Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Pozvánku od Rostislava Pospíšila najdete zde.
Diskuse k tématu Zastavitelná a nezastavitelná území, brownfields proběhla opět ve Slévárně Vaňkovka dne 28.března 2006 v 17hodin. V panelu se tentokrát objevil za zpracovatele územního plánu (firmu ArchDesign) Ing. arch.Jaroslav Dokoupil, dobrý příklad z Německa prezentovala z Masarykovy univerzity , se zahraničním zkušenostmi přispěla Jiřina Bergatt Jackson a výsledky studie zaměřené na zastavitelnost a nezastavitelnost představil doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D..
Jak řešit rozrůstání zastavitelných ploch versus zeleň?
Hledají se nástroje omezování urbanizace – změnu životního stylu po revoluci územní plán nerespektoval; zahrádkářské kolonie vypudily bydlení majetných mimo město + nebyla nabídka ploch pro bydlení; z toho vyplývá potřeba hledání těchto ploch v novém územním plánu.
Připomínka: problém s navázáním územních plánů sousedních obcí!
Administrativní plochy – skupiny investorů, které budují
administrativní centra mají svoji strategii promyšlenou (?!). Otázkou druhou je
koncentrace těchto aktivit na jihu Brna.
Vývoj Brna se může vyvíjet 3 způsoby – nahoru,
dolů nebo stagnovat. Brno se vyvíjí v globálním prostoru.
Co to je "brownfield"?
Znovuvyužití urbanizovaného území; deprimující plochy, podvyužitelné plochy
Respektuje ÚP ekologickou stopu?
Ne.
Existují nějaké podkladové dokumenty pro brownfields?
Radnice města Brna má toto téma ostatečná dokumentace;
Jaký je výhled vývoje nákupní centra vs. maloobchod?
prognóza vývoje – pokles. Ekonomické potenciály – saturovaný rozvoj obchodních ploch, závisí to na vývoji ekonomiky města. Ekonomický vývoj se nedá jednoznačně naplánovat předem. Obchodní centra lze směrovat, ale ne regulovat – otevírání ekonomického potenciálu. M palác „předběhl“ dobu.
Jak řešit (ne)zastavitelnost záplavových území na příkladu Tuřan?
Neexistuje dohoda mezi městem a krajem co se týče protipovodňové ochrany.
Jackson – zelené střechy – přijmutí strategie
Má město vizi, kterým směrem se chce ubírat?
Brno má a aktualizuje se Strategie pro Brno, aktualizace nyní – firma DHV, dokončení v září.
Majitel brownfields: kultivace nejde realizovat – 1) přes lokalitu vede silnice (územní plán), která se nebude realizovat (nejsou peníze); 2) je levnější stavět na zelené louce. Co může udělat město pro využití brownfields?
Změnit využití území!
Brněnský průmysl vznikal 19 století – byl pohlcen bytovou výstavbou – je záhodno je využívat jinak než jako průmyslové lokality. V budoucnu - Strukturální fondy nepodporují brownfields na jiné než průmyslové využití. Jsou nezbytné veřejné zdroje – zatížení investicemi.
Vyhodnocují se údaje o navrácení zastavěných ploch do původního stavu (orná, parky, apod.).
Pokud požadavek vznikne, může s tím ÚP pracovat.
Zohlednit zdraví při budování výrobních provozů – viz Moravany vypouštějí škodliviny i do Brna.
Je důležité dosáhnout „hustoty“ města.
V Kanadě – investor/developer je tlačen na vybudování zeleně, školského zázemí…
Chybí nástroje – jak jednat s developery, jak ochránit veřejný zájem, veřejné prostory; promítá se to do rozvojových záměrů. Je třeba kromě ÚP působit na lokální politiky = když rovnou střechu, tak zelenou; když developer, tak X% zeleně, školky;). Staví-li developer byty pro 500 lidí, postaví školku automaticky a pod.
Brownfields - transformační plochy – bez konkrétního využití.