Využití slámy na stavbě
Databáze slaměných realizací v České republice
Slaměný balík je vynikající materiál pro ekologicky a ekonomicky příznivé stavění se řadou dobrých vlastností. Výhody slaměných domů oproti klasickým stavebním principům zahrnují obnovitelnou povahu slámy, cenu, jednoduchou dostupnost, přírodní protipožární ochranu a vysokou schopnost izolace.
- Vykazuje výborné tepelně izolační vlastnosti (nízký prostup tepla), srovnatelný s minerální vatou (proměnlivý dle tloušťky a hustoty balíku)
- Dobrá manipulace, únosnost, stabilita
- Ohnivzdornost stěny s oboustranným dřevěným bedněním a hliněnou omítkou je 90 minut. To vyhovuje všem typům staveb.
- Odpor proti šíření zvuku vzduchem stěny obou-stranně omítnuté hliněnou omítkou R’w = 46 dB. To je více než neprůzvučnost oken (R’w = 32–37 dB), ale méně než masivní stěna R’w=50 dB.
- Velmi laciný místní materiál; podpora zemědělského sektoru, využití a zhodnocení často nepotřebného zemědělského odpadu
- Snadná manipulace, rychlá stavba
- Sláma je organický materiál, který lze po dožití stavby snadno zlikvidovat
Aby měl slaměný balík tyto vlastnosti, musí být slisován na hustotu zhruba 90 kilogramů na kubík, což je sice běžný, nicméně kvalitně provedený balík.
Historie použití slaměných balíků
Slaměné balíky se začaly lisovat kvůli lepší skladovatelnosti a manipulaci koncem 19. století. V té době se z nich také začaly stavět první domy na jihu Spojených států amerických a na Ukrajině, některé z nich stojí dodnes. Už před výrobou balíků však byly dobře známy izolační vlastnosti sena a slámy. Takřka v každém stavení se přes zimu na půdě skladovalo seno nebo sláma, leckteré domy měly doškové střechy. Znalci piva vědí, že ještě za první republiky se v pivovarech a velkých hospodách schraňoval led na chlazení piva pod slaměnou tepelnou izolací.
Použití slaměného balíku
Nenosná (výplňová) konstrukce
Slaměné balíky je možné použít nejrůznějším způsobem. Jako výplň dřevěného či jiného skeletu, jako dodatečnou izolaci zděné stavby, jako izolaci stropu či střechy. Balíky musí být vždy spolehlivě odděleny od všech zdrojů vlhkosti a těsně uzavřeny další konstrukcí, například omítkou nebo obkladem.
Nosná konstrukce
Myšlenka nosné konstrukce byla a stále je vůdčí ve Spojených státech. Balíky musí být stlačeny minimálně na hustotu 90 kg/m3 lépe na 120 kg/m3, propojeny svislými prvky a ztuženy věncem. Použití balíků jako nosných prvků značně uvolňuje prostor pro architektonické vyjádření.
Ekologické výhody slaměné izolace
- Slámu jako vedlejší produkt pěstování obilí lze označit za přírodní materiál podobně jako dřevo z hospodářsky využívaného lesa.
- Slámu lze většinou sehnat jako odpadní produkt zemědělství, lze tedy mluvit o smysluplném využití odpadu.
- Sláma bývá dostupná poblíž místa využití (malé zatížení dopravou).
- Odpady vzniklé při stavbě ze slámy jsou snadno rozložitelné a nijak nezatěžují životní prostředí.
- Oxid uhličitý uložený dlouhodobě do slámy (stejně jako do dřeva) eliminuje uhlík uvolňovaný z fosilních paliv.
- Po dožití stavby je sláma jednoduše a nezávadně likvidovatelná (lze ji zkompostovat).
První naše praktické zkušenosti se využitím balíků z obilné slámy jako stavební a izolačního materiálu se datují do roku 2002. Od té doby jsme v našem centru v Hostětíně aplikovali balíky na dalších stavbách.
Přečtěte si k tématu
- Databáze slaměných realizací v České republice - příklady použití slaměné izolace v různých podobách
- Vlastnosti slaměných balíků
- Typy staveb ze slámy
- Přírodní materiály jako tepelná izolace: sláma a nejen ta - velmi podrobný článek, včetně vysvětlení tepelné konvekce a její eliminace
- Podrobná a velmi názorná prezentace Daniela Grmely „Konstrukční systémy a trendy ve slaměném stavitelství, otázky a odpovědi“
- Naše zkušenosti se pěti slaměnými realizacemi
- Izolování slámou stavby Centra Hostětín - metoda příhradové konstrukce
- Izolace skladu na mošty v Hostětíně - metoda přivazování balíků k ocelovým očkům v hmoždinkách