Domů >> Ekoporadna >> Vaše otázky a naše odpovědi

Koupila jsem si chatu se zahrádkou, na které je založen starý kompost. Tento kompost je relativně velký, těžký a bohužel v nepoužitelném stavu, je v něm shnilé listí, tráva nějaké větvě. Chtěla jsem se zeptat zda existuje nějaký přípravek, který šetrně, ale účinně zlikviduje tento starý kompost? Popřípadě jaké jsou možnosti likvidace takového kompostu?

Dobrý den,
nezoufejte, takový materiál je ideální k založení zvýšeného nebo vysokého záhonu. Princip těchto záhonů je v tom, že jejich jádro tvoří právě hrubý materiál (větší větve i špalíky dřeva), překrytý tlejícím, např. posečená tráva, listí apod., dá se buď:

1) jen navrstvit (i vysokou) hromadu na vhodném místě (šířka cca 120-160 cm, délka libovolná, měl by být dobrý přístup z obou stran), ideální je severojižní směr, může být i ve tvaru podkovy

2) vykopat podlouhlá jáma (nejhrubší materiál se pak dá na dno jámy, případné drny se využijí jako mezivrstva a ornice se použije na zakrytí

3) je možné z materiálu, který je dostupný v okolí (cihly, dřevěná kulatina, prkna, proutí apod.) vytvořit stěny a záhon udělat do výšky cca 60 cm, je to pracnější, ale výsledek stojí za to. Jen počítejte s tím, že stěny by měli být dostatečně pevné, aby se nevyvrátily, Celý záhon se dá také "sklopit" směrem k jihu, to znamená, že severní stranu uděláte vyšší a jižní nižší, takže tak napodobíte jižní svah.

O přípravku, kterým byste hromadu ošetřila a tím ji zlikvidovala, nevím, tohle považuji za sice trochu pracné, ale velmi účelné řešení. Jedinou nevýhodou je, že překrýt by se to mělo min 20 cm, lépe 30 cm zeminy. Nevím, jak vypadá celý pozemek a jestli máte takovou zeminu k dispozici, možná by se ze spodní části vaší hromady přes síto dal získat už rozložený kompost a do svrchní vrstvy ho lehce zapravit nebo podklad záhonu vykopat, jak popisuji výše a využít tuto zeminu, případně použít svrchní část zeminy z výkopu základů domu apod.

Výhodou takového záhonu je to, že hrubý materiál v jeho jádru pozvolným rozkladem uvolňuje živiny a zároveň hřeje, takže se na něm bude dařit zejména teplomilným zeleninám, náročným na živiny, jako jsou tykve, okurky, rajčata, papriky apod. Samozřejmě ale takový záhon má smysl založit na místě, kde svítí slunce. Druhým rokem trochu sesedne a můžete na něm pěstovat košťáloviny, mrkev, ředkvičky, salát, mangold apod. Záhon nepotřebujete rýt ani okopávat, jen ho chraňte vrstvou posečené trávy slámy nebo listí proti vysychání, podle potřeby jednou až dvakrát týdně dobře zalijte a každý rok přidejte nahoru trochu kompostu. Po několika letech můžete rozložený materiál ze záhonu použít na převrstvení dalšího hrubého materiálu, který mezitím nastřádáte a založit si v sousedství záhon nový a tak dále. Osobně to tak praktikuji už řadu let. Věřím, že i Vás tento způsob pěstování nadchne a že si vychutnáte pohodlné obhospodařování i prodlouženou sklizeň. Pokud byste chtěla získat podrobnější informace, doporučuji například právě vyšlou knihu Zahrada k nakousnutí - permakultura podle Seppa Holzera, nebo jinou knihu z naší knihovny.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů