Natura 2000 v České republice
Natura 2000 je soustava chráněných území Evropské unie, na kterých se vyskytují chráněné druhy rostlin, živočichů či hodnotná přírodní stanoviště.
Soustava Natura 2000 je pragmatickým nástrojem ochrany přírodního prostředí a druhů, nikoli souborem předem daných omezení veškeré lidské činnosti ve využívání krajiny. Právě vzhledem k ohleduplnému hospodaření byla území do soustavy Natura 2000 navržena, a proto může dále přinášet řadu příležitostí pro různorodé aktivity člověka včetně přírodě blízkého lesního i zemědělského hospodaření či turistického ruchu.
Česká republika se k vyhlášení soustavy Natura 2000 zavázala v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Proto je povinna sestavit návrh nejcennějších přírodních lokalit dle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. Nejdříve budou vyhlášeny oblasti ochrany ptactva a poté další území určená k ochraně druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť.
ZO ČSOP Veronica na popud WWF - International a za podpory MŽP, Nadace partnerství a Arniky vytvořila pracovní verzi stínového (prioritního) seznamu Natury 2000, která byla poskytnuta širokému okruhu expertů k připomínkování.
Druha verze nazvaná Natura 2000 - prioritní seznam nevládních organizací je zde k prohlédnutí a ke stažení.
Spolu s WWF - International začala Veronica zpracovávat návrhy stínových seznamů ze všech přistupujících zemí do EU tak, že mohla být v roce 2004 vytvořena elektronická a tištěná verze Společného stínového seznamu vstupujících zemí do EU. Smyslem této aktivity je pomocí stínových seznamů Natury 2000 poukázat na nejcennější lokality těchto zemí a zároveň přimět vlády těchto zemí, aby tyto lokality neopomenuly.
Veronica pracovala na projektu Phare MicroAccess 2000 Natura 2000 - Zvyšování odborné a organizační způsobilosti pro budování a využívání soustavy Natura 2000. Cílem projektu bylo připravit podmínky pro dlouhodobou spolupráci v propagaci a podpoře vytváření soustavy Natura 2000. V rámci projektu byl vydán a distribuován balíček informační materiálů. Jeho součástí byl soubor nejzajímavějších příspěvků prezentovaných na seminářích o soustavě Natura 2000, dále soubor základní legislativy Evropské unie týkající se Natury 2000 a plakát s vyobrazením prioritních území soustavy Natura 2000.
V projektu Ochrana přírody v příhraničních lokalitách soustavy Natura 2000 v ČR a sousedních státech prostřednictvím nevládních organizací se Veronica pod vedením organizace Arnika podílela na řešení ochrany údolní nivy řeky Moravy a Dyje v hraničním úseku se Slovenskem v úseku Lanžhot-Hodonín ve spolupráci s Daphne. Projekt podpořený z programu Phare MacroAccess 2000 umožnil úspěšně komunikovat ze zastupiteli obcí i s širokou veřejností v tomto regionu.
Společně jsme připravili výstavu, která představila soustavu Natura 2000 jako ochranu přírody pro třetí tisíciletí. Při příležitosti otevření výstavy se uskutečnily také besedy občanů s odborníky v ochraně přírody, zemědělci, lesníky, rybáři a dalšími uživateli tohoto území. Dalšími výstupem projektu byl leták distribuovaný do všech obcí Podluží.
Veronica získala finanční podporu od ÚVR ČSOP k zajištění několika setkání s veřejností ve spolupráci se Správou CHKO Pálava. Setkání byla součástí informační kampaně k propagaci a popularizaci soustavy Natura 2000. Pro širokou veřejnost byl vydán informační materiál charakterizující vybrané oblasti ptactva na jižní Moravě.
Veronica je členem pracovní skupiny Koalice nevládních organizací pro Naturu 2000.
