Jak zabránit každoroční invazi berušek (slunéček)?

Potřebuji poradit s každoroční invazí berušek (slunéček). Máme dům na okraji vesnice u lesa. Slunéček máme každý den plný dům, jsou jich stovky, zejména na jižní straně domu. Chápu, že se jim tepelná pohoda v našem domě líbí, ale neuděláme v domě krok, abychom nenarazili na berušku. Proto prosím o radu, jak je mírumilovně vypudit a jestli je to vůbec možné. Zatím je nemilosrdně vysávám starým vysavačem a vyklepávám venku na trávu. Napadlo mě, že bychom jim mohli postavit hmyzí domeček, ale při těchto počtech by to byl spíš panelák. K domu patří poměrně velká zahrada (4 000 m²), ve které rozhodně neudržujeme krátce střižený trávník ani nehrabeme listí, takže úkrytů by si mohl hmyz najít dostatek.

Případ, který popisujete se týká asi slunéčka východního (harmonia axyridis). Zejména během slunečných podzimních dnů se lidé často setkávají s druhem slunéčka, které se k nám rozšířilo ze západní Evropy. Jeho původní domov je sice ve východní Asii, ale nyní je to běžný druh ve Spojených státech, v západní a střední Evropě a na několika místech Jižní Ameriky a Afriky. V České republice se poprvé objevila v roce 2006. Její mohutná invaze nyní postupuje Slovenskem a Maďarskem.

Zdroj: Wikimedia Commons, Foto:  Andreas Trepte, www.photo-natur.de, Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic

Slunéčko východní se živí mnoha druhy mšic, mer a jiného drobného hmyzu na rostlinách. Není vybíravá – sežere i motýlí vajíčka a jiný hmyz, chutná jí i pyl a sladké šťávy. Ačkoli mnoho mšic nacházíme na jaře a v létě na bylinách, harmonie se raději drží na stromech. Na jaře ji snadno nalezneme ve městech na okrasných keřích živých plotů. Během léta se nejvíce množí na lípách, jak v parcích ve městech, tak ve volné přírodě. Asi nejvydatnějším zdrojem jsou komerční ovocné, zejména hrušňové sady.

Harmonie není jediným slunéčkem, které potkáte v parku na stromech nebo za oknem. Do budov se na zimu schovávají i některé naše původní druhy slunéček, nejčastěji slunéčko dvoutečné. Ty poznáme od harmonie již podle velikosti. Zatímco harmonie je dlouhá 6–9 mm, tedy podobná nebo i větší než běžné slunéčko sedmitečné, mohutná a klenutá, oba výše zmíněné druhy většinou nepřesáhnou půl centimetru. Harmonie je ve zbarvení proměnlivá. Nejčastěji je světle červená s devatenácti černými tečkami. Nikdy se ale nevytvoří forma nápadně podobná našemu slunéčku sedmitečnému.

Harmonie pomáhá proti škůdcům v zemědělství, tak aby se nemusely často používat jedovaté insekticidy třeba na ovoce. Podobně hubí škůdce i naše původní druhy slunéček, jenže harmonie je žravější a plodnější. Kromě toho se rozmnožuje dlouho do podzimu. Ještě začátkem října, je-li dost potravy a alespoň odpoledne teplé počasí, klade vajíčka, zatímco naše původní druhy už se dávno chystají k zimnímu spánku.

Přese všechnu krásu a užitečnost je harmonie mezi entomology vnímána spíše negativně, jako nevítaný vetřelec. Může za to zejména její velká žravost a nevybíravost. Kromě škodlivého hmyzu totiž ráda spořádá i vajíčka a larvy jiných slunéček a užitečných zlatooček. Setkají-li se dvě stejně velké larvy slunéček, obvykle zvítězí harmonie a sežere larvu jiného slunéčka. Tak dochází k poklesu biodiverzity. Pokud není dostatek mšic, krmí i sladkou šťávou z bobulí révy. Zůstane pak zalezlá v hroznech a je vylisována do moštu. Výsledné víno není pak tak chutné. Všechna slunéčka jsou totiž proti svým nepřátelům (jako třeba ptákům, ale nikoli proti jiným slunéčkům) chráněna obsahem hořkých alkaloidů a páchnoucích látek (metoxypyrazínů).

Do třetice je harmonie nepříjemná všem lidem, kteří bydlí v cestě jejího hledání zimoviště. Potkat jedno hezké slunéčko na balkóně je prima. Mít v pokoji sto slunéček, která se všude pletou a při neopatrném dotyku vypouštějí žlutou kapku odpudivé tekutiny, je dost nepříjemný zážitek.

Co tedy s nimi ?
Pokud vám nalétly do bytu, budete se jich chtít asi zbavit. Slunéčka na podzim nějakou dobu aktivně lezou po světlých osluněných zdech domů, naleznou škvíru okna, vejdou na návštěvu, ale pak se schovají do nějakého kouta. Jenže slunéčka přezimující v bytě při pokojové teplotě vyčerpají zimní zásoby tuku už kolem Vánoc. Pak vylezou z úkrytu, hledají něco k jídlu nebo alespoň k pití, pletou se do jídla lidem. Protože nic pořádného k jídlu v bytě nenajdou, brzy uhynou. Proto je dobré slunéčka (všech druhů) z bytu odstranit. Je možné je nabrat na noviny, smést smetáčkem, případně opatrně vysát vysavačem do čistého sáčku. Za chladného počasí je pak můžete vysypat ven. Tam zimu přežijí lépe než v teplém bytě. Slunéčka vyhozená z bytu ještě za teplého počasí se zase vrátí. V takovém případě je musíte odvést na vzdálenost min. 5 km.

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů