Ráječek a přírodní rezervace Černovický hájek
Kdybychom přišli na jihovýchodní okraj Brna před tisícem let, rozkládal by se zde hustý a neprostupný lužní les. Řeka Svitava by nebyla jako dnes svázána rovným korytem, ale rozlévala by se ve své nivě v meandrech a slepých ramenech. Hladina vody by pravidelně stoupala a klesala a z ní by se tvořila lesní jezírka, tůně a mokřiny.
Z takového prastarého podmáčeného lesa jihomoravských niv dodnes zůstaly zachovány rozsáhlé luhy na soutoku Moravy a Dyje. Černovický hájek je nejsevernější zachovaný zbytek luhu v Dyjsko-Svratecké nivě a na území Brna je tak naprosto unikátní. Spolu s blízkou Rájeckou tůní se tak stávají dědictvím již zaniklé lužní krajiny.
|
Následující texty si můžete také zdarma stáhnout jako elekronickou publikaci s názvem Černovický hájek - dědictví lužní krajiny. |
Černovický hájek ovšem není jen pouhou památkou na doby minulé. Je útočištěm přírody v člověkem podmaněné městské krajině a poskytuje domov řadě druhů rostlin a divokých živočichů. Pomáhá zadržovat vodu, která se vlivem klimatických změn z krajiny čím dál více ztrácí. Ukrývá mnohá tajemství krásy a léčivých darů přírody.
Černovický hájek je součástí širšího území známého pod jménem Ráječek. Tento místní název je starobylého původu a pochází od dávného slovanského slova raj, kterým byla označována poříční bahnitá místa. Německý název Paradieswald je pozdější romantizující překlad, který se proměnil v brněnské označení Paradajs. Podmáčený charakter lokality se odrazil v jménech nedalekých městských částí Slatina a Komárov.
Ráječek má rozlohu necelých 100 hektarů a je sevřen mezi regulované koryto řeky Svitavy, dálnici D1 a železniční trať Brno – Přerov. V těsném sousedství se nachází průmyslová zóna Černovická terasa. Přímo v Ráječku byl postaven obchodní dům, jinak většinu jeho plochy tvoří zemědělská půda a úhory. Zhruba třetinu pak zabírá Černovický hájek a krajinná výsadba tvořící tzv. biocentrum Ráječek.
Co pro nás hájek dělá – a co můžeme udělat my pro něj
Černovický hájek je poslední kus přírody v silně industrializované krajině. Nese tak v sobě jedinečnou hodnotu, a to nejen pro přírodu samotnou, ale především pro nás, pro místní obyvatele a návštěvníky. Pestrost krajiny s sebou nese i vyšší ekologickou stabilitu, větší odolnost proti nepříznivým vlivům. Důležitá je především schopnost zadržovat vodu. Představme si les jako houbu, která dokáže vodu nasát a poté ji ze sebe pomalu vypouštět. V horké a vysychající krajině si tak udržuje vlhké a příjemně chladné mikroklima, v době extrémních srážek zase brání vzniku povodní.
Snad se i návštěvníkům podaří nahlédnout za povrchní podobu Černovického hájku jako spletité neprůchozí divočiny bez užitku. Zejména na jaře může čerpat energii z bujně rašící zeleně a zpěvu ptáků, vnímat moudrost obnovující se přírody, která nikam nespěchá. Snad se obyvatelé dokáží postavit za svou kousek lesa, pokud by se do něj opět měly ve jménu budování zakousnout pily. Žádný jiný takový už tady v Brně totiž nemáme.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
