placený. Běžně přístupné vyhlídky jsou na okružní cestě po severní straně, na terase u vstupu do západního křídla a na jižní baště. Na těchto místech - zejména na S a SZ - jsou vyhlídky omezené vzrostlými stromy pod hradbami. To se týká zejména oficiálního vyhlídkového Glorietu na severu, kde je dokonce velmi kvalitní bronzový odlitek situačního informačního modelu se znázorněním polohy hlavních pozorovatelných míst ve městě i na horizontě. Do velké míry to platí i pro výhled od pomníku Raduita de Souches na SV, na V vůbec není vyhlídka možná. Lepší situace je pouze směrem na J, ale i tu někde již přerůstají stromy okraje vyhlídkových bodů. Jako přirozené vyhlídkové body jsou veřejností využívány i další místa: hradby u restaurace nad Husovou ul. nebo roh nádvoří.
Územní vztahy: Okružní trasa je běžně přístupná a silně frekventovaná jak různými skupinami obyvatel Brna, tak cizími návštěvníky.
Záměr využití: Jako přirozené vyhlídkové body.
Uvažovaná opatření: Pod vyznačenými vyhlídkovými body by bylo nutné provádět parkové úpravy tak, aby nebránily výhledu požadovanými směry. To se týká především dvou bodů na severní straně: pod pomníkem R. de Souches a pod Glorietem. Celý Gloriet je ovšem třeba opravit: chybí lavičky a zábradlí je poškozené.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Je nutné jednat o zahrnutí těchto záměrů do probíhající rekonstrukce hradu i parku.
Poznámky: Fotografie jsou z bodů od pomníku Raduita de Souches (28d), severního vyhlídkového pavilonu „Gloriet" (28m) a jižního vyhlídkového pavilonu (28j, 28t). Foto detail 03707 Severní vyhlídkový pavilon „Gloriet". 03708 Bronzový informativní odlitek v pavilonu Gloriet.
29. Brno-střed - Terasy pod Petrovem (Františkov - Denisovy sady)
Horizont: Pohled na jižní část města, od Tuřanské terasy na V přes Mohylu míru, Výhon, Pavlovské vrchy, okraje Bobravské vrchoviny, na Z omezeno Červeným kopcem, Kohoutovickými lesy, Stránicemi a Špilberkem.
Popis současného stavu: Vyhlídková terasa ohražená zábradlím je na Františkově, další upravené terasy jsou pod Petrovem při sestupu k Novým sadům. Celá lokalita byla v posledních letech rekonstruována, na terase ve svahu je i informační panel.
Územní vztahy: Dobře přístupná parková plošina na Františkově pro pěší návštěvníky z ulice Biskupské nebo Husovy, výstup je možný i z Nových sadů nebo z Biskupských zahrad a Muzejní ulice.
Záměr využití: Vyhlídkové body.
Uvažovaná opatření: V současnosti nejsou nutná.
Konfrontace se současnou územně-plánovací dokumentací: Je řešeno v souladu s režimem úprav veřejné zeleně. Poznámky: Jsou zde tři různé, velmi dobře upravené a vybavené vyhlídky: Vyhlídka I - směr JJV do prostoru hlavního nádraží. Vyhlídka II - směr JJZ. Vyhlídka III - směr S do Husovy ul. k Červ. kostelu.
Vyhlídky z budov a dalších staveb
Výrazné pohledy na Brno by mohly být z následujících budov nebo dalších staveb:
(1) Retranslační zařízení na Hádech
(2) Panelové věžáky v sídlišti Brno - Vinohrady
(3) Státní fakultní nemocnice Bohunice
(4) Vodojem Kohoutovice
(5) Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec
(6) Alumnát Barvičova
(7) Věž kostela na Nám. Míru
(8) VUT - Fakulta strojního inženýrství Královo Pole
Jednání o eventuálních možnostech přístupu a případných nutných úpravách je vhodné ponechat na správcích objektů a občanských iniciativách.
Souhrn
Z kontroly jednotlivých lokalit uvažovaných jako vyhlídkové body na město Brno je možné vyvodit následující závěry:
1. Celkové dálkové pohledy na historické jádro Brna v kontextu s novými částmi jsou zajištěny ze severu /(3) Ostrá horka/Strom, (6) Hády/ a z východu /(9) Bílá Hora/. Chybí především lepší tradiční dálkový pohled z jihu /(12) od dálnice u Horních Heršpic, možná náhrada (11) Černovice - Pískovna/.
2. Na jednotlivé městské celky je více pohledů. Na jižní část Brna především z lokalit (13) Řeka, (16) Kamenná kolonie, (27) Kraví hora, na západní (17) Červený kopec, (19) Myslivna, (24) Wilsonův les, na severozápad (23) Palackého vrch, na severní (2) Horka, na východní (6) Hády, (7) Vinohrady, (4) Mičkova stráň, (5) Nad Arboretem.
3. Pro jednotlivé body je nutné uvážit a případně projednat s příslušnými orgány následující:
- Upřesnit polohu vhodného bodu nebo rozhodnout, zda vůbec o něm uvažovat: (10) Olomoucká, (12) Dálnice, (20) Holedná, (25) Stránice.
Zpracovatelé ÚP a jednotlivé úřady MČ.
- Větší úpravy místa, resp. rozhodnutí o způsobu využití v návaznosti na ÚP a zájmy
MČ: (23) Palackého vrch.
Úřad MČ Brno - Královo Pole.
- Možnost větších či menších úprav:
(5) Nad Arboretem, (26) Žlutý kopec, (27) Kraví hora.
Úřady MČ Brno - sever a Brno - střed.
- Malé až střední úpravy:
(4) Mičkova stráň, (7) Vinohrady, (9) Bílá hora, (11) Pískovna Černovice, (13) Řeky, (14) Jihlavská, (15) Kejbaly, (16) Kamenná kolonie, (17) Červený kopec, (19) Mysliv na, (21) Chochola, (24) Wilsonův les, (28) Špilberk.
Úřady MČ, případně ve spolupráci s jednotlivými zájemci (Občanská sdružení, ZO ČSOP, KČTL atp.)
- Úpravy některých míst patrně nejsou vhodné:
(8) Stránská skála, (27) Medlánecký kopec.
Zvláště chráněná území, bylo by nutné vyjádření AOPaK ČR.
- Vyhlídky v současnosti upravené:
(1) Babí lom, (2) Horka, (3) Ostrá horka/Strom, (6) Hády.
Individuální podpora údržby podle zřizovatele.