Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Brno, 5. dubna 2016 – Jaké alergeny nebo látky narušující hormonální systém může obsahovat kosmetika? Právě na tuto otázku se snaží odpovědět zpráva, kterou Ekologický institut Veronika dnes zveřejnil. Věnuje se problematickým chemickým látkách v kosmetice z hlediska lidského zdraví nebo životního prostředí. Zpráva se zaměřuje na látky a jejich skupiny, které jsou předmětem dotazů spotřebitelů – syntetická pižma, parabeny, UV filtry v krémech, alergeny, triclosan a triclocarban. Zprávu zpracoval odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik MUDr. Miroslav Šuta
„Soustředil jsem se na látky, na které se podle mé zkušenosti spotřebitelé nejčastěji dotazují ať už z pohledu ochrany vlastního zdraví nebo možného rizika pro životní prostředí. Jedná se o alergeny, protože kosmetika patří mezi jejich významné zdroje.", uvedl autor studie MUDr. Miroslav Šuta (2). „Dále píšeme o tzv. endokrinních disruptorech, což jsou látky schopné narušovat hormonální systém, které bohužel zatím nejsou v Evropské unii regulovány. EU dokonce nemá ani právní definici endokrinních disruptorů, ačkoli se s nimi setkáváme v každodenním životě nejen v kosmetice, ale také v potravinách, elektronice nebo v podlahových krytinách", doplnil Šuta.
Řada chemikálií uvedených ve zprávě byla zařazena Mezinárodním sekretariátem pro chemické látky (ChemSec) na tzv. SIN list (3), což je seznam látek, které by pro své nebezpečné vlastnosti měly být ve výrobcích nahrazeny. Jedná se např. o antibakteriální triclocan, o syntetická pižma galaxolid a tonalid, o konzervanty propylparaben a butylparaben nebo o UV filtry jako benzofenony či ethylhexyl methoxycinamát.
„Místo opalovacích krémů se raději vyhýbejte polednímu slunci, chraňte se vhodným oděvem a pokrývkou hlavy. Vyhýbejte se kosmetickým výrobkům, které obsahují tzv. perzistentní a bioakumulativní látky, které dlouho zůstávají v prostředí", představil Petr Ledvina z Ekologického institutu Veronica dvě konkrétní doporučení ze zprávy. „Jako jindy platí, méně může být někdy více", doplnil.
Součástí zprávy je také tucet jednoduchých rad, jak si počínat odpovědně při výběru kosmeticky s ohledem na zdraví spotřebitele i na přírodu. Publikace je dostupná v elektronické podobě na webové stránce www.veronica.cz/kosmetika a nebo ji zájemce může získat e-mailem.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů (www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz).
MUDr. Miroslav Šuta, tel. 608 775 754, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
Mgr. Petr Ledvina, tel 776 057 637, e-mail, petr.ledvina@veronica.cz
(1) Ekologický institut Veronica je profesionální pracoviště Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica. Svou expertní a vzdělávací činností poskytuje interpretaci odborných environmentálních témat. Působí v Brně a v Hostětíně, zabývá se jak městským, tak venkovským prostředím. Aktivity rozvíjí v širokém záběru od místního detailu po mezinárodní souvislosti „z Hostětína po Evropu".
(2) MUDr. Miroslav Šuta působí jako odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik v Centru pro životní prostředí a zdraví. Dlouhodobě se věnuje účinkům chemických látek na zdraví a životné prostředí, řadu let je členem odborné pracovní skupiny pro chemické látky European Environmental Bureau (EEB). Je mimojiné autorem publikace „Chemické látky v životním prostředí a zdraví" (2008).
(3) ChemSec: http://chemsec.org/ , SIN list - www.sinlist.org
Zobrazit zprávy za rok: 2023 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 Staré tiskové zprávy