Aktuality z Natury 2000 - roky 2005 - 2006
Veronica čekala především na hlavní příležitost, kde může vznést své připomínky a tím je takzvaný biogeografický seminář. Tento seminář ovšem se na hony liší od toho, co si pod slovem seminář můžete představit, jedná se o velmi seriozní a legislativně závazný proces , připomínkovaní návrhu soustavy evropsky významných chráněných území. České republiky se týkali dva takové semináře: Panonský a Kontinentální. Ten první se konal v Szarodu v Maďarsku(2005), druhý se konal v Darovanech nedaleko Plzně (duben 2006). Zatím co Panonský se týkal necelých 5 % území státu a zahrnoval Českou (přesněji Moravskou) část Panonské biogeografické oblasti, Kontinentální zahrnoval 95 % území a byl proto velmi důležitý. A občanská sdružení zde hrála důležitou úlohu. Probíral se zde druh po druhu a biotop po biotopu a u každého se zkoumalo, zda je navrženou soustavou území dostatečně chráněn. Jinými slovy, jestli stát navrhl všechna významná území k ochraně druhů a biotopů, zda vláda tak trochu nepodvádí a nesnaží se problematické lokality zamést pod koberec. A kupodivu : všechny vlády to zkoušejí. A kupodivu – většinou jim to neprojde A tak tomu bylo i u zmíněných seminářů. Kromě bruselských úředníků, kteří si dobře hlídají svoje kompetence mají na tom zásluhu Veronica a další nevládní oranizace z pracovní skupiny.
Česká vláda i „nevládky“ byly na semináře relativně dobře připraveny. Trochu hůře dopadla vláda, zastoupená Ministerstvem ŽP, v posuzování Kontinentálních lokalit. Mimo jiné i proto, že na rozdíl od Panonie vycházelo ministerstvo životního prostřední pro Kontinentální oblast z neúplných podkladů, z nedokončeného mapování a tím se otevíral široký prostor k doplňování „zapomenutých„ lokalit. Mělo to i objektivní příčiny- např. nedostatek času. Myslím, že je zajímavé si připomenout některá sporná území.
Jedna skupina byla tvořena územími, na které měli organizace rozdílný názor ačkoliv vycházeli ze stejných informací. Jako příklad bych uvedl lokalitu Žďár – garáže pro netopýra brvitého (Myotis emarginatus). Původní návrh zněl na vyhlášení celého území zámku ve Žďáru nad Sázavou (beztak již pokrytého památkovou ochranou), ministerstvo usoudilo, že naturovou ochranou stačí pokrýt pouze jednu garáž, kde v dané chvíli kolonie netopýrů sídlí. Tím zmenšili původní návrh na 0,02 %. Tady vyhrálo ministerstvo.
Druhá skupina byla lokality,kde sice existují relevantní údaje o výskytu druhů či biotopů ale ministerstvo je přehlíží a lokalitu nenavrhuje k ochraně, protože vláda má jiné představy o využití tohoto území. Příkladem může být přehrada Nové Heřminovy, kde v oblasti Horní Opavy existuje významná a ochranu si vyžadují populace vranky a mihule. Vyhráli nevládky.
Třetí skupinu tvoří lokality, které v době vytváření prvního oficiálního návrhu nebyly známy a na jejich doplnění existuje široká shoda mezi odbornými institucemi, stáními orgány a nevládními organizacemi. Pokud byl na semináři druh nebo biotop označen „insuficient“, což znamená nedostatečně pokrytý uzemní ochranou, nebude problém takové lokality do seznamu doplnit. Rozpory nastali jen výjimečně u jednotlivých lokalit. Jako příklad může sloužit doplnění zhruba dvaceti lokalit pro kuňku ohnivou (Bombina bombina) na různých místech České republiky. Vyhráli všichni.
Čtvrtou skupinu tvoří lokality pro druhy,kde nevládní organizace mají jiné informace než vláda. Ministerstvo věrohodnost těchto informací zpochybňuje a dále s nimi nepracuje. Nepodařilo se nám například přesvědči na semináři přítomné zástupce evropské komise o tom, že vlk, rys a medvěd nejsou dostatečně zabezpečeni. Argumentovali jsme, že oblast tzv. Jablunkovského příhraničí,( tj. především slezské Beskydy na rozhraní Slovenska , Polska a Česka) je na tolik důležitá pro přežití velkých šelem, že jej ji třeba do Natury zařadit. U vedené šelmy byly uznány jako dostatečně chráněné a přes vysokou podporu ze strany Polských nevládek se nepodařilo prosadit vůbec nic.
Jak to teda celkově dopadlo? Je tím Natura definitivně hotová? Zdaleka ne ! Teď přichází doplnění lokalit a jejich postupné vyhlašování a stanovení managementu čili plánu péče. Ale ani tím to nekončí. Evropské směrnice ukládají státům pravidelný monitoring čili sledování. A nevládky zde nezaspali . Opravdu „evropsky“ se na to připravili. Brožura „Směrem k evropskému monitoringu biodiverzity“ (bohužel, jen v angličtině) na které se ve Veronica podílela, je pro vás ke stažení.