Zimní krmení ptáků
Ptáky lze přikrmovat i koulemi ze sádla. Problém, proč se stále přepisuje z příručky do příručky lůj je, že lůj byl a je levnější a hlavně je nesolený. Sádlo občas bývá nasolené. Je tedy třeba se ujistit, že jde o sádlo nesolené. Ani rostlinný tuk nemůže ptákům uškodit. Problém je, že když je nad nulou, může se rozpouštět. Ostatně to vůbec není třeba. Semínka lze nasypat přímo do krmítka - bez tuku. Koule se semínky se dělaly ovšem proto, aby se upřednostnily sýkory a zabránilo se vrabcům a zvonkům na ně chodit. V dnešní době, kdy je vrabců a dalších drobných ptáků méně, je to vlastně jedno.
Sůl je ve větším množství jed, pro ptáky velikosti čízka je smrtelná dávka jedno zrnko soli, kterou se posypávají rohlíky. Dále by se na krmítka i vodním ptákům nemělo dávat nic kořeněného, odpadky z kuchyně apod. To ale tak úplně neplatí pro havrany - maji velmi rádi odřezky masa a šlachy, i když byly třeba vařené v solené vodě. Jsou přece jen větší a trošku soli snesou. Stejně tak kachny a labutě - těm se navíc sůl ve vodě rozpustí a zředí.
Koho čím krmit
drobní pěvci (krmítko): slunečnice, mák, ovesné vločky, kukuřice, směsi pro ptáky, lesknice, proso, jakákoli jiná semena, strouhanka - ptáci si sami vyberou, co jim chutná.
kosi, kvíčaly, brkoslav: jablka napichovaná na větvičky stromu nebo přimo na zemi, brambory vařené v nesolené vodě
havrani: lze krmit některými odpadky z kuchyně, zejména odřezky z masa (syrovými i vařenými). Havrani jsou všežravci, takže kromě masa je lze krmit téměř čímkoli (jablka, tvrdý chleba apod.).
Ptáky je nejlépe přikrmovat vysazením vhodných stromů a keřů, jejichž plody se práci živí, případně se v nich také ukrývají. Z našich dřevin je to :
- Růže šípková
- Jalovec obecný
- Bez černý
- Dřín
- Třešeň ptačí
- Jeřáb ( všechny druhy)
Mimo to je možno vysazovat i cizokrajné dřeviny, tyto by se měly sázet pouze v zahradách a parcích, ne ve volné přírodě :
- Hlohyně šarlatová
- Fazol šarlatový
- Růže svraskalá
- Kdoulovec
- Muchovník hladký
- Slunečnice