Kalendář přírodního zahradníka - březen
Během (před)jarních prací můžeme začít s odstraněním pokrývky listů, případně zbytků plodů zpod stromů a jejich zkompostováním, nebo jejich lehké zapravení do půdy (pro kompostování používáme ideálně jen suché listy, které nejsou viditelně napadené nějakou chorobou). Ze záhonů můžeme začít odstraňovat mulč, který je možné také zkompostovat, aby nebránil prvním paprskům slunce prohřívat půdu. V poslední době se do povědomí rozšiřuje zakládání houbových záhonů, u nichž lze využít jako substrát právě i nahnilé ovoce z předešlého roku. To lze smíchat s dřevěným popelem a vytvořit jakýsi substrát, který je vhodný například pro pěstování smržů. Sadbu, kterou promícháváme se substrátem, lze zakoupit z certifikovaných zdrojů.
Smržový záhon
Začátkem měsíce sázíme ovocné druhy citlivé na chlad – jde například o broskvoně, meruňky nebo kdouloně. Nejvyšší čas je pro vysazení časně rašících bobulovin. Dokončujeme také řez jádrovin tak, aby v pěkně prosvětlených řídkých korunách nebylo později příhodné mikroklima pro houbové choroby a plody se mohly krásně vyvinout i bez použití chemických postřiků. U mladých stromků provádíme brzy na jaře výchovný řez. Ořezané větve mohou posloužit jako zpestření jídelníčku pro králíky, kterým mj. pomůže s obrušováním hlodáků. Větve lze rovněž využít jako základ pro vyvýšený záhon nebo po nadrcení jako přídavek do kompostu. Ze silnějších větví můžeme vyrábět tzv. biouhel (více informací naleznete např. na našem webu www.veronica.cz/biouhel).
Broskvoň
Jakmile se oteplí, odkryjeme z jahodiště chvojí, odstraníme opatrně nůžkami nebo nožem suché listy, zkypříme půdu a přihrneme dobře vyzrálým kompostem, do meziřádků můžeme zasadit česnek, případně cibulku na zelenou sklizeň, odpuzují totiž mšice a mírní výskyt plísní. Pokud máme u jahodníku listy napadené skvrnitostí, je nutné všechny odstranit a spálit – není vhodné je kompostovat stejně jako jiné napadené rostliny.
Na konci března můžeme začít s prvními výsevy a výsadbou do připraveného a prohřátého pařeniště. Zpočátku vyséváme hlavně ředkvičky a rané odrůdy zelí a kedlubnů, případně brokolici, a vysazujeme salát k rychlení, který jsme si předpěstovali za oknem. Postupně si ze semen vypěstujeme i košťáloviny na sadbu na záhony. Při ochlazení a na noc nezapomínáme zakrýt pařeniště rohoží nebo starým kobercem apod. V polovině března můžeme za oknem v teplé místnost vysévat rajčata pro pozdější pěstování na záhonech – vyšší teplota urychluje klíčení (zase to ale nepřehánějme, rajčata vzejdou i tak, jen to nebude tak rychle).
Také můžeme začít kontrolovat, jak přezimovaly podzimní výsevy, odkrývat z nich postupně chvojí, odstranit veškeré staré zaschlé listy šťovíku zahradního a petržele. Pak už je na řadě výsev špenátu, mrkve, petržele či pastináku. Na vlhčích půdách ve vyšších polohách můžeme vyzkoušet také vodnici, která pro svoji nenáročnost a krátkou vegetační dobu získává dnes opět oblibu. Do hlubokých půd bohatých na živiny je možné vysévat černý kořen, který je trochu opomíjenou, i když velmi chutnou a zdravou zeleninou, hlavně pro lidi trpící cukrovkou. Do chudších půd vysejeme však raději jeho odolnější příbuznou kozí bradu fialovou. Také s výsadbou cibule sazečky a šalotky neotálíme, aby stačily dostatečně narůst. Nabízí se rovněž výsadba raných odrůd kapusty (koncem března i zelí) a také je čas pro výsev bobu zahradního. Pro ranější sklizeň si můžeme semena nechat nabobtnat v teplé vodě, případně je zasít napřed do kelímků. Do teplejší půdy sejeme hrášek, ředkvičku, pór, kadeřávek, zelí a salát. Pokud je ještě chladno, raději počkáme, dubnové výsevy zpoždění snadno doženou. Příliš pomalu rostoucí klíční rostliny jsou velmi zranitelné, často je sklidí plzáci a slimáci, kteří přes zimu notně vyhládli. Koncem měsíce připravíme k předklíčení rané brambory. Jejich náskok je částečně pomůže uchránit před mandelinkou.
Petržel
V okrasné zahradě napjatě sledujeme rašení cibulovin, do mokré rozmrzlé půdy můžeme vysazovat trvalky a naširoko vysévat koukol, chrpu nebo měsíček. Jehličnany i růže a všechny okrasné keře budou vděčné za přihnojení, ať už formou kompostu nebo při sušším jaru hnojivou zálivkou. S přibývajícím sluníčkem můžeme začít přesazovat i pokojové rostliny, které lze podpořit v růstu například naředěným žížalím čajem z vermikompostéru.
Ze zahradních plodin a bylin sklízíme nať kozlíčku polníčku, ptačince žabince a hlízy topinamburů, které však během sezony nenecháváme příliš rozrůstat, neboť mohou mít tendenci se invazně šířit do okolí. V případě teplého března je možné začít sbírat kvetoucí nať léčivých bylin jako je podběl, plicník či prvosenka, které jsou vhodné při nachlazení. Také můžeme najít první mladé kopřivy, z nichž lze připravovat čaj fungující jako jarní očista organismu.
Kopříva