Klima pro kočku aneb uhlíková stopa domácích mazlíčků

Uhlíková tlapka, tedy produkce skleníkových plynů způsobená chovem domácích zvířat jen pro radost, má původ zejména v jejich krmivu. V tomto ohledu jsou nejproblematičtější tolik oblíbení masožravci – kočky a psi. Čím větší zvíře, tím více krmiva – s velikostí psa roste uhlíková stopa. Kočky jsou na tom obdobně jako malí psi. Uhlíkově méně produktivní jsou druhy, které maso nepotřebují nebo si ho dají jen občas jako mlsku – křečci, papoušci, činčily a další. Uhlíková stopa a všechny další dopady rostou nejen s velikostí zvířat, ale také s jejich celosvětovým počtem. Environmentálně zodpovědné je tedy brát si zvířata z útulku místo od chovatele (o pokoutních chovech a množírnách nemluvě!) a nemnožit je dál.

Kočka nebo pes

Uhlíkovou stopu masožravců tvoří především jejich strava. Zásadní jsou pak dvě kritéria: Množství krmiva (včetně toho, které se vyhodí) a jeho druh. Ve srovnání s tím je produkce odpadů z obalů méně významná, ale velikost a druh balení je nutné také zohlednit.

Doma chovaná zvířata jsou mnohem častěji překrmovaná než podvyživená. Rozhodně vás nenabádáme k vyhladovění zvířat, ale je nutné množství a druh potravy vybírat podle skutečných potřeb, věku a aktivity zvířete. Zdravým šelmám ostatně kratší půst prospěje, masožravci jsou přizpůsobení na přecpání se po úspěšném lovu i na hladovění v období nedostatku. Nadváha a obezita u zvířat má stejné důsledky jako u lidí – a to včetně vyšších nákladů (finančních i environmentálních) na lékařskou péči.

Průměrný Čech za rok spotřebuje cca 800 kg jídla (včetně podílu vyhozených potravin a zbytků ze zpracování), z toho jde cca 70 kg na vrub masa. Pes podle velikosti 48–247 kg, kočka 18–34 kg krmiva. (Poznámka: kočka sežere méně než malý pes, ale zase více masa, proto má vyšší uhlíkovou stopu.) Masožravci mají podíl masa ve stravě vyšší a již nyní na výrobu krmiv není „dost zbytků“ a krmiva se vyrábí i z masa použitelného pro lidi. Odhaduje se, že v USA chovaní psi a kočky spotřebují zhruba pětinu toho, co lidé (zdroj).

Průměrná uhlíková stopa obyvatele Česka je 12 tun (kompletní produkce rozpočítaná na jednotlivce), osobní spotřeba z toho je cca 5 tun. Takže když si pořídíte velkého psa, tak vám jen kvůli jeho krmení stoupne o více než desetinu. Je to tedy otázka volby.

Pro každou rodinu psa nebo kočinu

V Česku žije 2,2 milionu psů a 1,1 milionu koček. Jsou to odhady, ne všichni psi jsou registrovaní a kočky si jako vždy dělají, co je napadne. Nicméně Evropská federace výrobců krmiv pro domácí zvířata je má asi slušně spočítané (zdroj). Při přepočtu na domácnosti má přes 40 % Čechů psa, přes dvacet procent kočku. V Evropské unii má více psů na domácnosti už jen Rumunsko a Polsko.

V uhlíkové praxi to znamená, že kočky přispívají k uhlíkové stopě ČR 99 000 tunami CO₂ ekv. za rok a psi někde mezi 200 000 (kdyby byli všichni malí) a 1 485 000 tun (kdyby byli všichni velcí) CO₂ ekv. za rok. Řekněme – s vědomím, že jde o hrubý odhad – že je u nás 50 % psů malých plemen, 30 % středních a 20 % připadá na velké. Pak je uhlíková stopa jen českých psů 653 400 t CO₂ ekv. každý rok.

Druhy krmiva

Druh krmiva je dalším aspektem ke zvážení. Jako nejšetrnější se jeví krmení tkáněmi jatečních zvířat, které nejsou pro lidi z různých důvodů poživatelné. Kvalitní maso by mělo primárně sloužit k lidské výživě – už proto, že jeho uhlíková stopa je značná. Využití zbytků tuto zátěž rozkládá na více konzumentů (lidi i jejich mazlíčky). Hovězí maso co do uhlíkové stopy o několik délek vede – šetrnější volbou jsou kuřata nebo ryby. Mléko nepatří do kočičí ani psí stravy od chvíle, kdy je matka odstavila a řada koček má (stejně jako mnoho lidí) s trávením mléka značné problémy. Jakkoliv jim tato nasládlá tekutina chutná.

Při výběru krmiv se dívejte kromě nutriční hodnoty také na složitost výroby. Nejlepší volbou jsou různé jateční zbytky, odřezky, pamlsky vyrobené např. z odpadních kůží, pliček apod. Zkuste se domluvit u řezníka, že by vám odřezky a vnitřnosti dal do vlastní krabičky.

Větší jsou lepší (pokud nezbývají zbytky)

Pro obaly platí to, co vždycky: Méně je více. Suchá krmiva je nejlepší kupovat ve velkých pytlích a skladovat je uzavřené. Stačí odsypat menší část do sklenice a z ní odebírat krmné dávky, což zabrání zvětrání a zvlhnutí granulí. Větší konzervy jsou lepší, pokud ale nezůstávají zbytky krmiva, které skončí v popelnici. Železné plechovky se dají recyklovat celkem dobře, o hliníkové je malý zájem a jejich uhlíková stopa je několikanásobně větší. Kombinované obaly „kapsiček“ nelze recyklovat vůbec a je lepší se jim vyhnout.

Jaký si dám klimatický závazek?

• Pokud si místo velkého psa pořídím malého psa nebo kočku, ušetřím 585 kg CO₂ ekv za rok. Pokud si vyberu malého psa nebo kočku místo středně velkého psa, ušetřím 300 kg CO₂ ekv za rok.
• Pořídím si zvíře z útulku. Ve srovnání s „novým“ zvířetem narozeným z plánovaného vrhu ušetřím tolik kg CO₂ ekv, kolik svým životem vyprodukuje.
• Budu kupovat krmení ve velkém balení. Když snížím spotřebu o 1 kg železa, ušetřím 3 kg skleníkových plynů, v případě kila hliníku dokonce 12 kg. Uspořené kilo plastů se projeví jako 2,4 kg úbytek skleníkových plynů.

Kam pro další informace

• The Ecological Paw Print of Companion Dogs and Cats. [Ekologická tlapka domácích psů a koček] Pim Martens, Bingtao Su, Samantha Deblomme. BioScience, Volume 69, Issue 6, June 2019, Pages 467–474 (anglicky)
• Environmental impacts of food production. [Dopady výroby potravin na životní prostředí.] Přehledná a aktualizovaná infografika k různým druhům potravin. Nejen uhlíková stopa, ale také doprava, vodní stopa a další. (anglicky)
• Moje uhlíková stopa. Podrobná studie Arniky k uhlíkové stopě nejrůznějších produktů a služeb. V rámci možností propočty na situaci v ČR a případové studie.
• Evropská federace výrobců krmiv FEDIAF, Facts and Figures 2020. [Fakta a čísla pro rok 2020.] Přehledná souhrnná statistika o zvířatech chovaných v domácnostech pro potěšení. Pro EU i evropské země mimo EU. (anglicky)

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů