Mravenci na zahradě
I když lesní mravenci jsou chránění a svou dravostí by byli na naší zahradě přínosem, jejich menší příbuzní, kteří si s oblibou zakládají mraveniště na nejnevhodnějším místech, jsou spíše nevítanými hosty. Navíc někteří z nich mají podivnou chovatelskou zálibu, která nás zpravidla moc nenadchne. Chovají si totiž mšice, protože s oblibou mlsají medovici, kterou mšice uvolňují na listy. Mravenci roznášejí mšice hlavně na ovocné stromy a růže a ukryti v puklinách kůry pak čekají na svoji pochoutku. Svoje „stádečko" udatně brání před dravým hmyzem, nezaleknou se dokonce ani slunéček nebo škvorů.
Takže co s nimi? Zapomeňte na různé hubicí přípravky a zkuste využít selský rozum. Nevítané mraveniště zaklopte větším kameninovým květináčem. Mravenci se do něj ochotně přestěhují a vy je klidně přenesete jinam (dříve se k tomuto účelu používaly morkové kosti nebo zvířecí lebky). Pokud nechcete, aby se na místo nastěhovali noví, posypte bývalé mraveniště nějakou aromatickou bylinou nebo ji na to místo přímo zasaďte. Výborná je levandule, listy pelyňku brotanu, kterému se dříve s úctou říkalo „boží dřevec", nebo listy kopretiny vratiče. Tyto byliny odpudí i moly ze šatníku, blechy z psího nebo kočičího pelíšku, čmelíky z hnízd slepic i zavíječe ze spíže. Mravencům, kteří se orientují čichem, znemožní aromatické byliny najít pachové stopy jejich druhů a způsobí jim totální dezorientaci. Proti mravencům na ovocných dřevinách můžeme sice použít i lepové pásy, ale na těch uvízne i mnoho druhů hmyzích pomocníků. Preventivně je dobré pěstovat v okolí stromů a keřů aromatické byliny, vedle růží se osvědčila levandule, kolem ovocných stromů hlavně lichořeřišnice. Také zavěšení voňavých bylinek (například routy nebo máty) do větví mravence odpuzuje, vhodný je i mulč z listů rajčat, případně i kapradí.
Helena Vlašínová
