Užovka stromová na jižní Moravě
Ekologický institut Veronica se dlouhodobě sledování a ochraně užovek stromových. Užovka stromová (Zamenis longissimus) je nejedovatý druh hada z čeledi užovkovitých. Z našich hadů je nejdelší, dorůstá do cca 150-200 cm. Zbarvení je nejčastěji na svrchní straně těla leskle hnědé, břicho je kontrastně nápadně světle žluté. Mláďata mívají za hlavou bledě žluté skvrny takže mohou být laiky zaměněna za užovku obojkovou. Druh vyžaduje teplé a mírně vlhké klima, zároveň potřebuje výraznou různorodou strukturu krajiny s širokou nabídkou biotopů. Jelikož se jedná o studenokrevného živočicha, jsou všechny jeho životní projevy závislé na teplotě a jeho sezónní aktivita na zeměpisné šířce a klimatických podmínkách. U nás začínají užovky stromové aktivovat v dubnu a k hibernaci nastupují v říjnu. Období páření bývá v květnu až červnu, kdy spolu samci provozují rituální souboje. Od konce června do začátku srpna pak samice kladou vejce do organického materiálu nebo do dutin ve skalách, zídkách či stromech. Líhniště bývají často využívána hromadně více samicemi. Počet vajec kolísá v rozsahu 2-30, snůšky nad 20 vajec jsou však výjimkou. Mláďata se líhnou od konce srpna do poloviny října. Potravu užovky stromové tvoří drobní teplokrevní obratlovci, příležitostně i ptačí vejce. Kořist užovky aktivně vyhledávají jak na povrchu terénu, tak v norách hlodavců, vzácně i ve větvích stromů. Užovka stromová díky ventrolaterálním hranám na svém těle velmi obratně šplhá a je i dobrým plavcem, i když přímo do vody nevstupuje často.
Areál rozšíření užovky stromové se rozprostírá od severního Španělska přes jižní část střední Evropy, jižní a východní Evropu až k východnímu pobřeží Černého moře. Česká republika leží na severní hranici tohoto souvislého areálu, která prochází jižním a východním okrajem našeho území (jižní Morava : Podyjí a Bílé Karpaty). Třetím místem výskytu užovky stromové v ČR je Poohří, kde se jedná o malou, izolovanou populaci a zároveň nejsevernější současný výskyt druhu na světě.
Aktivity, které Ekologický institut Veronica prováděl
- Budování líhnišť a speciálních biotopů
Ve spolupráci se Správou NP Podyjí byla vybudována dvě umělá líhniště pro užovku stromovou v oblasti Šobes a Široké pole (v letech 2002, 2003, 2006) Viz publikace : Mikátová, B., Vlašín, M., 2008 - Značení a sledování jedinců
Ve spolupráci se Správou NP Podyjí a AOPK ČR (RNDr. Mikátová) se Veronica (RNDr. Vlašín) podílela na označení přes 600 jedinců užovky stromové zástřihy do břišních šupin. Na tuto činnost disponuje řešitel platným povolením jak pro oblast NP Podyjí, tak pro oblast CHKO Bílé Karpaty. Viz publikace: Mikátová, B., Vlašín, M., 2008 (http://www.ivb.cz/zoo/zoo.htm). - Oprava a údržba stanovišť pro užovku stromovou na lokalitě Šobes
V NP Podyjí se pracovník Veroniky (RNDr. Vlašín) podílel na opatřeních pro ochranu této užovky (2002, 2003, 2006).Především šlo o údržbu suchých kamenných zídek ve vinici Šobes, což je zřejmě nejbohatší lokalita této užovky v ČR. - Realizace záchranných opatření dle záchranného programu pro užovku stromovou v oblasti CHKO Bílé Karpaty se zvláštním zřetelem k Vlárskému průsmyku
Hlavním cílem záchranného programu je zachování životaschopných populací užovky stromové ve všech třech známých, vzájemně izolovaných oblastech výskytu v ČR, tzn. v Poohří, v Podyjí a v Karpatech. Tento projekt se věnuje nejvýchodnější populaci ČR v CHKO Bílé Karpaty (BK). - Práce na plánu péče pro užovku stromovou
Pro NP Podyjí se Veronica podílela na přípravě opatření pro plán péče. Viz publikace: Mikátová, B., Vlašín, M., 2008 - Sběr základních dat v oblasti Karpat
Veronica se podílela na shromažďování základních dat o výskytu užovky stromové v CHKO BK (viz Vlašín 1984 a,b, Mikátová, Pellantová, Vlašín1989, Vlašín M.,1992, Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001 a další - vše veřejně dostupné publikace). - Plazi NP Podyjí a NP Thayatal se zvláštním zřetelem na užovku stromovou
Hlavním cílem tohoto projetu je shrnutí poznatků o plazech zájmového území a také získání co největšího objemu nových dat, přehled zjištěných druhů, data jednotlivých nálezů, stanovení velikostí populací zjištěných druhů.Dále je to návrh možných managementových opatření na lokalitách významných druhů. Součástí je i vybudování dalších umělých líhnišť a jejich sledování s pomocí dataloggerů, webkamer a komplexní vyhodnocení všech získaných údajů a jejich shrnutí v písemné formě (závěrečná výzkumná zpráva, publikace - články)
Vybrané publikace a odkazy
Vlašín, M. 1984a: Užovka stromová na Moravě. Vertebratologické zprávy, 1984: 99-100.
Vlašín, M. 1984b: Nový nález užovky stromové na Moravě. Živa, Praha, 32:151.
Mikátová, B.,Pellantová,J. et Vlašín,M.,1989: Amphibia and Reptilia in South Moravian Region. Acta Mus. Nat. /Pragae, 45, B: 121 - 180.
Vlašín M.,1992: Obojživelníky a plazy (Amphibans and Reptiles ) in Kuča et al (ed): Bílé - Biele Karpaty, Chráněná krajinná oblasť. Vydavatelstvo Ekologia, Bratislava 1992, 380s.
Mikátová,B., Roth, P., Vlašín, M., 1995: Ochrana plazů (Conservation of Reptiles) MŽP ČR Praha, 1995, 48 s.
Vlašín, M., Mikátová, B., 2007: Metodika mapování výskytu plazů v ČR. Veronica, Brno, 39s.
Mikátová, B., Vlašín, M., 2008: Dílčí výsledky z výzkumu populace užovky stromové a návrhy managementu v NP Podyjí . Sborník abstraktů z konference Zoologické dny, České Budějovice, 2008.
Vlašín, M.,2007: Klíč k určování obojživelníků a plazů. Rezekvítek, Brno, 40 s.
Mikátová, B., Vlašín, M., Zavadil, V. (eds.) 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas of distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR Brno-Praha, 257 s.
Vlašín, M., 2003: Reptiles and Amphibians. In: Wikowski, Z.J., Król,W., Solarz,W. (eds) 2003: Carpathian List of Endangered Species. WWW and Institute of NC PAN, Wiena, Krakow, 64pp.
http://www.nature.cz/zachranneprogramy/index.php?docId=6117&spec=zivocichove
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id373/
Projekt "Realizace záchranných opatření dle záchranného programu pro užovku stromovou (Zamenis longissimus) v oblasti CHKO Bílé Karpaty se zvláštním zřetelem k Vlárskému průsmyku (2009 - 2010)" je součást programu "Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy" a je podporován Finančním mechanismem EHP/Norska a Ministerstvem životního prostředí ČR.