Izolace budovy Centra slámou, Hostětín
Centrum Veronica Hostětín je příkladem ekologického stavitelství, budova byla navržena v pasivním standardu. Zda-li je to doopravdy, ukážou měření, která ještě musí proběhnout. Níže následuje jen popis technologie izolace slámou, tak jak byla provedena v létě roku 2006. Přečtěte si další podrobnosti o centru.
Nekomentovaná fotodokumentace prací.
Západní zeď ubytovacího traktu má izolaci ze slámy. Slámou jsme původně chtěli izolovat celou ubytovací část, z požárních důvodů to bylo možné jen u zdi obrácené do sadu, pryč od sousedů. Slaměná vrstva má větší tloušťku, 38 cm, jak proto, že na této zdi nebyla nouze o místo, tak i proto, že je coby izolační materiál levná. Asi poprvé na světě byl použit systém kladení několika tenčích vrstev slámy oddělených svislými vrstvami papíru. Cílem bylo rozdělit konvekci v prodyšné izolační vrstvě do tří až čtyř buněk napříč tepelného toku, aby teplotní spád v konvektivní buňce klesl na třetinu až čtvrtinu. Stejně se sníží rychlost proudění a teplo přenesené na jednotku objemu. Konvektivní transport tepla se tím sníží na necelou desetinu toho, který by tam probíhal při použití homogenní slaměné vrstvy, např. celých balíků. Ten v mrazech, když na tepelných izolacích záleží nejvíce, zhoršuje vlastnosti slámy i více než dvakrát oproti situaci bez konvekce (pro níž se udávají tabelované hodnoty tepelně izolačních vlastností materiálů). U porézních (vláknitých) materiálů s mnohem jemnějšími vlákny (a dostatečně stlačených) existuje takové zhoršení také, je ale mnohem menší, takže je většinou lze zanedbat.
Během instalace vrstvené slaměné izolace se ukázalo, že to není pracnější než užití běžných malých balíků. Ty totiž nejsou pravoúhlé a pro vytvoření homogenní vrstvy je nutné docpávat jejich rohy, ty u zdi i ty zvenčí. My jsme většinu slámy odlupovali coby nízké (tloušťky osm až dvanáct centimetrů) pěkně pravoúhlé hranoly z velkých balíků o hraně asi 85 cm. Na takový modul byly také většinou přichystané rošty na zdi. Po manipulaci s hranolem (odloupnutí z velkého balíku, transportu na překližkové „lžíci", přiložení ke zdi a překrytí vrstvou papíru) jeho tloušťka poněkud vzrostla, takže z původní objemové hmotnosti velkých balíků asi 110 kg/m3 klesla objemová hmotnost celé izolační vrstvy asi na 90 kg/m3. Slaměnou izolaci jsme překryli lepenkou (odpadní, z obalů lahví pro moštárnu). Na tu pak přišlo šikmé bednění ob desku, fólie s ekvivalentním difúzním odporem max. 0,2 m vzduchu, svislé latě a vodorovný modřínový obklad. Nebyla instalována žádná parozábrana, difúzní odpor samotné cihlové zdi a vnitřní omítky je vyšší než odpor souvrství vně cihelné zdi.
Slaměná izolace má plochu dvě stě metrů čtverečních a její instalace zabrala asi dvě stě osmdesát osobohodin. Zkušeným pracovníkům (takovými jsme se stali až koncem práce) používajícím dokonalé balíky by mohla zabrat polovinu času. Lze říci, že díky úsporám na ceně materiálu (pod dvě stě korun za kubický metr) vyjde při plně profesionální práci tlustá izolace ze slámy levněji než tlustá izolace z dosud běžných „tržních" materiálů. Je ale potřeba dbát na důkladné vzduchové oddělení oněch alespoň tří vrstev slámy a jejich dobré stlačení, jen tehdy bude slaměná izolace ekvivalentní izolaci z materiálů dražších. Ta naše, věříme, taková bude.
Pro srovnání jsme na stěně ponechali jeden modul v horním patře bez papírového proložení, jen pečlivě vyskládaný z doplněných malých balíků. Uvidíme, jaký rozdíl nám ukáže zimní termografie...
Sláma byla také použita na většinu plochy vodorovné střechy, totiž nad celou ubytovací částí. Tam byla aplikace ještě jednodušší, čtyřiceticentimetrová vrstva byla rozdělena papírem jen na dvě poloviny. V takové situaci by se konvekce neměla rozvinout, ač je zimní zvrstvení metastabilní (dole teplý vzduch, nahoře hustší studený). Ve slámě není žádná podpůrná dřevěná konstrukce. Sláma je překrytá OSB deskami spojenými na pero a drážku, na deskách je vyskládaná klínovitá vrstva z tvrdé minerální vaty vyspádovaná k odtokům a zakrytá fólií proti dešti. Do tohoto bazénu pak přišla vrstva oblázků a hlíny (10 cm). Pracnost instalace slámy na vodorovnou střechu byla mnohem nižší než instalace na zeď, bohužel s ní bylo nutno spěchat vzhledem k nestálému počasí. 360 m2 (170 m3) bylo položeno za jediný den. Pro budoucí obdobné instalace lze doporučit, aby případný spád střechy byl vytvořen přímo pečlivým urovnáním slaměného povrchu, místy provizorně zatíženého.
Na vodorovných střechách je pod tepelně izolační vrstvou důkladná parozábrana z pokoveného polyetylénu. V případě slámy je navíc využito její difúzní otevření do té zdi (a atiky nad ní), která je rovněž izolována slámou a obsahuje pod obkladem provětrávanou vzduchovou vrstvu.